Článek
Pstruh obecný potoční patří k významným původním druhům českých horských a podhorských toků a již v minulosti byl ceněnou rybou, která přitahovala pozornost člověka. Rovněž v současné době neuniká pozornosti lidí a patří mezi nejvyhledávanější druhy sportovních rybářů.
Ve snaze o zvýšení jeho úlovku se doplňkově vysazuje z líhní do volných vod. Pstruzi se kvůli tomu i převážejí z místa na místo, a proto je nyní většina populací v České republice namíchaná z různých populací z odlišných povodí. Původní „divoké“ populace jsou tudíž velmi vzácné.
Boj se suchem v horách.
Zjistili to vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ve spolupráci s Českým rybářským svazem a Správou Krkonošského národního parku. Ve vybraných lokalitách Krkonošského národního parku zkoumali genetické struktury populací pstruha obecného potočního. Výsledky studie ukazují, že by se měl co nejméně uměle vysazovat, protože „divoké“ populace této ryby jsou spíše ojedinělé.
Vědci nejprve ryby odlovili a pak jim odebrali genetický materiál, který následně podrobili molekulární analýze.
Krkonošský unikát.
„Zjistili jsme, že pouze čtyři z dvanácti populací pstruhů mezi sebou vykazují genetickou odlišnost,“ říká Pavel Jurajda, vedoucí pracoviště ekologie ryb Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky. Jednalo se o lokality položené ve vyšších nadmořských výškách, které jsou méně ovlivněny člověkem. V rámci České republiky se tak jedná o výjimečné lokality a je žádoucí se soustředit na jejich ochranu.
„Aktivity spojené s vysazováním nových násad a volba zdrojové populace by měly být důkladně promyšlené a aplikované pouze v případech, kdyby došlo k silnému poklesu početnosti divoké populace,“ uzavírá Jurajda.
