Původní Stonehenge stál jinde, lidé ho přenesli 240 kilometrů, tvrdí vědci

Nová teorie se zakládá na objevu, který učinili britští archeologové a BBC o něm natočila dokument „Stonehenge: Ztracený kruh nalezen“. Vědecký tým se domnívá, že našel místo, kde původně stála část dnešního Stonehenge na nalezišti zvaném Waun Mawn ve Walesu.

Mělo jít o kruh postavený z tzv. bluestone kamenů, tedy těch menších, než jsou takzvané sarsen kameny, které pochází z bližšího okolí Stonehenge. Původní velšský kruh měl průměr 110 metrů, což je stejně jako příkop obklopující Stonehenge a oba monumenty byly pečlivě nasměrovány na východ slunce při letním slunovratu.

Že některé bluestony pochází z velšského pohoří Preseli, vědci vědí už od objevu z roku 2015. Nově ale archeologové ve Walesu objevili zbytky starého kruhu v podobě několika kamenů a mnoha děr, odkud podle nich byly kameny lidmi odneseny na Salisburskou pláň, kde dodnes tvoří součást Stonehenge.

Svou teorii vědci z londýnské univerzity UCL opírají kromě stejného průměru kruhu a příkopu o to, že odkryté díry po kamenech tvarem odpovídají bluestonům ze Stonehenge. Jedna z děr má na sobě dokonce křížový otisk, který prý se základnou jednoho z kamenů do sebe zapadá jako „klíč do zámku“.

Dodnes už ve Waun Mawn zůstaly jen čtyři kameny. Už v roce 2018 ale archeologové vykopali množství děr, které tam zůstaly po dalších kamenech, jichž bylo asi 30 až 50. Podle datování sedimentů a nalezeném dřevěném uhlí byl původní kamenný kruh vztyčen asi 3400 let před naším letopočtem, tedy 400 let před tím, než se začal stavět Stonehenge.

Význam objevu spočívá v tom, že zřejmě posouvá dál chápání motivů pravěkých lidí, co Stonehenge stavěli. Dosud vědci prakticky netušili, proč byly bluestony z Walesu do Salisbury přeneseny.

Nyní vědci ví alespoň to, že balvany nebyly odneseny hned po vytěžení z tamního lomu a měly pro pravěké obyvatele z okolí pohoří Preseli svůj význam přímo na jejich původním místě. Fakt, že původně tvořily jiný kamenný kruh podle archeologů napovídá, že lidé monument přenesly jako znak své původní identity.

Jde o další velký posun ve výzkumu původu kamenů Stonehenge od léta loňského roku.

Tehdy britští vědci ohlásili, že s velkou pravděpodobností vědí, odkud je 50 velkých sarsen kamenů. Přivedl je k tomu nečekaný dar muže, který si desítky let schovával vzorek z jednoho z kamenů. Tyčovitý kus kamene získal, když se v rámci rekonstrukce do balvanů vrtaly díry a instalovaly se do nich kovové tyče, které měly zamezit zřícení vertikálně stojících megalitů.

Vědci díky vzácnému vzorku mohli využít jinak zapovězených destrukčních metod analýzy kamene a začali je srovnávat s vytipovanými místy. Shodu objevili překvapivě velmi brzo v lese West Woods asi 25 kilometrů od Stonehenge. Podle povrchové analýzy zbylých sarsen kamenů jsou si vědci údajně jisti, že mají stejné složení a nejspíš tak pochází ze stejného místa.

Kromě původů kamenů zůstává ale záhadou celá řada otázek, které Stonehenge budou doprovázet nejspíš navždy. Stále se navíc nachází nové a nové archeologické objevy v jeho okolí.