Článek
Putin a jeho americký protějšek Joe Biden se pravděpodobně setkají v červnu, ale konečné rozhodnutí bude záviset na mnoha faktorech, uvedl v rozhovoru pro televizní kanál Rossija-1 kremelský poradce Jurij Ušakov, který však poznamenal, že pevné rozhodnutí o schůzce zatím nebylo přijato. Informovala o tom v neděli agentura RIA s odvoláním na jednoho z kremelských poradců.
„Samozřejmě se rozhodneme v závislosti na mnoha faktorech. Setkání Putina a Bidena by se mohlo uskutečnit v červnu, a dokonce existují konkrétní termíny,“ poznamenal Ušakov, přestože konkrétní data nezmínil. Poradce také hovořil o tom, jak by svět měl vnímat Putinovu účast na klimatickém summitu, který Spojené státy minulý týden ve virtuálním prostředí pořádaly.
„Měla by být vnímána jako náš velký zájem na řešení klimatických otázek. Ty lze řešit pouze společně, proto se takových akcí rozhodně účastníme, a to všech,“ vysvětlil poradce.
Biden úvahy o termínu, místě a možné agendě americko-ruského summitu poprvé představil 13. dubna v telefonickém rozhovoru se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Bílý dům tehdy oznámil, že Biden předložil myšlenku uspořádat summit „v některé třetí zemi v nadcházejících měsících“. Později Biden upřesnil, že svému ruskému protějšku nabídl setkání, ke kterému má dojít letos v létě v Evropě.
Setkání amerického a ruského prezidenta předcházely sankce, které Spojené státy v reakci na zajetí Alexeje Navalného uvalily na Rusko. USA k sankcím přistoupily ve spolupráci s Evropskou unií, která ohlásila své vlastní kroky jen krátce před oznámením Washingtonu.
Kreml tehdy uvedl, že konání summitu bude podmíněno chováním USA, a údajně Washingtonu vzkázal, aby zrušil plán uvalit na Rusko nové sankce. Podle Reuters se vztahy mezi Ruskem a USA minulý měsíc propadly na nové minimum, když Biden v rozhovoru souhlasně odpověděl na otázku, zda si myslí, že Putin je „vrah“.
Šlo o první protiruské sankce vlády prezidenta Bidena, který slíbil zaujmout k Rusku tvrdší postoj než jeho předchůdce Donald Trump. Republikánský prezident se často vyjadřoval o svém ruském protějšku Vladimiru Putinovi obdivně a dlouhodobě se stavěl proti návrhům na potrestání Moskvy.
Minulý týden Bílý dům oznámil, že Spojené státy vyhostí deset ruských diplomatů působících ve Washingtonu, včetně údajných agentů zpravodajských služeb, a uvalí na Rusko nové sankce, zřejmě jako odvetu za kybernetické útoky na americké instituce.
Podle webu New York Times americká vláda uvalila sankce také na šest ruských společností, které podle ní v minulých letech poskytovaly podporu kybernetickým aktivitám ruské zpravodajské služby. USA se domnívají, že ruští hackeři stojí například za rozsáhlým kybernetickým útokem vůči softwaru americké společnosti SolarWinds.
Již po prvním rozhovoru s Putinem Biden uvedl, že dny, kdy Spojené státy „odvracely oči od ruské agrese v průběhu prezidentských voleb a čelily kybernetickým útokům a otravě občanů, jsou u konce“. Rusko v posledních týdnech přesunulo k hranicím s Ukrajinou tisíce vojáků v bojové pohotovosti.
Jde o největší takovou akci od roku 2014, kdy se Rusko zmocnilo ukrajinského Krymu. V posledních týdnech se na východě Ukrajiny zintenzivnily boje mezi vládními silami a Ruskem podporovanými separatisty. Podle ukrajinské vlády si tento sedm let trvající konflikt vyžádal 14 000 mrtvých.
Zástupci USA minulý měsíc rovněž obvinili ruského prezidenta Vladimira Putina, že schválil operaci, jejímž cílem bylo pomoci bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi ke znovuzvolení v loňských volbách. Žádné důkazy však nenasvědčují tomu, že by Rusko či kdokoli jiný nějakým způsobem zmanipuloval výsledek hlasování, píše AP.
