Článek
Jak se sami influenceři – tedy lidé, kteří mají vliv na sociálních sítích – Anna Šulc a Jakub Gulab snaží už od čtvrtka vysvětlovat, získané peníze nejdou do jejich kapsy. Budou jimi financovat jednotlivé příspěvky na sociálních sítích – TikToku, Instagramu a na YouTube.
Princip funguje tak, že čím více sociální síti uživatel zaplatí, tím více lidí jeho příspěvek uvidí. V tomto případě se jedná o příspěvky na sociálních sítích Úřadu vlády.
A z tohoto pohledu není podle odborníků půl milionu korun žádná velkorysá suma. „Naopak, je to malá částka. Kdybyste investovali 500 tisíc do televize, dostanete za to zlomek impresí a dosahu v cílové skupině 15-25, oproti zásahu na TikToku (a Instagramu a YouTube),“ říká odborník na marketing sociálních sítí Adam Zbiejczuk.
Podle písemné nabídky, kterou předložil youtuber a jednatel agentury Medialer Jakub Gulab Úřadu vlády, má jít 224 tisíc korun na nákup prostoru na sociální síti TikTok, 150 tisíc chtějí dát za příspěvky na Instagramu a 126 tisíc korun na podporu videí na YouTube. Seznam Zprávy mají dokument k dispozici.
Úřad vlády potvrdil, že influenceři nabídli pomoc vládě nezištně. „Přišli sami s nabídkou, že to chtějí udělat pro vládu zdarma. Takovou nabídku jsme nemohli odmítnout,“ řekl Seznam Zprávám vedoucí vládního odboru komunikace Vladimír Vořechovský. Influencerům ale vláda poskytla peníze na propagaci příspěvků.
Ministr Jan Blatný a influencerka Anna Šulc na TikToku
Šulc a Gulab však od zveřejnění spolupráce čelí dávce kritiky, protože řada lidí vnímala částku půl milionu korun jako odměnu, kterou dostanou na účet. Podle Úřadu vlády jde o nedorozumění. Někteří ale zpochybňují i samotnou podstatu spolupráce s influencery, jejichž obsah je určený mladým lidem.
Například TikTok je založený na přehrávání krátkých videí a cílí zejména na nejmladší publikum. Odborník na marketing sociálních sítí Adam Zbiejczuk vysvětluje, jak na něm lze uspět. „Když je řeč o smysluplném formátu, který zacílí třeba na milion lidí mezi 15 a 25 lety v dané zemi, tak stojí dva tisíce eur denně (asi 50 tisíc korun). Pokud bude série deseti takových videí, jsme už na čtvrt milionu korun,“ říká.
Jde o propagaci videa takovým způsobem, že se bude celý den nabízet všem uživatelům z dané země, na kterou autoři kampaň zacílí. „S takovým zásahem jsou to rozumně a smysluplně utracené peníze,“ míní.
Profil Strakovka je na začátku, potřebuje peníze
Podle Štěpána Soukeníka, který na Fakultě sociálních věd UK přednáší vládní komunikaci i na sociálních sítích, je potřeba vládní profil v začátcích opravdu masivně propagovat, protože na rozdíl od influencerů, kteří na síti působí už několik let, během kterých se jim podařilo si vybudovat stabilní fanouškovskou základnu, začíná profil Strakovy akademie od nuly.
„Peníze jsou potřeba na získání followerů. Těch prvních několik tisíc sledujících je potřeba přilákat reklamou,“ říká Soukeník, který aktivitu vlády na sociální síti, která se mnohým lidem může zdát pofidérní, vítá. Tedy pokud ji vládní marketéři zaměří tím správným směrem. „Bude záležet, na jaká sdělení se zaměří. Měli by ten kanál použít k překladu vládních nařízení do jazyka mladých lidí,“ míní.
Epidemiolog Roman Prymula a influencerka Anna Šulc na TikToku
Podobně to vidí i Zbiejczuk, podle nějž měla podobná aktivita přijít už mnohem dřív. Byť se může zdát, že děti a mladé lidi, kteří obsah podobných sítí konzumují, zajímají pouze videa, kde mladé dívky představují své nové boty nebo šminky, nebo na nich mladí muži ukazují adrenalinové až bizarní kousky, podle marketingového odborníka má šanci je zasáhnout i vládní obsah.
„Tito mladí lidé nežijí ve vzduchoprázdnu. Mají rodiče a prarodiče a je tady prostor, aby je mohli přesvědčit, ať nevěří všem těm nesmyslům, které jim jejich kamarádi posílají mailem,“ míní Zbiejczuk.
PR směrem k dětem? Zbytečné
Ne všichni komunikační specialisté se na to však dívají podobně. Najdou se mezi nimi i ti, kteří aktivitu vlády naopak považují za zbytečné vyhazování peněz daňových poplatníků.
„U jakékoliv investice je třeba se zamyslet nad tím, co za ni dostáváme. Když si vezmu obecně fungování TikToku, jsou na něm většinou náctiletí. A pak si vezmu, co tam vláda chtěla komunikovat, tedy osvětu na očkování, tak mi to nedává smysl. Za děti jsou zodpovědní rodiče, takže vytváření PR směrem k dětem je neefektivní a zbytečné,“ míní marketingový stratég Aleš Hron, podle nějž by se měly dané peníze proinvestovat spíše vůči cílovým skupinám, které mají toto skutečně v rukou.
