Pyžámkový Zeman, aktivní sousedé. Jak si vedli prezidenti v čase koronakrize

Když si člověk otevře internetové stránky českého prezidenta, zaujme ho jedna věc. Zcela na nich chybí obvyklé kolonky, jako je program hlavy státu, případně pracovní cesty. Web slovenské prezidentky Zuzany Čaputové je zcela jiný - v kolonce Oficiální program umístěné na horní liště najde čtenář nejen domácí i zahraniční cesty, ale i jmenování a odvolání, milosti a amnestie nebo třeba podepsané a vrácené zákony. Jednu rubriku ale slovenská hlava státu na webu oproti Miloši Zemanovi nemá - informace o probíhajících soudních sporech. Mimochodem právě ve středu 10. června má před sebou český prezident posledních 1000 dnů svého druhého funkčního období.

Abychom ale byli spravedliví - kalendář s pracovním programem najdeme po přesměrování na osobní stránky prezidenta Miloše Zemana (zemanmilos.cz). Například v úterý 9. června v něm figuroval jediný bod, a to účast na pietním aktu v Lidicích dne 10. června. Velmi často položkou jsou v něm pak gratulace či kondolence zasílané jménem prezidenta. V květnu Zeman gratuloval například izraelskému premiérovi nebo kondoloval svým protějškům z Pákistánu a Afghánistánu.

Jak pro Seznam Zprávy uvedla Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky, role prezidentů by měla tradičně spočívat mj. spíše v „moderaci“ politické debaty a snaze o udržování politické stability a jednotnosti země. Tato role byla v bezprecedentní krizi v době pandemie klíčová, myslí si analytička.

„Myslím, že ani jedna z osobností ve funkci prezidenta/prezidentky v průběhu krize zásadně nevybočila ze způsobu, jakým tuto funkci vykonávali před ní. Alexander Van der Bellen i Zuzana Čaputová byli v diskuzi přítomní, působili nadstranicky, kladli ve své komunikaci důraz na soudržnost obyvatel Rakouska a Slovenska a snažili se přispět k udržení stability. Prezident Miloš Zeman naproti tomu byl ve veřejném prostoru přítomen pouze zřídka a ve svém prvním projevu se, jak známo, nezdržel polarizujících výroků,“ hodnotí Janebová.

Miloši Zemanovi je 75 let. Bývalý předseda sociální demokracie vykonává už svůj druhý prezidentský mandát, který začal v březnu 2018.

Na rozdíl od Zuzany Čaputové a Alexandera Van der Bellena se v poslední době objevuje na veřejnosti jen velice zřídka. Po vypuknutí pandemie koronaviru se stal na dlouhé týdny takřka „neviditelným“. V televizi vystoupil s projevem ke koronaviru až po ostré veřejné kritice za nečinnost v období klíčovém pro stát. Většinu času tráví český prezident na zámku v Lánech, kde - jak uvedl v jednom z rozhovorů - mívá i své „pyžámkové dny“.

K veřejným otázkám se Zeman vyjadřuje stále méně, obvykle jen tehdy, aby vystoupil na podporu svých spojenců - kritizoval tak například dopis tří ministrů zahraničí, v němž se postavili proti anexi palestinských území Izraelem, ve sporu pražských komunálních politiků s Ruskem se zastal Kremlu a prohlásil, že odstranění Koněvovy sochy je „hloupé a směšné“. Šéfovi Senátu pak nedoporučil cestu na Tchaj-wan, protože to podle něj poškodí vztahy s Čínou.

Oč méně mluví přímo český prezident, o to více se veřejně vyjadřuje jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Bývalý dlouholetý redaktor komunistických Haló novin je aktivní zejména na Twitteru, kde neváhá ostře napadat nejen opozici a neziskové organizace, ale také tajné služby i nejvyšší ústavní činitele, jako tento týden předsedu Senátu Miloše Vystrčila.

Zda se Ovčáček vyjadřuje i na sociálních sítích za prezidenta, není zcela jasné. Vzhledem k tomu, že se od jeho tweetů Zeman nikdy nedistancoval, zřejmě jde i o jeho názory a stanoviska. Ovčáček si v každém případě vydobyl na české politické scéně výsostné postavení, které je u našich sousedů zcela nepředstavitelné.

