Článek
Po epidemiologické stránce si Česko zatím úplně bezstarostné léto neužívá. V zemi je aktuálně 4512 lidí nakažených koronavirem. Většina z nich má spojení s lokálními ohnisky na Karvinsku, Jihlavsku či Kutnohorsku. Několik lidí už se ale nakazilo i při cestách po zahraničí.
Obyvatelé ohnisek si teď musejí zvykat na zpřísněný režim - například roušky se nově kromě Karvinska a Kutnohorska povinně zavádí i na Jihlavsku, kde se nákaza rozšířila z ohniska ve Větrném Jeníkově. Omezené jsou hromadné akce i návštěvy v některých zařízeních.
Podle epidemiologa Jana Kynčla ze Státního zdravotního ústavu se pořád dá mluvit o tom, že je virus omezen na lokální ohniska, veřejnost by ale měla zůstávat obezřetná - a to i při cestách za hranice.
„Významná část pozitivních případů je způsobena dohledáváním kontaktů a velká část jsou lidé bez projevů nemoci, kteří sice omezeně nákazu mohou šířit, ale riziko je o něco menší než u zjevně nemocného člověka. Typický příklad je zejména Karviná. Tady se jednalo hlavně o rodinné příslušníky horníků. Ve zbytku republiky jde o jednotlivá ohniska - například kolem různých ne úplně zodpovědných lidí, kteří si udělali oslavu a přitom už byli zjevně nemocní. To část případů samozřejmě pokrývá. Ostatní jsou směsice, například různé pracovní kolektivy,“ popsal pro Seznam Zprávy celkovou situaci Jan Kynčl.
Další vývoj podle něj bude záležet na tom, jak rychle se podaří kontakty nakažených dohledávat a posílat je do karantény. „Rozhodně si nemyslím, že bychom v České republice měli třeba za tři dny nějaký velký problém,“ říká odborník, v prognóze je však opatrnější: „Ale nedokážu říci, jaká bude situace třeba na přelomu července a srpna.“
Jan Kynčl je zároveň členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví, která pro monitorování situace v jednotlivých částech republiky vypracovala skóre. Hodnocení pracuje se stupnicí „rizikových bodů“ od nuly do deseti. Nula znamená žádný výskyt covid-19. Naopak skóre od 9 do 10 znamená, že v daném okrese eskaluje výskyt nákazy a rostou počty hospitalizovaných pacientů. Podle posledních zveřejněných dat (ovšem týden starých) je nejkritičtější situace na Karvinsku, které se pohybovalo okolo šestého stupně, což je rostoucí trend výskytu.
Šéf skupiny epidemiolog Rastislav Maďar už ale v rozhovoru pro Radiožurnál avizoval, že bude v budoucnu zřejmě potřeba vrátit se k plošnému nošení roušek.
„Bude třeba, abychom se v říjnu zase vrátili k povinnému nošení roušek na veřejnosti,“ řekl s tím, že to ještě nemá projednané s ministrem Adamem Vojtěchem.
Cesta za virem
Větší počet nakažených dřív hlásila Praha, v metropoli je ale dnes podle ředitelky hygienické stanice Zdeňky Jágrové situace stabilní - prázdninové cestování a větší nápor turistů na tom zatím nic nezměnily.
„Počet případů se nijak výrazně nezvedá. Hlášení v Praze se pohybují okolo osmi až patnácti na den, průměr je okolo dvanácti hlášených případů, z toho polovina jsou osoby, které jsou vyhledané aktivně pro kontakt s někým nemocným,“ popsala Jágrová.
Stejně jako Kynčl však připouští, že intenzivní cestování ještě může zamíchat kartami. V červenci se Češi nakazili koronavirem už v šesti zemích. Celkově jde o devět případů - tři lidé byli na Slovensku, dva ve Švédsku a po jednom v Chorvatsku, Británii, Maďarsku a Srbsku. Radiožurnálu to řekl šéf ÚZIS Ladislav Dušek. Podle odborníků hraje klíčovou roli chování turistů na dovolené i způsob cestování.
„Cestováním se exponujeme o něco víc. Ale je to o určitém kompromisu - část lidí je trochu nezodpovědná - má pocit, že už je vyhráno a vůbec nic se neděje. V tu chvíli v podstatě nedodržují určitý sociální distanc - přitom by měli být obezřetní,“ dodává Kynčl s tím, že i na cesty by si s sebou lidé měli brát roušky. Kapénky se totiž šíří i v teplém počasí.
„Šíří se stále stejně, počasí je jim v celku jedno. Je ale pravda, že sluneční záření inaktivuje, neboli zabíjí, virus dříve. To platí obecně na velkou část virů, UV záření zabíjí cokoliv živého. Nicméně pokud budu mít obavy, tak nevidím důvod, proč bych si nevzal roušku, když budu například cestovat v nějakém dopravním prostředku, kde budu delší dobu. Například Asiaté především na letištích v rouškách chodí a není to pro ně novinka letošního roku,“ míní epidemiolog.
Zároveň stále doporučuje vyhýbat se místům s větší koncentrací osob. Nárůst nakažených v Chorvatsku - pro Čechy hlavní dovolenkové destinaci - ho nepřekvapil. „V Chorvatsku se koncentruje velké množství lidí ze spousty zemí,“ dodal.
Hygienička Jágrová v cestování do Chorvatska problém nevidí. Je ale nutné dodržovat už známá pravidla chování.
„Je třeba sledovat, jak tam jedu, s kým se budu stýkat, jestli tam budu chodit na diskotéky. Nebo si dávat pozor, aby počet kontaktů, které budu mít a které jsou významné - delší než 15minutové - byl co možná nejmenší. Infekce tu je a nějakou dobu asi ještě bude, takže je třeba se chránit a omezit množství kontaktů. Samozřejmě, pokud někdo bude kašlat nebo kýchat, tak pryč od něj. Z pozitivních, které máme hlášené v Praze, také nemůžu říct, že by byly rizikoví pro turisty. Většina z nich se s turistou vůbec nesetká. Takže předpokládám, že to v těch ostatních zemích bude podobné. Byl by problém, kdyby onemocněl číšník nebo prodavač. Ale se stavebním dělníkem se turista nesetká,“ dodává.
Virus z dovolené
O prvních Češích, kteří se nakazili na dovolené v Chorvatsku, informoval o víkendu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Za rizikové země označil ministr ještě Bulharsko a Řecko. Lidé by při cestách do těchto oblíbených přímořských států měli podle něj počítat s tímto rizikem a preventivně se chránit.
V Chorvatsku a Bulharsku v posledních dnech přibývá nakažených a Česko tamní situaci sleduje, nadále je ale považuje za země s nízkým stupněm rizika. V kategorii s vysokým rizikem nákazy zůstává z členských zemí EU dál jen Švédsko. Po návratu z Černé Hory a Srbska musí Češi ode dneška absolvovat test na covid-19, nebo nastoupit do dvoutýdenní karantény.
Od března, kdy se nemoc covid-19 začala v Česku šířit, hygienici potvrdili 13 174 případů nákazy.
