Kdy může skončit cesta s Babišem? Lídři ČSSD odpovídají – jméno po jménu

Širší vedení sociální demokracie bude v pátek odpoledne řešit, jestli po dvou měsících opakovaných demonstrací, po výsledcích bruselského auditu, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů, ale také po fiasku v evropských volbách má ČSSD zůstat v koaliční vládě s hnutím ANO.

Seznam oslovil e-mailem nebo telefonicky všech 61 členů předsednictva, co si o tom myslí.

Ukázalo se, že odpovědět nebylo vzhledem k napjaté situaci vždy snadné. Redakce dokonce obdržela v jednom případě zpětně žádost, aby odpovědi neuváděla.

Přesto jsme nakonec dali dohromady odpovědi 40 sociálních demokratů, 6 dalších napsalo (většinou s vysvětlením), že odpověď neposkytne a 15 na otázky vůbec nereagovalo.

Anketní otázky pro členy předsednictva ČSSD zněly:

1. Jak jste hlasoval v loňském stranickém referendu o vstupu do vlády s hnutím ANO?

2. Změnil se po roce vládnutí váš postoj?

3. Jaká je hranice, kdy by ČSSD měla z vlády odejít?

Odpovědi vám nyní kompletně dáváme k dispozici.

Miloš Petera:

1. Hlasoval jsem pro vládu.

2. Jsem v této chvíli stále pro účast ve vládě.

3. Limitující je pro mě obžaloba premiéra.

Petr Větrovský:

1. Byl jsem pro vstup do vlády.

2. Nyní už o svém rozhodnutí pochybuji. Nemám totiž pocit, že nám působení v koaliční vládě v něčem pomáhá. Andrej Babiš a hnutí ANO navíc přebírají zásluhy i za úspěchy našich ministrů. Nejsem ale rozhodnutý říct, že bychom měli koalici ihned opustit. To bude záviset na tom, jaké argumenty zaznějí přímo na jednání předsednictva.

3. Konkrétní hranici nemám, i když například obžaloba premiéra už by byla velkým problémem. Všechno by záviselo na diskuzi uvnitř strany.

Jan Tvrdý:

1. Vstup do vlády jsem v referendu podpořil.

2. Vládu bych podpořil znovu. Stojím za předsedou strany Hamáčkem.

3. Hranice jsme si stanovili na letošním sjezdu. Dál bych se k tomu nevyjadřoval.

Lukáš Seidl:

Na dotazy nereagoval.

Robin Povšík, krajský předseda:

1. Hlasoval jsem pro.

2. Můj názor na účast ČSSD ve vládě se nezměnil. Jsem pro pokračování účasti za určitých podmínek.

3. Mám tři mezní body: český občan nesmí za případné pochybení při udělování dotací Agrofertu zaplatit ani korunu. Případnou sankci musí uhradit Agrofert. Nesmí dojít k odvolání nejvyššího státního zástupce a rozpočet příštího roku musí obsahovat priority sociální demokracie vycházející z programového prohlášení vlády.

Jan Hamáček, předseda strany:

Na dotazy nereagoval.

Michal Šmarda:

1. Hlasoval jsem proti účasti ve vládě.

2. Stále si myslím, že vstup do vlády byla chyba. Ale na druhé straně respektuji to, že smlouvy se musí dodržovat. ČSSD proto nemůže jen tak vypovědět koaliční smlouvu nebo bez důvodu odejít z vlády.

3. Pro mne osobně je nepřijatelné, aby se snažil náš partner získávat peníze do rozpočtu na úkor seniorů, rodin s dětmi, pacientů, postižených a dalších znevýhodněných skupin. Problémem je pro mne i spolupráce ANO 2011 s komunisty a nacionalisty proti ČSSD.

Milan Štěch:

1. + 2. Byl jsem proti vstupu ČSSD do vlády, můj názor byl všeobecně znám, můj názor se nezměnil, ale výsledky referenda o vládě respektuji.

3. To je obtížné sdělit, osobně si myslím, že je žádoucí vůči A. Babišovi postupovat důrazně a rozhodně. Pokud bude např. zpochybňovat práci ČSSD a přisvojovat si výsledky, na kterých nemá hlavní podíl, bagatelizovat neoprávněné čerpání evropských dotací, tak i to je důvod koaliční smlouvu ukončit.

Vladimír Černý:

1. Ano (= byl pro vstup do vlády – pozn. red.), chtěl jsem pokračovat v tom, co se začalo ještě za vlády Bohuslava Sobotky, zejména státní energetická koncepce, která se našeho regionu týká.

2. + 3. Musíme si přebrat, co děláme špatně my. Staněk nemusel třeba vyhazovat ty dva (šéfa Národní galerie a ředitele Muzea umění v Olomouci) chvilku před eurovolbami, ale i další věci. Tady se lidé živí poctivou prací, nejsou jen demonstrace v Praze.

