Článek
Podle mapy Portálu Intersucho je půda v povrchové vrstvě nasycená natolik, že v České republice sucho už není pozorované. Jediná oblast, kde ještě mírné až výrazné sucho převládá, je severozápad Čech.
V hlubší vrstvě pak jde kromě severozápadu Čech spíše o menší jednotlivá ohniska například v Olomouckém a Libereckém kraji.
Půda má povrchovou a hlubší vrstvu. Povrchová se nachází 0-40 cm pod povrchem, hlubší pak 40-100 cm. Nasycení obou vrstev vláhou je různé.
🇨🇿 i 🇸🇰 měly a mají hodně společného. A to i v dopadech sucha, které nezná hranic. Obrázek mapuje časoprostorový výskyt jarního sucha v obou státech. Intenzitu a předpověď sucha, družicový náhled na vegetaci, obsah vody v půdě na Slovensku lze sledovat na https://t.co/codi279yRW pic.twitter.com/XGSfNF1r4N
— www.intersucho.cz (@Intersucho) June 28, 2020
Povodňová pohotovost
Vysoká nasycenost půdního profilu v kombinaci s vysokými úhrny srážek na některých místech způsobuje riziko povodní. Český hydrometeorologický ústav vyhlásil s platností do poledne úterý 30. 6. výstrahu povodňové pohotovosti na severu Moravy a ve Slezsku. Třetí stupeň povodňové aktivity byl dosažen v povodí Novohradky a dolní Chrudimky nebo na Třebůvce. Stejné riziko je nově na Vysočině v oblasti Nového Města na Moravě.
Druhý stupeň pak kvůli již spadlým a dalším očekávaným srážkám meteorologové předpokládají v povodí horní Svratky.
„Ve východní části území očekáváme do pondělního odpoledne vydatný déšť s úhrny i nad 30 mm za šest hodin. Později odpoledne bude déšť od západu ustávat,“ píší meteorologové.
⚠️Podrobnější informace k aktuální výstraze ČHMÚ Platnost: od pondělí 29.06.2020 12:00 do úterý 30.06.2020 12:00 Tato...
Zveřejnil(a) Český hydrometeorologický ústav dne Pondělí 29. června 2020
Pro Pardubicko platí nejvyšší nebezpečí povodní do úterního odpoledne.
Nasycená půda tvoří riziko povodní
Ukazatel nasycení z dat Českého hydrometeorologického ústavu popisuje nasycenost území vodou pomocí výpočtů. Meteorologové upozorňují, že nejde o indikátor sucha, ale o nasycenost půdy na základě modelu bilance srážek, odtoku a celkového výparu ze zemského povrchu. Kolik vody odteče po povrchu i pod ním, pak závisí na aktuálním nasycení půdy.
Zelené území na mapě zobrazuje nasycení půdy. Čím tmavší zelená barva, tím silnější nasycení.
Slovy meteorologů pak vysoká nasycenost půdy představuje potenciální riziko zvýšeného povrchového odtoku při výskytu intenzivních srážek. Tedy velké množství deště v místech s vysokou nasyceností půdy zvyšuje riziko přívalových povodní.