Článek
Právní předpis, který ruskému prezidentovi umožňuje další kandidatury, vychází z navržených úprav ústavy, které si Rusové odhlasovali v loňském referendu, připomíná tamní agentura TASS. Dokument byl rovněž zveřejněn na oficiálním vládním webu.
V souladu se změnou ústavy se ohraničení počtu funkčních období bude vztahovat na současného prezidenta bez započítání jeho předchozích prezidentských mandátů. Tímto způsobem se tak bude moci současný šéf Kremlu o prezidentské křeslo ucházet ještě dvakrát.
Prezident je v Rusku běžně volen na šest let a poslední volby se uskutečnily v roce 2018. Putin by tak mohl být prezidentem až do roku 2036, nejvyšší úřad v zemi přitom zastává od roku 2000 s výjimkou čtyřleté přestávky v letech 2008 až 2012, kdy ho vystřídal Dmitrij Medveděv.
Pokud by osmašedesátiletý Putin zůstal u moci až do roku 2036, překoná délkou svého funkčního období dokonce i Josifa Stalina, v jehož rukou byl Sovětský svaz 29 let. Putin by se tak stal nejdéle vládnoucí postavou Ruska od dob ruského impéria. O tom, zda bude opět kandidovat, však podle svých slov rozhodne až později, píše agentura AP. Jeho aktuální období končí v roce 2024.
Podle analytiků, na něž se odkazuje britský list The Guardian, však zákon nutně nemusí znamenat, že Putin chce prezidentem zůstat i nadále. Mohl by se pouze chtít vyhnout provokování boje o moc během svého posledního období nebo třeba i tomu, aby se stal takzvanou „chromou kachnou“.
Chromá kachna
Jde o označení pro politika, jehož nástupce již byl zvolen či brzy bude. Případně může být jeho mandát oslaben z jiných důvodů, když politik už třeba nechce nebo nemůže kandidovat. Takový politik je často považován za méně vlivného, jelikož do konce jeho volebního období zbývá jen málo času.
Sám Putin podle agentury AP uvedl, že zákon, který přinesl anulování jeho stávajících let v prezidentské funkci, byl potřeba kvůli zachování pořádku. Jeho pracovníci se tak nyní mohou soustředit na práci místo toho, aby „v rámci hledání házeli okem po jeho možných nástupcích“.
Pro úpravu ruského základního zákona se v červenci minulého roku vyslovilo 77,92 % voličů. Zákon, který „maže“ Putinova předchozí funkční období, pak 24. března schválila Státní duma a 31. března právní akt prošel i horní komorou parlamentu.
Výsledek referenda hlasitě kritizovala ruská opozice, podle níž docházelo k tlaku na voliče i dalším nesrovnalostem. Hlasování podle jejích představitelů navíc nebylo dostatečně transparentní a provázely ho překážky, které bránily nezávislému sledování.
