Článek
V létě roku 2023 se do purkrabství vrátí Letní shakespearovské slavnosti, řekl ČTK mluvčí Správy Pražského hradu (SPH) Jan Pastor. Rekonstrukce areálu se odehrála v několika etapách od konce roku 2013 a přišla na téměř 150 milionů korun.
Návštěvníci Pražského hradu si už nyní mohou před purkrabstvím prohlédnout panelovou expozici o historii a architektonickém vývoji areálu včetně dobových obrázků a fotografií. Dozvědí se třeba, že v domku, který až do 60. let stál vedle purkrabství, pár let bydlel i držitel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert. Na tuto dobu vzpomíná i ve své autobiografii Všecky krásy světa.
Muzeum starých hraček se do purkrabství vrátilo po třech letech. Přes 50 vitrín je doplněno i volným pokračováním rodinné sbírky filmaře a karikaturisty Ivana Steigera. Jeho výběr klasických hraček se soustředí na předválečnou tradici výrobců dřevěných i plechových hraček, ukazuje mnohaletou tradici panenek, starodávná auta a motorky, kolesové parníčky, zaoceánské lodi i dětské železnice s nejstaršími lokomotivami, vlaky, nádražími a vším příslušenstvím. Součástí výstavy jsou i parní stroje, stavebnice a hračky fyzikální a optické.
V areálu purkrabství se podle Pastora brzy otevře také kavárna a muzeum fotografie, které navazuje na domek číslo 12 ve Zlaté uličce. Tam je expozice amatérského filmového historika Josefa Kazdy, který v něm bydlel a během druhé světové války tam schoval kopie československých filmů určených nacisty k likvidaci. Na prostranství před purkrabství se ale už nevrátí socha Mládí od Miloše Zeta, památkáři byli proti. Socha je v depozitáři Odboru movitého majetku Správy Pražského hradu a hledá se pro ni nové umístění, uvedl mluvčí.
Při rekonstrukci areálu purkrabství se kompletně obnovily historické budovy, interiér a přilehlý parter včetně románské Černé věže. Obnova respektovala některé prvky z minulé rekonstrukce v 60. letech, ale důraz nyní odborníci kladli na restaurování a prezentaci historických povrchů renesanční a barokní fáze staveb. Mimo jiné se restaurovala výmalba a renesanční trámový strop Soudní světnice a renesanční povrchy v domě pod Černou věží.
Během rekonstrukčních prací se demolovala novodobá vestavba proskleného atria a přilehlých konstrukcí z počátku 60. let 20. století, která byla podle SPH za hranicí životnosti. Odstraněním vestavby se znovu návštěvníkům ukáže starší historická situace navazující na Zlatou uličku u Daliborky.
Nejvyšší purkrabství se nachází za zdí v Jiřské ulici. Purkrabí, jejichž úřad se vyvinul z funkce hradního kastelána, zastupovali panovníka v době jeho nepřítomnosti. Purkrabství Pražského hradu se v pramenech zmiňuje již v první polovině 14. století. V té době purkrabský dům sloužil jako dočasné obydlí příštího krále a císaře Karla IV. Po požáru v roce 1541 byl palác renesančně přestavěn. Horní patra Černé věže, postavené jako východní brána románského opevnění, sloužila jako vězení, zvláště pro dlužníky. Na prostranství mezi purkrabstvím a Černou věží byl sťat český šlechtic a rytíř Dalibor z Kozojed, který byl ale vězněn v jiné hradní věži, později pojmenované Daliborka.
