Článek
„První díl vyšel tento týden s podtitulem Nejen hudební vzpomínky z Klubu osamělých srdcí seržanta Pepře 2005-2009 a je dárkem k Černého 85. narozeninám, které oslaví 25. února. Podtitul vychází z názvu, pod kterým byl vysílán týdeník, v němž Černý formou vzpomínek prokládaných písničkami umožňoval nahlédnout do svého soukromí i zákulisí své práce,“ informovala za nakladatelství Galén Lenka Příhonská.
Na konec roku 2021 připravuje Galén ještě šestý svazek sebraných spisů Jiří Černý … na bílém.
V prvním dílu výběru z komentářů vypráví člen Síně slávy hudebních Cen Anděl Černý o lidech, se kterými se během své novinářské a diskžokejské činnosti setkal. Činí tak na přeskáčku, jak ho vysílané písně inspirovaly.
„Knihu jsem nenapsal už dávno, to jsou vlastně všechno staré věci. V současnosti připravuju pro pořad Sedmé nebe rozhlasové stanice Vltava profily našich i zahraničních zpěváků. Jde o materiály, které mám přímo napsané, nebo je nosím v hlavě,“ řekl Černý.
Uznávaný publicista má dlouhodobé zdravotní problémy, zejména pohybové. Chodí o francouzských holích a je v péči terapeuta. „To by nevadilo, kdyby se daly dělat pořady, protože už bych asi mohl řídit sám, ale mám i šoféry. Neplánuju nic jiného než jednou měsíčně hodinový pořad Sedmé nebe. Budu psát, co musím, i když mi to jde pochopitelně pomaleji, a budu se snažit poslouchat nějaké nové nahrávky,“ uvedl Černý, který přes pokročilý věk absolvoval ještě nedávno měsíčně osm až deset poslechových pořadů v klubech po celém Česku.
Loni Česká televize uvedla dokument Když se řekne Jiří Černý. Snímek režiséra Zdeňka Gawlika mimo jiné připomněl, že Černý byl v tom roce jako první nehudebník v historii uveden do Síně slávy hudebních Cen Anděl. „Bez práce Černého bychom totiž hudbě rozuměli daleko méně,“ vysvětlil rozhodnutí České hudební akademie její předseda Honza Vedral.
V autobiografickém filmu režisér Gawlik nepředstavil Černého pouze jako milovníka hudby, ale také jako sportovního novináře a aktivního sportovce nebo člověka, který se v listopadu 1989 účastnil založení Občanského fóra a v prosinci 2011 v Lucerně uváděl koncert Pocta Václavu Havlovi.
Pražský rodák Černý mimo jiné spolupracoval s měsíčníkem Melodie, byl prvním šéfredaktorem časopisu Rock & Pop, vydal několik knih o hudbě, uváděl rozhlasové pořady nebo psal texty na obaly gramodesek. I když je vnímám především jako znalec dění na populární scéně, jeho prvním článkem s hudební tematikou byla recenze inscenace Bizetovy opery Carmen ve Smetanově divadle v deníku Večerní Praha v roce 1956. Jeho jméno se v novinách objevilo o čtyři roky dříve, než vydal první hudební recenzi. Jako sportovní novinář zasílal do tehdejšího deníku Lidová demokracie výsledky lukostřeleckých závodů, později pracoval jako sportovní novinář v časopise Československý sport. Sám se aktivně věnoval lukostřelbě, stolnímu tenisu, basketbalu, házené, fotbalu a běhu na střední tratě.