Petr Krčál:

1. V referendu vypsaném sociální demokracií jsem hlasoval pro vstup do vlády s hnutím ANO 2011. Tehdy tak hlasovala převážná část členů ČSSD z Kraje Vysočina.

2. Změnil. Domnívám se, že bychom měli být více důrazní při naplňování programových priorit ČSSD. Typickým příkladem jsou dohady o financování sociálních služeb, rodičovské dovolené a dalších stěžejních tématech, jež se dotýkají občanů ČR.

3. Osobně se domnívám, že pokud by sociální demokracie měla odejít z vlády, tak v případě, že by nebyly naplněny programové priority, které jsme požadovali v prohlášení vlády, a dále pokud by to poškozovalo seniory, mladé rodiny a další sociální skupiny obyvatel. Pak bych i členům na Vysočině doporučil, aby podpořili odchod z vlády Andreje Babiše.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí:

Na dotazy nereagovala.

Ondřej Veselý, poslanec:

1. + 2. Hlasoval jsem v referendu proti vstupu do vlády a můj názor se nezměnil, ale naopak utvrdil.

3. Za situace, kdy nejsem vnitřně srozuměn s naší účastí ve vládě, se mi nějaké hranice pro její opuštění hledají pochopitelně těžce. Nicméně respektuji rozhodnutí kolegů a nebudu krysou poslaneckého klubu.

Jaroslav Kupsa:

1. Uvědomte si, že šlo o tajné hlasování. Přesto odpovídám – ano.

2. Můj postoj se zatím nezměnil, ale chybí mi větší aktivita našich ministrů. Nejsem spokojen s některými výstupy ministra zahraničí. Nesouhlasím s demisí ministra kultury, proč má odejít, že upozornil na nedostatky v hospodaření a následnou reakci kulturní fronty. Pokud bych takto hospodařil jako bývalý ředitel PO, byl bych okamžitě odvolán a nikdo z novinářů by se mě nezastal.

3. Pro mě je to pravomocné odsouzení premiéra Babiše. Pokud odejdeme z vlády – vstoupí do vlády nacionalisté z SPD. Možností jsou samozřejmě předčasné volby.

Jiří Zimola, bývalý místopředseda a krajský předseda:

1. I když hlasování bylo tajné, není žádným tajemstvím, že jsem hlasoval pro vstup do koaliční vlády. Vždy jsem své rozhodování označoval jako svým způsobem za Sophiinu volbu, rozhodování ze dvou špatných řešení. Buď mohla ČSSD odejít do opozice a zaniknout v bezvýznamnosti vedle všech dalších současných opozičních stran, nebo se aktivně podílet na práci pro ČR, navzdory očekávatelné skutečnosti, že se do funkcí na jednotlivých ministerstvech znovu pokusí dostat lidé, kteří zavinili prohru ČSSD v posledních parlamentních volbách a kteří svůj osobní zájem upřednostňují nad zájem ČSSD. Nakonec u mě zvítězil názor, že nedůvěru voličů si ČSSD musí odpracovat, a pašalíky pro nejrůznější vyvolené (ministerské náměstky, dozorčí rady nebo ředitelská místa) jsem bral jako daň za toto rozhodnutí.

2. Od naší účasti ve vládě jsem rozhodně očekával něco jiného. ČSSD měla být respektovaným koaličním partnerem, který bude určovat a prosazovat zásadní témata na „svých“ ministerstvech a že tato ministerstva budou reprezentovat důvěryhodné osobnosti. Bohužel jsme promarnili příležitost a veřejnosti jsme ukázali, že mnohem víc než program nás zajímá personální obsazení zajímavých placených funkcí, na ministerstva a do státní správy se dosazovali kamarádíčci „kluků, co spolu mluví“, někteří ministři navíc opakovaně dokazovali, že se absolutně míjí se svým elektorátem. S odstupem musím přiznat, že pravdu měl prezident Miloš Zeman, který ještě na sjezdu ČSSD vloni v únoru ČSSD doporučoval, aby pouze podporovala menšinovou vládu hnutí ANO, protože pak by ČSSD opustili ti, kteří v ní požívají pouze výhod a na budoucnosti ČSSD jim vůbec nezáleží.

3. Ta hranice byla, obávám se, už překročena. Důvodem ale nejsou kauzy premiéra, protože trvám na tom, že v právním státě se má ctít presumpce neviny, ale neschopnost ČSSD poučit se z volebních porážek, pokračující sebedestrukce naší strany a chování některých mých spolustraníků, kteří se radují z každého dalšího dne ve vládě, protože jim zajišťuje nadstandardní měsíční příjem, na který by se jinak nezmohli. Dokud se ČSSD nezbaví těchhle parazitů, kteří navíc díky těmto funkcím ovládají nitky politických spojenectví uvnitř strany, nemá šanci odrazit se ode dna a začít získávat zpět důvěru voličů.

