Putin s Lukašenkem na jachtě: sankcemi stíhaní vůdci utužili spolupráci

Ruský prezident Vladimir Putin se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem probírali při setkání v ruském letovisku Soči klíčové otázky možné spolupráce obou zemí. „Včerejšek (pátek) byl dnem formálních diskusí, dnes (sobota) je den těch neformálních,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro novináře ke společné neformální plavbě na lodi po Černém moři. Putin s Lukašenkem využili „dobrého počasí“ a „vyjeli si na lodi“, komentoval dále sobotní dění Peskov.

Hlavními tématy dvoudenního jednání, které začalo v pátek, byla podle Peskova ekonomická spolupráce a pandemie covidu-19. Hlavy států se nicméně bavily i o nedávném zadržení aktivisty a novináře Ramana Prataseviče. Ten byl zadržen na palubě odkloněného letadla, které běloruské úřady přinutily přistát v Minsku. Lukašenko na začátku schůzky prohlásil, že svému ruskému spojenci dovezl dokumenty, jež podle něj situaci osvětlují. Mluvčí Kremlu následně uvedl, že detaily z těchto dokumentů nemůže prozradit.

Oba se podle kremelského mluvčího bavili také o přítelkyni Prataseviče Sofii Sapegové, kterou běloruské bezpečnostní síly také zadržely. Sapegová má přitom ruské občanství. „Její osud nám samozřejmě není lhostejný. Ale bereme rovněž v úvahu fakt, že (…) má trvalý pobyt v Bělorusku,“ řekl médiím Peskov. Ruský prezident podle něj nařídil ministerstvu zahraničí, aby její případ „pečlivě sledovalo“.

Rusko po setkání potvrdilo, že pokročí s druhou splátkou půjčky ve výši 1,23 miliardy eur pro Bělorusko na konci června. 500 milionů dolarů a první částku získala země loni v říjnu, cituje německá stanice Deutsche Welle a ruské agentury Ria Novosti a Interfax. Telegramový kanál Pul Pervogo, jenž má blízko k běloruskému prezidentovi, také oznámil, že se prezidenti dohodli na nových linkových letech Belavie do ruských měst.

Ruská agentura TASS také o víkendu informovala, že Rusko schválilo leteckým společnostem Air France a Lufthansa nové letové plány pro lety do Ruska, při kterých se dopravci vyhnou běloruskému vzdušnému prostoru. Povolení k přistání v Moskvě získaly v sobotu rovněž Austrian Airlines, které se domnívají, že získají povolení i pro další lety.

Mluvčí evropské letecké společnosti A4E Jennifer Janzenová uvedla, že aerolinky využívající letecký prostor nad Běloruskem musely na aktuální situaci zareagovat rychle. „Je to jednoznačně výzva provést změny rychle, protože provozní dopad je poměrně značný, zejména u dopravců, kteří mohou mít vliv na více letů po delší dobu,“ říká.

Reakci členských zemí EU včetně Česka, které zrušily lety a vyhýbají se běloruskému leteckému prostoru, zkritizoval i šéf běloruské letecké společnosti. Označil ji za „zavrženíhodnou“. Jde podle něj o sankce namířené na dopravce, který je nevinný. „Je evidentní, že tyto vlády plánovaly nejen uzavřít své země pro přistávání našich letadel, ale také se zvláštní fašistickou zvráceností uzavírají jedna po druhé letecké koridory. Vysmívají se nám,“ napsal ředitel aerolinek Ihar Čarginec na Facebooku a zkritizoval unijní vlády, že zavedly restrikce ještě předtím, než nedělní incident vyšetřila Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Běloruský vicepremiér Mikalaj Snapkou v sobotu také uvedl, že národní dopravce se pokusí kompenzovat ztráty vzniklé zákazem letů do unijních států navýšením linek do zemí Společenství nezávislých států, zejména do Ruska, informovala agentura TASS.

Rozhodnutí EU a evropských leteckých společností si ale vybralo svou daň. Organizace Eurocontrol dnes zveřejnila zprávu, podle které oblétávání Běloruska přispívá k vypouštění 250 tisíc kilogramů oxidu uhličitého navíc do atmosféry. V průměru musí navíc letečtí přepravci EU a Velké Británie uletět o několik desítek kilometrů více, pokud volí nejběžnější alternativní trasu přes Pobaltí. Eurocontrol dále uvádí, že každý den je také kvůli změně trasy spáleno navíc 79 tisíc kg paliva. Před incidentem odkloněného letadla denně probíhalo nad Běloruskem 300 letů, z toho stovku tvořily lety z EU a Velké Británie.

Sankce mají v plánu uvalit od tohoto týdne i Spojené státy americké, a to proti devíti státním firmám. Konkrétní jména ale zatím neuvedly. Po konzultaci s Evropskou unií a dalšími partnery také zváží zavedení dalších sankcí proti představitelům běloruské vlády, uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. USA Bělorusko vyzvaly, aby umožnilo nezávislé prošetření nuceného přistání letounu společnosti Ryanair, při kterém byl zadržen opoziční novinář Raman Pratasevič a jeho přítelkyně.

Bílý dům také vyzval běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, aby nechal propustit všechny politické vězně a začal dialog s opozicí. Cílem je vyhlášení svobodných a spravedlivých prezidentských voleb v Bělorusku.