Článek
Putin naléhal na ukrajinské vedení, aby přistoupilo na přímé rozhovory s proruskými separatisty ve východoukrajinském Donbasu. Je to podle něj v zájmu vyřešení konfliktu. Moskva si přeje i zakotvení autonomie Donbasu v ukrajinské ústavě.
Putin také odmítl myšlenku přehodnocení mírových dohod z Minsku. Problém podle něj nelze vyřešit zbraněmi. Moskva přímé zapojení do konfliktu stále popírá, stejně jako přítomnost ruských vojsk. „Nejsou tam cizí vojska, tam je místní milice, síly sebeobrany, které jsou složeny z místních obyvatel,“ prohlásil ruský prezident. Vladimir Putin nicméně naznačil, že tanky a další těžké zbraně pocházejí od „sympatizující země“, ale že se tak prý děje i v jiných lokálních konfliktech.
„Je potřebný přímý dialog (mezi Kyjevem a vedením povstaleckých republik v Donbasu), který chybí. Hlavní problém tkví v tom, že chybí přání vyřešit tento problém v dialogu s lidmi,“ prohlásil Putin.
„Velmi mě znepokojilo prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně přehodnocení minských dohod. Celá situace by pak mohla uváznout ve slepé uličce,“ varoval při tradičním setkání s novináři Putin.
Za signály posunu k lepšímu nicméně označil zahájené odpoutání vojsk znepřátelených stran z klíčových míst bojů. Chybu ale ruská hlava státu vidí v tom, že se tak neděje po celé frontové linii.
Putin tento měsíc v Paříži poprvé jednal o řešení konfliktu se Zelenským, a to za účasti německé kancléřky Angely Merkelové i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Na čtvrteční tiskové konferenci ruský prezident nevyloučil další schůzku v tomto složení, pravděpodobně v dubnu 2020 – pokud ale bude mezitím v Donbasu dosaženo změn k lepšímu.
„Sovětský svaz není nacistické Německo,“ řekl Putin
Jako „absolutně nepřijatelné a nekorektní“ odmítl Putin snahy stavět na stejnou úroveň někdejší Sovětský svaz a nacistické Německo. Učinil tak v souvislosti se zářijovou rezolucí Evropského parlamentu, podle které druhá světová válka začala v důsledku smlouvy mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem o neútočení.
„Přirovnávat Sovětský svaz k nacistickému Německu je vrchol cynismu,“ zdůraznil Putin na tiskové konferenci. Připomněl, že paktu Molotov-Ribbentrop ze srpna 1939 předcházela mnichovská dohoda o rozbití Československa, kterou s Hitlerem v září 1938 podepsali premiéři Británie a Francie. „Sovětský svaz tehdy navrhoval vytvořit jednotnou protifašistickou frontu. Tím, že na to nepřistoupili, se skutečně snažili podnítit Hitlera k agresi na Východ,“ dodal.
Připustil, že pakt Molotov-Ribbentrop obsahoval i tajné protokoly, např. o rozdělení Polska, ale zdůraznil, že Sovětský svaz uzavřel pakt o neútočení s Německem až jako poslední stát v Evropě a že samo Polsko se po mnichovské dohodě podílelo na rozdělení Československa obsazením Těšínska a území Oravy a Spiše. Tehdejší sovětský vůdce Josif Stalin si podle něj na rozdíl od západních státníků nezašpinil ruce přímým jednáním s Adolfem Hitlerem.
Sesazení Trumpa Putin nečeká
Ústavní žalobu na amerického prezidenta Donalda Trumpa Putin označil za „prvek vnitropolitického boje“ ve Spojených státech. Procedura podle něj Trumpovým sesazením neskončí. „Na případné nové sankce USA, jež se týkají i podmořského plynovodu Nord Stream 2 do Německa, odpoví Rusko zrcadlově,“ prohlásil Putin.
Upozornil také, že Spojené státy dosud neodpověděly na ruské návrhy ohledně prodloužení dohody o omezení strategických útočných zbraní (START), bez níž podle Putina už ve světě nebude vůbec nic bránit rozpoutání závodů ve zbrojení.
Platnost smlouvy vyprší 5. února 2021, může být ale prodloužena o pět let. „Jsme až do konce roku připraveni prostě vzít a prodloužit stávající dohodu,“ řekl Putin.
Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu ve středu schválila text ústavní žaloby proti prezidentu Trumpovi. Sněmovna viní prezidenta ze zneužití úřadu a obstrukcí vůči Kongresu, konečné rozhodnutí ale náleží Senátu, kde mají převahu Trumpovi republikáni.
Putin na dotaz ukrajinského novináře také ujistil, že Moskva se snaží dospět s Kyjevem k nové dohodě o tranzitu a dodávkách ruského zemního plynu, a to v podobě, která by byla přijatelná i pro Ukrajinu.
„Zachováme tranzit přes Ukrajinu. Otázka zní, v jakém objemu a na jaké období. Je to výhodná trasa, i když delší a dražší než přes Balt,“ poznamenal se zřetelem na podmořský plynovod Nord Stream, který přivádí ruský plyn do Německa po dně Baltského moře. „Věřím, že se domluvíme. Jsme na cestě k této dohodě,“ dodal.
První z tradičních tiskových konferencí Vladimira Putina se konala v roce 2001 a trvala půldruhé hodiny. Nejdelší se odehrála v roce 2008, kdy ruský vůdce setrval se žurnalisty čtyři hodiny a čtyřicet minut. Letošní tiskové konference se účastní rekordně vysoký počet 1 895 akreditovaných novinářů. V roce 2001 bylo akreditováno pouhých 500 novinářů.
