Článek
Merab Mekarišvili staví nový plot okolo své zahrady, aby tak ohradil pozemek u domu, který teď buduje. Jeho starý domov byl v roce 2008 téměř zničen během války mezi Gruzií a Ruskem. Plánu na jeho rekonstrukci se už dávno vzdal, protože stojí přímo vedle dráty ohraničené hranice, která odděluje jižní Osetii od Gruzie – jak byl totiž varován, tento plot by mohl být posunut o kus dál.
„Teď už tady není možné žít, protože Rusové sem můžou kdykoliv přijít, třeba i zítra, a hranici posunout a dům pak už bude na druhé straně. Nemá smysl tady déle zůstávat. Samozřejmě, že bych mohl starý dům opravit a nestavět nový. Ale jejich plán je – posunout hraniční čáru,” říká Merab.
Na jiném místě už byla hranice mezi Gruzií a Jižní Osetií už dokonce posunuta.
83letý Data Vanišvili nebyl tak rychlý jako Merab a zůstal proto na straně, kde leží Jižní Osetie. Může teď spoléhat pouze na návštevy svých přátel, kteří mu přinášejí zprávy z domova, jeho penzi a také nákupy.
„Když sem někdo nahoru za hraniční plot přijde, tak mu dám peníze, aby mi koupil ve vesnici v obchodě chleba. Když ne, tak nic nemám, protože dostávám penzi v gruzínské měně. A za tu si tady nic nekoupím,” říká Vanišvili.
Mise Evropské unie od roku 2008 kontroluje tzv. Administrativní hraniční linii a evropští pozorovatelé jsou přesvědčeni, že se Rusko snaží z této linie udělat regulérní mezinárodní hranici – a to tak, že ji označuje a že také zadrží každého, kdo se jí pokusí překročit.
„Farmář, který vlastní tuto zahradu a který sem mohl předtím chodit, teď nemá do jeho jedné části přístup. To je typický příklad vytváření hranice, což je podle Evropské unie nelegální a nemělo by se to stávat a potlačuje to svobodu pohybu místních lidí a také právo na přístup k jejich půdě,” tvrdí jeden z evropských pozorovatelů.
Gruzínští vojáci na kontrolních stanovištích, která jsou v oblasti rozmístěná, se mohou jenom dívat, jak tento proces pokračuje. Rusko tvrdí, že si Jižní Osetie pouze označuje své skutečné hranice – které byly vytyčeny ještě za doby Sovětského svazu, kdy se jednalo o autonomní oblasti. Ale mnoho Gruzínců to považuje za plíživou ruskou anexi, proti níž nemá jejich malá země sílu zakročit.
