Článek
Na posledním summitu EU skončila Theresa Mayová zapomenutá v místnosti bez oken a bez večeře, na níž si o kus dál pochutnávali šéfové států a vlád sedmadvacítky. Dnes jí snad takové pokoření nehrozí. Právě před tím, aby výměnou za souhlas s delším odkladem brexitu britskou premiérku moc neponižoval, varoval francouzského prezidenta Macrona předseda Evropské rady Donald Tusk. Některá britská média si myslí, že by Emmanuel Macron mohl být v pokušení si Mayovou „vychutnat” a prožít svůj „de Gaullův okamžik”, jak to zformuloval The Daily Telegraph.
Dolní sněmovna v úterý velkou většinou hlasů posvětila odklad brexitu do 30. června s tím, že by země vystoupila z EU okamžitě poté, jakmile by schválila brexitovou dohodu. Jenže po Evropě převažuje názor, že při současném rozložení sil v londýnském parlamentu a neustále slábnoucí pozici premiérky Mayové takový odklad nic neřeší.
Pokud z bruselského summitu s předpokládaným „brbláním” některých účastníků vzejde flexibilní, až 12 měsíců trvající odklad, nabízejí se dvě zásadní otázky: 1) Dokáže v takovém případě Theresa Mayová ustát masivní tlak a kritiku ve své vlasti ze strany brexitových radikálů? 2) Jak takhle získaný čas vlastně Evropská unie s Británií využije?
Jak ve Financial Times napsal Alex Barker, „časový tlak byl porodní asistentkou brexitové dohody”. Výsledek podle toho maličko vypadá, ale není důvod se domnívat, že by byl výrazně odlišný, pokud by se bývalo jednalo o několik měsíců déle. I proto si vlivný list Financial Times klade otázku, jestli je vlastně z pohledu EU moudré nabídnout Britům více času. V tomto duchu údajně smýšlí hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier.
Unijní lídři budou chtít slyšet, jak pokračuje hledání brexitového kompromisu mezi Konzervativní stranou a britskými labouristy. Jeremy Corbyn tvrdí, že Theresa Mayová zůstává skrytá v „zákopech” a odmítá vyjít vstříc ve věci setrvání Británie v určité podobě celní unie. Pokud se ale britskou nadstranickou dohodu o budoucích vztazích s EU podaří uzavřít, je potom prý jen otázkou 1–2 dnů, než se příslušně přepíše tzv. politická deklarace. Ta je právě nezávazným apendixem brexitové dohody. Premiérka Mayová prý je ochotná dát předákovi Labour Party garance, že se obsah deklarace nezmění v okamžiku, kdy Mayová sama odejde z funkce nebo „bude odejita“.
