Článek
Ruský prezident Vladimir Putin varoval Spojené státy před rozmístěním nových jaderných střel v Evropě po odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Ruská odpověď by podle Putina byla nejen zrcadlová, ale i asymetrická, tedy ruské zbraně by byly schopny zasáhnout nejen místa dislokace amerických zbraní v Evropě, ale i „centrum rozhodování“ v samotných USA.
„Ať si USA spočítají rychlost a dolet našich (nových) zbraní. Ať nejprve počítají a až pak rozhodují o hrozbách na naši adresu,“ doporučil ruský prezident. Zároveň zdůraznil, že Rusko nechce konfrontaci a že pro svůj stabilní a dlouhodobý rozvoj potřebuje mír.
Američané od smlouvy INF, uzavřené v roce 1987 na sklonku studené války, odstoupili počátkem měsíce, čímž začala běžet půlroční lhůta, během níž se dá o osudu smlouvy ještě jednat. Vzápětí po jednostranném americkém kroku oznámil Putin, že od smlouvy odstupuje i Rusko.
Spojeným státům vyčetl, že neodstoupily od smlouvy INF čestně, tedy s odůvodněním, že smlouva se nevztahuje na třetí země, ale nafukovaly smyšlená obvinění na adresu Ruska, ač samy smlouvu porušovaly. USA podle něj provádějí politiku, kterou nelze nazvat přátelskou vůči Rusku, jak svědčí protiruské sankce či jednostranná odstraňování právní základny mezinárodní bezpečnosti.
Rusko má snahu domluvit se, ale nepodlehne diktátu ani hrozbám, uvedl Putin. Dodal, že partneři si dosud nevšimli, že Moskva nechce konfrontaci, a tak pokračují v chybné politice, škodlivé zájmům samotných USA.
„Jsme připraveni na rozhovory o odzbrojení, ale bušit na zavřené dveře dál nebudeme. Počkáme si, až naši partneři dozrají k rovnoprávnému jednání,“ prohlásil na adresu Washingtonu a obecně Západu. Americké spojence v Severoatlantické alianci označil za „pochrochtávající satelity“.
Rusko nehodlá zbraně, dosud zakázané smlouvou INF, rozmístit v Evropě jako první. Pokud by došlo na rozmístění amerických zbraní, schopných doletět z Evropy do Moskvy za 10–12 minut, odpovědělo by podle Putina vyrobením a rozmístěním zbraní, které by byly schopny nejen vyřadit toto ohrožení, ale i „centrum rozhodování“ v samotných USA.
„Rusko nikoho neohrožuje. Naše kroky v obraně mají odvetný, a tedy obranný charakter,“ zdůraznil Putin poté, co dopodrobna popsal úspěšný vývoj a testy nových zbraní, jako je revoluční podmořský dron Poseidon, raketa Cirkon, schopná zasahovat námořní a pozemní cíle a dosahovat devítinásobku rychlosti zvuku, těžké mezikontinentální rakety Sarmat, laserový zbraňový systém Peresvet a hyperzvuková střela Kinžal.
