Článek
„Cítím se bezmocně“ řekl podle CNBC Ryan Tate, zakladatel skupiny amerických vojenských veteránů VetPaw. Ti bojují s pytláky v odlehlé soukromé rezervaci na severu Jihoafrické republiky. „S pytláctvím se kvůli nějakému viru jen tak nepřestane,“ uvedl Tate. „Naopak to pytlákům spíše prospěje,“ dodal.
Ochránci přírody podle podle americké Společnosti pro ochranu přírody (WCS) zaznamenali nárůst lovu chráněných druhů zvířat od doby, kdy šíření koronaviru začalo narušovat tradiční ekonomické a společenské systémy ve venkovských oblastech. „Lidé najednou nemají jinou možnost, než se uchýlit k přírodním zdrojům. Už jsme zaznamenali nárůst pytláctví,“ řekl podle BBC regionální ředitel WCS v Phnompenhu Colin Poole.
Od doby, kdy virus v Botswaně zastavil cestovní ruch, zemřelo podle CNBC rukou pytláků nejméně šest nosorožců. Místní bezpečnostní síly jen v dubnu zabily pět osob podezřelých z pytlačení. V Jihoafrické republice pytláci zabili nejméně devět nosorožců, převážně v turistických oblastech, kde zvířata byla před vypuknutím pandemie v bezpečí.
Během příštích několika desetiletí kvůli pytláctví hrozí vyhynutí černobílým nosorožcům nebo slonům. Populace černých nosorožců se podle údajů Světového fondu na ochranu přírodu (WWF) od roku 1960 snížila o 97,6 %. Slonů podle WWF pytláci ročně zabijí nejméně 35 000.
V severovýchodní Keni pytláci v březnu zabili dvě velmi vzácné bílé žirafy, které trpěly takzvaným leucismem, který způsobuje ztrátu všech typů kožních pigmentů. V uplynulých 30 letech se světová populace žiraf zmenšila o zhruba 40 procent. Zatímco světová populace žiraf v roce 1985 podle Mezinárodního svazu pro ochranu přírody (IUCN) čítala 155 000 kusů, v roce 2015 už jich bylo jen 97 000.
Kvůli koronavirovým restrikcím přicházejí miliony Afričanů o práci. Podle agentury AP mnoho z nich přitom žije ze dne na den a nemá žádné úspory. Podle CNBC hrozí, že se Afričané budou uchylovat k pytlačení, aby si vydělali na živobytí. „Proč zločinci páchají trestnou činnost? Dělají to proto, že jsou zoufalí, a protože je to snadná cesta k penězům,“ řekl Tate. „Pytláctví je v tomhle stejné. A v Africe je kvůli koronaviru spousta zoufalých lidí,“ dodal.
Afrika navíc za poslední týden zaznamenala nárůst počtu nakažených koronavirem o 43 procent. Africký kontinent má velmi omezenou a už nyní přetíženou kapacitu testování pacientů, uvedl John Nkengasong, ředitel afrických středisek pro kontrolu a předcházení nemocí. Nárůst nakažených je navíc podle zdravotních expertů prakticky s jistotou podhodnocený.
Africké vlády k dnešnímu dni ohlásily téměř 26 000 případů, což je o 10 000 víc než minulý týden. Celkem zemřelo asi 1200 lidí. I když jsou tyto počty stále v celosvětovém měřítku relativně nízké, tak prudký nárůst je důvodem k obavám, řekl Nkengasong. Světová zdravotnická organizace (WHO) v poslední zprávě varovala, že by s nemocí covid-19 mohlo v Africe zemřít více než 300 000 lidí a nákaza by mohla zahnat 30 milionů obyvatel do zoufalé bídy.
S pytláctvím se potýkají i asijské země
I nepálští pytláci podle tamních úřadů využívají krize vyvolané koronavirem. Agentura DPA informovala, že od 24. března, kdy v zemi začalo platit omezení svobody pohybu, zabili tři kriticky ohrožené gaviály indické a jednoho slona. Při násilném střetu mezi pytláky a ochránci národního parku byl jeden pytlák zabit a jeden strážce těžce zraněn.
Podle WCS v Kambodži někdo otrávil tři z posledních několika set přežívajících ibisů obrovských. Vybito bylo také více než sto ptáčat nesyta indomalajského v největší kolonii vodních ptáků v jihovýchodní Asii, která leží v ptačí rezervaci Prek Toal v kambodžské provincii Siem Reap.
Také v Indii už se objevily zprávy o nárůstu případů pytlačení tygrů - a v Africe panují obavy ze zvýšeného rizika pro nosorožce a další ohrožené druhy. Matt Brown, ředitel skupiny ochránců přírody Nature Conservancy pro region Afriky, uvedl, že prudký pokles počtu turistů v klíčových afrických rezervacích a národních parcích místní lidi připravil o značnou část příjmů.
„Skupiny na ochranu přírody by proto měly dělat maximum, aby podpořily místní obyvatele,“ řekl podle BBC Poole. „Právě oni jsou poslední obrannou linií pro lesy, ptáky, mokřady - a jsou to lidé, kteří právě teď potřebují pomoci, aby měli na vybranou a nebyli nuceni zabíjet volně žijící zvířata, aby přežili,“ dodal.
