Článek
Podle nabídky televizí zřejmě ne. I tento rok nás o Vánocích televizní stanice zavalily pohádkami. Jejich sledování o svátcích je pro Čechy tradiční. Nevadí nám ani jejich často, mírně řečeno, patriarchální styl. Spravedlivý král Miroslav se převléká za prostého zahradníka, aby pyšné princezně Krasomile dal lekci. Při té se krásná princezna zásadně mění v hodnou a poslušnou družku, která nechává Miroslava, aby si ji doslova hodil na koně a odvezl za humna. Dokonce mu při tom vyznává lásku. Příběh, který 25. prosince promítá TV Prima, nám prostě problematický nepřijde. Mnozí z nás na něm vyrůstali.
Otázka genderové vyváženosti a korektnosti pohádek se ovšem otevírá stále častěji, některé instituce již podnikají konkrétní kroky. Například školská komise jedné barcelonské školy se rozhodla vyřadit z knihovny kolem 30 procent knih z důvodu stereotypizace mužských a ženských rolí. Mezi nimi nalezneme třeba Červenou karkulku nebo Šípkovou Růženku bratří Grimmů. Kritizují přitom počet ženských postav a jejich postavení. Pyšná princezna by z regálů musela zřejmě také.
Dokonce i některé slavné osobnosti zastávají podobný názor. Herečka Keira Knightleyová (u nás mimochodem známá především díky své roli ve vánočním hitu Láska nebeská) v pořadu Ellen DeGeneresové oznámila, že nedovoluje dceři dívat se na starší filmy z produkce Disney. Nelíbí se jí, jak jsou v nich ženy vyobrazovány. Popelka čeká na bohatého muže, který ji zachrání, Malá mořská víla zase odevzdá svůj hlas, aby mohla být blízko vysněnému princi.
„Popelka čeká na mladého boháče, aby ji zachránil. Nedělejte to! Zachraňte se samy!“ vzkázala mladým dívkám.
Knightleyová naopak schvaluje Disney pohádky Ledové království (2013) nebo Odvážná Vaiana (2016). Další filmová herečka Kristen Bellová dceřin výběr pohádek také omezuje. Dceři zakázala například Sněhurku. Důvodem je zejména polibek od prince, se kterým spící Sněhurka nemohla vyjádřit souhlas.
Tón změnili Grimmové
Muži hrdinové nehráli v pohádkách prim vždy. Podle deníku The Guardian žánr pohádek (contes de fées neboli příběhy o vílách) vznikl díky francouzským spisovatelkám 17. století, takzvaným vypravěčkám. Reagovaly na tehdejší konzervativní společnost silně ovlivňovanou církví. Ženy v té době byly v mládí nuceny k domluveným manželstvím, aby ochránily rodinné dědictví. Neměly právo na rozvod a byly přísně trestány za cizoložství.
První pohádku zveřejnila baronka Marie Catherine d’Aulnoy v roce 1690. Od roku 1697 d’Aulnoy, hraběnka Henriette-Julie de Murat, slečna L’Héritier nebo madam Charlotte-Rose de la Force přednášely a recitovaly své pohádky v literárních salonech a později je publikovaly jako sbírky.
Inspirovaly se přitom motivy klasických mýtů, středověkými tradicemi rytířství nebo bajkami La Fontaina. Častým tématem byla kritika domluvených manželství. Zde držely hlavní hrdinky osud ve svých rukou. Genderové role byly obrácené – princezny se dvořily princům a princové trpěli touhou a slepou láskou. D’Aulnoy silně kritizovala patriarchát, krále, otce a vládce zobrazovala jako pasivní a nerozumné.
V průběhu 18. století jejich popularita stoupala, knihy cirkulovaly celou společností díky levně tisknutým knihám. V 19. století bratři Grimmové začali sbírat a zveřejňovat pohádky jako převyprávěné lidové příběhy a zavrhli vydaná díla vypravěček jako neautentická a nereprezentující hlas lidu. Vycházeli právě z jejich děl a z díla Charlese Perraulta. Jejich příběhy jsou rámcovány patriarchálním uspořádáním tehdejší doby a motivy násilí na ženách a dětech. Zásluhy a odkaz pohádkového žánru vypravěček jsou dnes však stále přehlíženy a veřejnosti neznámé. Připravujeme se tak o důležitý aspekt v diskusi o tradičních pohádkách a zastoupených genderových stereotypech.
Může skutečně pohádka podpořit stereotypy?
V českém prostředí názor, že pohádky a podobné příběhy podporují stereotypy, není příliš slyšet. Prostor dostávají spíše konzervativnější hlasy. Například podle sexuoložky a psychoterapeutky Hany Fifkové je kritika zjednodušující. Osobnost i chování jsou podle ní ovlivněny vrozenými i naučenými faktory. „V prvním případě jde hlavně o vliv prostředí, ve kterém vyrůstáme. Naši rodiče a další blízcí lidé nám vytvářejí zásadní vzory chování mužů i žen. Vliv má také společnost a její rodové stereotypy, tedy takové typy chování, jaké se v ní obvykle očekávají od mužů a žen,“ píše Fifková ve svém článku na serveru Novinky.cz. Zároveň ale také hraje významnou roli hladina hormonů v krvi a další faktory. A co se týče cenzury pohádek? „Zjevné je, že snahy o cenzuru pohádek jsou pokusem o vymazání části naší historie,“ píše sexuoložka a dodává: „Připadá mi to podobné, jako když v USA hromadně odstraňovali sochy a pomníky konfederačních vojáků. Historie se mazat nemá. Historii bychom se měli snažit porozumět, protože z ní vycházejí naše kořeny. A bez jejich znalosti se nedá smysluplně žít.“
