Článek
Důvěra v prezidenta Vladimira Putina klesla mezi Rusy na 39 procent, vyplývá z nově zveřejněného průzkumu ruského nezávislého sociologického střediska Levada. Podle analytiků stojí za poklesem důvěry zejména nesouhlas s vládním plánem zvýšit věk odchodu do důchodu. Jak poznamenala agentura AFP, důvěra v Putina je vůbec nejnižší od roku 2014, kdy se ruský prezident těšil vysoké popularitě v souvislosti s anexí Krymu.
Průzkum veřejného mínění byl proveden mezi 20. a 26. zářím a 39 procent dotazovaných Rusů v něm označilo Putina za politika, kterému důvěřují. Loni v listopadu přitom prezidentovi důvěřovalo ještě 59 procent respondentů.
Putin minulý týden podepsal zákon o důchodové reformě, který lidem prodlužuje odchod do penze o pět let. Zákon, který v Rusku vyvolal značné napětí a protesty, schválila koncem září dolní a následně i horní komora parlamentu.
Reforma poprvé za posledních téměř 100 let odsouvá hranici odchodu do důchodu pro muže na 65 a pro ženy na 60 let. Putin, který před lety podobné opatření vylučoval, zmírnil původní vládní návrh, který počítal s prodloužením důchodového věku u žen dokonce o osm let.
Odpovědnost za reformu jde nevyhnutelně přímo za Putinem
„Lidé si myslí, že se vláda snaží vyřešit své problémy na účet veřejnosti,“ uvedl ředitel centra Levada Lev Gudkov. Určité sociální napětí podle něj v zemi panuje již od konce loňského roku a stojí za ním množství faktorů, mimo jiné zvýšení cen a pokles reálných mezd. Oslabení důvěry se týká i Putinových spojenců, ministra obrany Sergeje Šojgua a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Vzhledem ke stylu, jakým Putin v zemi vládne, „nemůže svést odpovědnost za nepopulární rozhodnutí na někoho jiného,“ řekl listu Vědomosti politolog Dmitrij Orlov. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov výsledky nového průzkumu nekomentoval.
