Článek
Jeden z nejsledovanějších evropských politiků, bývalý novinář a expremiér Katalánska Carles Puigdemont, uspěl u madridského nejvyššího soudu. Ten zvrátil rozhodnutí volební komise, a katalánský politik tak může spolu s dalšími dvěma členy jeho bývalé regionální vlády kandidovat do Evropského parlamentu. Puigdemont verdikt přivítal. „Poprvé jsme vyhráli na hřišti soupeře,“ vzkázal z Bruselu.
Na svém twitterovém profilu verdikt soudu uvítala i jeho strana Společně pro Katalánsko (JuntsXCat). „Chtěli nás umlčet a oddělit, ale neexistuje silnější demokratická zeď než Junts per Catalunya.“
!!️El president @KRLS i els consellers @ToniComin i @ClaraPonsati podran ser candidats a les eleccions europees del #26M.
— Junts per Catalunya 🎗 (@JuntsXCat) May 6, 2019
🗣️ Ens han volgut silenciar i apartar, però no hi ha mur democràtic més contundent i efectiu que #JuntsxCat#JuntsxEuropa#NoEnsRendirem pic.twitter.com/uPvj9m8plk
Španělská ústřední volební komise před týdnem zamítla kandidaturu Puigdemonta, Toniho Comína a Clary Ponsatíové kvůli tomu, že jsou na útěku před španělskou justicí. Podle názoru komise nemohou kandidovat za stranu ve Španělsku, když nemají pobyt v regionech, kde jsou k volbám registrováni.
Puigdemont a Comín, kteří žijí v Belgii, a Ponsatíová, pobývající ve Skotsku, se proti verdiktu volební komise odvolali. Komise podle nich porušila jejich volební práva. S tím v pátek souhlasila i španělská prokuratura, která věc předala nejvyššímu soudu. Ten v neděli vydal jednohlasné stanovisko, že nevidí důvod, proč by nemohli tito tři politici kandidovat v evropských volbách, a postoupil věc soudu nižší instance.
Verdikt soudu je naopak kritizován pravicovými španělskými stranami. „Považujeme to za podvod, chybu v zákoně, že někdo, kdo utekl, může kandidovat v evropských volbách, aniž by bydlel ve Španělsku. Myslíme si, že španělská demokracie si tento posměch nezaslouží,“ uvedl pro El País Pablo Casado, lídr španělských lidovců.
„Slabošský“ přístup premiéra jako munice pro opozici
Právě situace ohledně Katalánska a rozdílné pohledy španělského levicového a pravicového spektra rozdělily zemi před parlamentními volbami, které se odehrály na konci dubna. Pravicové strany tvrdě kritizovaly podle nich příliš „slabošský“ postoj vládnoucích socialistů vůči neustále rebelujícím Kataláncům.
Španělský premiér a lídr socialistické strany Pedro Sánchez od začátku svého nástupu do funkce v červnu 2018 prosazoval spíše dialog než trestání, on nebo jeho ministři navštěvovali region v průměru šestkrát měsíčně. Zároveň se mu podařilo katalánskou krizi dostat i do mezinárodního prostředí, ve kterém byl do té doby jediným dominujícím příběhem ten katalánský, který Španělské království prezentoval jako zamrzlé ve frankistické ideologii a nesnášenlivé k jakýmkoliv projevům svobody slova i politického vyznání.
Útěk do zahraničí
Puigdemont, Comín a Ponsatíová z vlasti utekli na podzim 2017, když španělská vláda rozhodla o dočasném převzetí přímé správy Katalánska kvůli snahám tehdejší regionální vlády o nezávislost této oblasti. Puigdemontovu vládu, která předtím uspořádala neústavní referendum o nezávislosti, Madrid sesadil a španělská prokuratura pak zahájila vyšetřování bývalého vedení Katalánska.
Soudní proces s uprchlými katalánskými politiky zatím nezačal. Od letošního února ale trvá proces s jejich 12 separatistickými kolegy, z nichž některým hrozí za vzpouru 16 až 25 let vězení. Proti jejich uvěznění stále probíhají demonstrace nejen v Katalánsku. Deník El País na svých stránkách uvedl, že vzpomínkovou akci obětí nacistických zločinů v bývalém koncentračním táboře Mauthausen v Rakousku využila katalánská ministryně spravedlnosti Gemma Domènech tuto neděli k připomenutí katalánských politiků, kteří sedí ve vězení.
Samotný Puigdemont zahájil 2. května nové tažení v katalánském boji za nezávislost, podal žádost Evropské komisi o přezkoumání kvality právního státu ve Španělsku. Příslušnou iniciativu představili zástupci katalánských separatistů minulý čtvrtek v Bruselu spolu s občany šesti unijních zemí.
Evropská komise má nyní dva měsíce na to, aby rozhodla, zda žádost zaregistruje. Pokud tak učiní, musí autoři petice do roka sehnat milion podpisů občanů sedmi zemí EU. Poté bude opět na EK, zda petici vyhoví, což se ale podle deníku El País zřejmě nestane. Za Španělskou vládu se Evropská unie staví od počátku katalánské krize.
Separatisté svou žádost zdůvodňují tím, že španělský stát podle nich opakovaně porušil v případě Katalánců základní občanská a politická práva. V žádosti se též uvádí, že španělské soudy jsou zpolitizované. Jako jeden z příkladů zmiňuje dokument podle deníku La Vanguardia právě zamítnutí kandidatury do evropských voleb.
Kromě žádosti o přezkoumání dodržování lidských práv Puigdemont upozorňuje na katalánskou otázku i jinak. Věnoval například stovku katalánských knih v německém překladu do vazební věznice v německém Neumünsteru, kde strávil téměř dva týdny po tom, co jej zadrželi policisté na základě zatykače vydaného Madridem na dálnici nedaleko dánských hranic.
Když se stanu europoslancem, vrátím se
Puigdemont letos oznámil, že se chce vrátit do Katalánska, když bude zvolen europoslancem. Puigdemont se navíc domnívá, že jako europoslanec bude mít imunitu a španělská policie ho nebude moci zatknout. Deník El País ale minulý týden s odvoláním na právní službu EP uvedl, že imunitu zvolený europoslanec nemá až do ustavujícího zasedání EP; to se koná 2. července. Imunita europoslance se navíc vztahuje pouze na stíhání za názory vyjádřené při výkonu evropského mandátu a nevztahuje se na spáchání trestného činu.
Do karet mu nahrává i velká podpora v Katalánsku, jeho strana skončila v Katalánsku druhá v nedávných volbách do španělského parlamentu. Katalánští separatisté budou mít v novém parlamentu dohromady 22 poslanců, z toho 15 získala Republikánská levice Katalánska (ERC), kterou z vězení vede bývalý místopředseda katalánské vlády Oriol Junqueras. Sedm křesel v Kongresu poslanců získalo hnutí Společně pro Katalánsko (JuntsXCat), jehož lídrem je právě Puigdemont. Tyto dvě formace se ale už neshodují v radikální snaze o nezávislost regionu, ERC vyjadřuje větší ochotu jednat s Madridem.