Článek
V otevřeném dopise, které dnes zaslal pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi (Piráti), uvádí, že v souhlasu pražských památkářů k novostavbě chybí stanovisko k doporučení monitorovací mise UNESCO z roku 2019.
Český národní komitét připomíná, že návrh umístění stavby odmítla Vědecká rada generální ředitelky Národního památkového ústavu. Kritizuje i memorandum, které podepsala Praha s developerem, společností Penta, v němž se město zavazuje neodvolat se proti územnímu rozhodnutí.
Objekt je navržený londýnským studiem Zahy Hadid.
Národní památkový ústav na svém webu uvedl, že bude požadovat zrušení tohoto územního rozhodnutí. „Realizací stavby by došlo k nevratnému narušení historické zástavby a její výškové hladiny i k citelnému porušení dálkových ikonických pohledů. Nezpochybňujeme oprávněnost vstupu moderní architektury do Pražské památkové rezervace, nemůže se tak ale dít v zásadním rozporu s jejími hodnotami, pro které byla zapsána i na Seznam světového dědictví UNESCO,“ uvedla ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková. Lokalita, do které má stavba vstoupit, je podle ní cenným prostorem v sousedství prvního pražského nádraží a součástí širšího celku historického jádra Prahy.
Objekt navržený londýnským studiem Zahy Hadid má lemovat ulici Na Florenci v délce 200 metrů, v nadzemní části je rozdělen do dvou bloků. Od magistrály stoupá ze sedmi podlaží na devět a v prostoru nově vytvořeného náměstí při Havlíčkově ulici vrcholí ve výšce 41,9 metru. Národní památkový ústav uvádí, že délkou, výškou i celkovým objemem a charakterem monolitu nerespektuje kvality místa a přesahuje dosud nejvyšší bod bezprostředního okolí o téměř deset metrů. Vstupuje tak do úrovně, ve které se pohybují nejvýznamnější dominanty historické Prahy, píše Národní památkový ústav.
Zástavba má být problematická s ohledem na kulturní dědictví.
Prahu už kvůli obsahu memoranda s Pentou minulý týden kritizoval Klub Za starou Prahu. Podle něj se jím posiluje vliv společnosti Penta na vývoj hlavního města. Dohodu s developerem před týdnem schválili pražští radní. Proti původnímu plánu podle dohody vzniknou v části projektu byty, opraveny budou ulice a přibude zeleň. Vedení města zvažovalo, že se odvolá proti nepravomocnému územnímu rozhodnutí, od toho ale nakonec ustoupilo.
Rozhodnutí podle Českého národního komitétu nebylo vydáno v souladu se zásadami územního rozvoje, právními předpisy a vyhláškami a provází jej nestandardní okolnosti. „Hlavní město rozhodnutí v minulosti umetlo cestu tím, že developerovi napomohlo k obejití podmínek stanovených územním plánem - umožnilo mu do výpočtu koeficientů zastavěnosti započítat pozemky ve vlastnictví města tak, aby ve svém komerčním projektu dosáhl zvětšení rozlohy hrubých podlažních ploch. To vše za okolnosti, kdy stavba nebyla ze sedmi až osmi podlaží snížena, jak bylo požadováno odborníky, ale naopak má mít devět pater,“ píše Český národní komitét.
Stavbou by podle památkářů došlo k nevratnému narušení historické zástavby a její výškové hladiny i k citelnému porušení dálkových ikonických pohledů.
Monitorovací mise UNESCO a Český národní komitét loni v Praze řešily mnoho území, která z hlediska ochrany kulturního dědictví mohou být podle odborníků problematická. Mise konstatovala, že historické centrum Prahy zapsané od roku 1992 na seznam světového dědictví UNESCO se může dostat na seznam památek v ohrožení. Jednou z oblastí byl i areál Masarykova nádraží. K první fázi výstavby uvedla, že je třeba pečlivě zvážit výšku a ukončení jejího západního akcentu. Již rok předtím Ministerstvo kultury doporučilo snížit navrhované výšky zástavby na maximálně šest nadzemních podlaží.
