Článek
Bez avíza či varování oznámil minulou středu expremiér Dmitrij Medveděv demisi ruské vlády. Od té doby nabraly události v zemi rychlé obrátky. Prezident Vladimir Putin v ten samý den navrhl některé změny ústavy, které by Rusko přiblížilo blíže parlamentním systémům.
Další den už mělo Rusko nového premiéra. Stal se jím podle očekávání Michail Mišustin, kterého do funkce navrhl právě Putin.
Úvodem dalšího týdne vývoj na ruské politické scéně pokračuje. V pondělí Putin předložil plánované ústavní dodatky Státní dumě (dolní komoře Federálního shromáždění).
Poslanci by měli o změnách v ústavě hlasovat velmi brzy. Putin posléze hodlá vypsat referendum, ve kterém by o nové verzi ústavy hlasovali ruští občané.
Podle ruského nezávislého deníku Kommersant by se referendum mohlo uskutečnit v průběhu dubna.
Čeho chce Putin docílit?
Putin má ve funkci prezidenta skončit v roce 2024. A znovu už kandidovat dle zákonů nesmí. Podle expertů se ale kormidla ruské federace jen tak nevzdá.
Někteří analytici predikují, že chce Putin Rusko transformovat z prezidentského/poloprezidentského systému na parlamentní. Větší moc by pak dostali do rukou poslanci a především premiér. Tím by se mohl po skončení svého prezidentského mandátu klidně stát i Putin.
Přesné úmysly ruského prezidenta nicméně nejdou dopředu přesně předpovědět. „Vidím za tím spíš rozmělnění současné prezidentské republiky, ale nejsem si jistý, jestli to bude výrazné posunutí k parlamentarismu,“ sdělil pro Seznam Zprávy Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.
„Spíš si myslím, že se Putin snaží změkčit postavení prezidenta, ve kterém už on objektivně nemůže zůstat. Vyjádřil se v tom smyslu, že s největší pravděpodobností ruský prezident nebude smět potřetí kandidovat. Řeší tedy situaci svého nástupce. V analytických kruzích se mluví o tom, že dojde k přesunutí Putina zpátky do pozice premiéra,“ dodal expert.
Rusko-Bělorusko
V minulých měsících se v médiích také často skloňovala možnost, že by se Putin po roce 2024 ujal vlády nějakého nadnárodního celku. Na sklonku roku totiž ruský prezident navázal hovory se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem o hlubší integraci obou zemí.
Kdyby Lukašenko předal Putinovi podstatnou část své moci, ruský prezident by pak mohl vládnout jisté formě rusko-běloruské federace. Lukašenko nicméně podobné úvahy odmítl.
