Článek
„Rozum ztratili ve chvíli, kdy premiérka Mayová začala dvouletý odpočet,“ tvrdí Prouza. Podle něj je čtyřiadvacet měsíců příliš krátká doba. Obzvlášť když Británie až po patnácti měsících řekla, co vlastně chce. „Vše zbytečně uspěchali, mohli samotný odchod připravovat patnáct měsíců a pak teprve začít odcházet.“
„Taky tam nikdy nebyl veřejný zájem. Vždy šlo jen o snahy premiérů zachránit rozštěpenou konzervativní stranu,“ míní Prouza.
Británie se tak kvůli neexistující politické většině nemá šanci na něčem dohodnout. Při posledním hlasování ale nejméně prohrála varianta celní unie. V tomto případě by mezi Británií a Evropskou unií nevznikla hranice, ale Britové by zároveň neměli nad vším kontrolu, jako to slibovali před brexitem.
Na tuto variantu by Evropská unie nejspíš přistoupila, protože by to vyřešilo většinu problémů a minimalizovalo problémy způsobené brexitem.
Není tedy Británie odstrašující příklad pro všechny ostatní státy, které by chtěly vystoupit? „Británie byla vždy velice dobře fungující stát se silnou politickou kontrolou. Teď vidíme, jaká bramboračka se z toho během dvou let stala,“ shrnuje Prouza.
Problém s brexitem ale budou mít i české firmy, které se podle několik týdnů starého průzkumu na brexit vůbec nepřipravují. Na to má prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu jednoduché vysvětlení.
„Firmy nečekaly, že to Britové nechají dojít tak daleko. Řada z nich měla pocit, že byznys je pro Brity tak důležitý, že dokáží udělat kompromis.“
