Článek
„Asi nejjednodušší cesta pro základní zorientování na trhu s půdou je průzkum inzerce na internetu nebo se obrátit na specializované agentury a realitní kanceláře,“ radí zájemcům o půdu Jaklín, podle kterého se v Česku ročně zobchoduje půda v hodnotě 20 miliard korun. Alternativou k individuálnímu nákupu zemědělské půdy je kolektivní investování. V České republice aktuálně operuje několik fondů kvalifikovaných investorů nebo privátních sdružení investorů, které lze pro investice do půdy využít.
Výběr půdy krok za krokem
Podle Jaklína je při investování do české zemědělské půdy důležité zvážit řadu parametrů samotných pozemků, jako jsou výměra, nájemní vztahy, míra scelení, přístupnost pozemků, druh (orná půda vs. pastvina) nebo podíl dotační plochy na celkové ploše.
„Skoro klíčovým parametrem je však bonita samotné půdy. Problém je, že zjistit její skutečnou hodnotu je pro drobného, ale dokonce i pro profesionálního investora komplikované, a to i přes to, že existují bonitní mapy přímo na rozkliknutí v online katastrech pozemků. Ty se ale dají považovat jen za orientační,“ popisuje Jaklín.
„Bonita je vyčíslena v řádu od koruny do dvaceti korun za metr čtvereční, ale tato cena nemá nic společného s cenou tržní, ta může být třeba o dvacet korun vyšší,“ upozorňuje Jaklín.
Za nejlepší půdou by se investoři měli vydat do Polabí nebo na Hanou, vysoké ceny ale s nižší bonitou jsou pak v regionech u rakouských nebo německých hranic.
„Vlastnictví půdy v Česku je stále velmi roztříštěné a pro růst ceny půdy je důležité pozemky scelovat do větších celků. Obecně platí, že čím větší výměra, tím se platí vyšší cena za čtvereční metr,“ popisuje Jaklín jednu z možných investičních strategií při investování do půdy.
Další část rozhovoru s Jiřím Jaklínem:
Druhá část rozhovoru s Jiřím Jaklínem.Video: Petr Novotný, Seznam Zprávy
„V letošním roce očekávám stagnaci cen zemědělské půdy,“ odhaduje Jaklín s tím, že se ceny mohou lokálně vyvíjet značně rozdílně v závislosti na místních podmínkách.
Největší hráči na trhu s půdou
„Nedá se říct, že by v Česku byl jeden velký hráč, jako je třeba Agrofert. Největšími kupci půdy jsou především velké zemědělské podniky, paralelně k nim jsou na trhu skupiny, jako jsou například Farmy.cz, Farma Polabí nebo Agro 21, které zprostředkovávají nebo nakupují půdu,“ rozkrývá Jaklín složení kupců české zemědělské půdy.
Po samotném nákupu půdy řeší investor nájemní smlouvu se zemědělcem, který na ní hospodaří. Bývalá JZD drží obvykle nižší nájemné, a proto je vhodné už při samotném nákupu vyhledat oblasti, ve kterých je větší konkurence zemědělců, a tím pádem je možné se dostat při vyjednávání k lepším cenám.
„Investorům jsme v rámci fondu soukromého kapitálu zhodnotili scelováním a pronájmem české zemědělské půdy peníze o více než sto procent a nyní připravuji další zajímavý projekt, který bude zaměřen na efektivní farmaření,“ shrnuje své budoucí investiční plány Jiří Jaklín , který sám také farmaří a pro investory vyhledává investiční příležitosti v českém zemědělství.