Slovenské prezidentce je 46 let, do úřadu vstoupila po inauguraci 15. června loňského roku. V nedávném průzkumu pro televizi Markíza se ukázalo, že Slováci její dosavadní působení oceňují - velmi nebo spíše spokojeno je s hlavou státu celých 73 procent lidí.

Na svých oficiálních internetových stránkách uvádí Čaputová své tři hlavní priority - spravedlnost, sociální politiku a životní prostředí. V oblasti spravedlnosti usiluje prezidentka o nezávislost policie, prokuraturu i soudnictví by pak ráda přetvořila na instituce pod veřejnou kontrolou. V sociální politice zdůrazňuje péči o seniory, v mezinárodní politice se hlásí k Evropské zelené dohodě.

Těžko si lze představit, že by podobné priority mohl mít Miloš Zeman, který opakovaně nerespektuje verdikty soudů, například v otázce omluvy vnučce Ferdinanda Peroutky nebo ve zveřejnění platů členů svého týmu.

Čaputová je velmi aktivní na sociálních sítích, na Facebooku ji sleduje 244 tisíc lidí, na Twitteru pak dalších 55 tisíc. O významu i popularitě nové slovenské prezidentky svědčí i některé z telefonických rozhovorů za poslední dva měsíce - na druhé straně sluchátka byl například v dubnu papež František nebo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zeman s těmito významnými osobnostmi ve spojení není.

Na rozdíl od Miloše Zemana se Zuzana Čaputová často vyjadřuje k evropské politice, neopomněla oproti většině českých politiků připomenout veřejnosti oslavy Dne Evropy.

Čaputová má blízko k havlovskému pojetí lidských práv, hájí také etnické i sexuální menšiny. Odlišný názor než Zeman zastává i v otázce uprchlíků. Není proto náhodou, že Zeman ve slovenské prezidentské kampani podpořil soupeře Čaputové Maroše Šefčoviče.

Alexanderu Van der Bellenovi je 76 let. Někdejší šéf rakouských Zelených je ve funkci skoro přesně 4 roky. S Milošem Zemanem ho pojí nejen podobný věk, ale i skutečnost, že česká hlava v rakouských prezidentských volbách podpořila Van der Bellenova protikandidáta Norberta Hofera ze strany Svobodných. Toho Zeman dokonce přijal na Pražském hradě. Mimochodem Zeman udělil audienci i protikandidátovi Zuzany Čaputové, Maroši Šefčovičovi.

Rakouský spolkový prezident se na rozdíl od Miloše Zemana objevuje na veřejnosti často a rád, včetně pravidelného využívání MHD - na tu vídeňskou má hlava státu sezonní jízdenku. Minulý měsíc se Van der Bellen neukázal v nejlepším světle, když byl policií spolu s manželkou „přistižen“ po zavírací době v restauraci, což bylo porušením stále platných opatření proti šíření koronaviru. Nejvyšší ústavní činitel se ale nevymlouval, uznal chybu a omluvil se za ni.

Alexander Van der Bellen k šíření svého programu a stanovisek hojně využívá sociálních sítí. Svůj účet má nejen na Twitteru (193 000 sledujících) a Facebooku (321 000 fanoušků), nýbrž také na Instagramu (143 000 sledujících). Jeho „Ovčáček“ se jmenuje Reinhard Pickl-Herk a je o poznání pasivnější a zcela určitě méně proslulý než jeho český protějšek.

Právě prostřednictvím sociálních sítí šíří profesor Van der Bellen často svá videoposelství. Touto cestou třeba před pár dny poslal zdravici školákům vracejícím se do lavic po koronakrizi, pozval je k sobě na limonádu a přes video zaslal povzbudivá slova i rakouským maturantům. Rakouští muslimové se dočkali přání k ramadánu a hlava státu nezapomněla při svátku pesach ani na židovské spoluobčany.

Na oficiálním webu spolkového prezidenta najdeme témata jako Naše planeta - naše zodpovědnost, Evropa - šance a výzva nebo Vlast potřebuje soudržnost. Z dalších témat je Van der Bellen proti uznání ruské anexe Krymu a naopak pro větší vstřícnost Evropy vůči uprchlíkům. Podporuje další prohlubování evropské integrace a v minulosti dokonce zmínil vytvoření Spojených států evropských. Podobně jako Zuzana Čaputová se rakouský prezident v posledních dvou měsících telefonicky spojil s řadou politických prominentů, jako např. s prezidenty Německa, Ukrajiny nebo Íránu.