Stanislav Mrvka:

1. Vstup do vlády jsem podporoval, ale na ostatní otázky by bylo fér dát najevo můj postoj nejprve vedení strany. Po předsednictvu vám odpovím otevřeně tak jako vždy. Je jasné, že jsem z jižních Čech, a proto máme většinou jiné pohledy než zbytek světa.

Petr Vícha, předseda senátorského klubu:

1. – 3. Hlasoval jsem proti vstupu, a proto nyní už dění dále nekomentuji.

Dana Váhalová:

Na dotazy nereagovala.

Jiří Vzientek:

Odmítl odpovědět s odůvodněním, že bude respektovat doporučení vedení ČSSD – nevyjadřovat se.

Lubomír Zaorálek, poslanec:

Na dotazy nereagoval.

Tomáš Hanzel, místopředseda Sněmovny:

Na dotazy nereagoval.

Michal Pobucký:

Na dotazy nereagoval.

Miroslav Andrt:

1. Hlasoval jsem proti vstupu ČSSD do vlády.

2. Když ve stranickém referendu zvítězil názor vstoupit do vlády, respektoval jsem to a spolu s tím i naše krajská organizace. Rok našeho spoluvládnutí bohužel potvrdil slova řady pochybovačů, kteří poukazovali právě na to, že nás toto objetí s kobrou zabije. Chlácholíme se, jak jsme konstruktivní a co všechno jsme prosadili, ovšem náš volič to bohužel takto nevnímá. Naopak tím popíráme vlastní hodnoty, pro něž trpěly a umíraly minulé generace sociálních demokratů. Přispíváme tak v tuto chvíli k tomu, že přisluhujeme nové formě totality – a sice neomezené moci oligarchy, který si může koupit všechno a všechny a stává se vlastně nedotknutelným a neodvolatelným.

3. Dle mého názoru již tato hranice překročena byla – ve chvíli, kdy trestně stíhaný politik sdělí, že se svých funkcí nevzdá, i kdyby „čert na koni jezdil“, protože má tak vysoké sebevědomí a navíc krytí z Hradu, pak je to pro mě vrchol arogance moci – tomu pánovi zjevně chybí špetka pokory, kterou by měl každý skutečný politik mít – pan Babiš náš stát nevlastní a nemůže v něm mít neomezenou moc – to je popření demokratických principů! A my bychom mu k tomu jako sociální demokraté neměli dávat další alibi a jeho absolutistickou moc legitimizovat.

Kamil Havelka:

1. Hlasoval jsem proti vstupu do vlády.

2. Můj negativní postoj ke vstupu do vlády se nezměnil, naopak jsem se v čase utvrdil o správnosti mého postoje a věřím, že s odstupem času se ukazuje, že postoj nejen můj, ale celého Ústeckého kraje ve vnitrostranickém referendu byl ten správný.

3. Pro odchod z vlády bylo včera pozdě. To, že jsme se zpronevěřili předvolebním slibům našim voličům a mnozí z nich se logicky cítí podvedeni, nám naši voliči poprvé sečetli a vyslovili nedůvěru při komunálních volbách v roce 2018 a následně zřejmě poslední varovný signál vyslali při nedávných volbách do EP 2019, kde se ČSSD nedostala přes potřebných 5 procent. Navíc poslední dobou narůstající problémy okolo kauz pana premiéra a našeho „stranického státotvorného postoje“ naší straně opravdu nepomáhají. Bohužel se stáváme stranou, která je pro veřejnost čím dál víc nečitelná, nedůvěryhodná a ochotná se schovávat za klišé státotvorné politické strany, kterému, jak se ukazuje veřejnost stejně nevěří. Z vlády bychom měli odejít a důvody snad všichni vnímáme selským rozumem v přímém přenosu skoro každý den. Další angažmá ve stávajícím vládním projektu bude jen nadále prohlubovat nedůvěru pro ČSSD u veřejnosti a našich potenciálních voličů.

Jan Růžek:

1. Hlasoval jsem proti vstupu do vlády. Ale já měl jiné důvody než je stíhání Andreje Babiše. Jsem advokát a nemyslím, že by samotné trestní stíhání mělo poškodit někoho, na koho jsme všichni pohlíželi jako na nevinného, dokud není pravomocně odsouzen. Mým důvodem bylo přesvědčení, že s 15členným poslaneckým klubem nemůžeme hrát ve vládě důstojnou roli, protože ANO má k dispozici hlasy SPD a komunistů. To znamená, že nás opravdu potřebuje pouze jako fíkový list. Že jsem se nemýlil, se od té doby mnohokrát prokázalo.

2. Můj názor se nezměnil.

3. Ta hranice nikdy žádná nebyla a není. Prostě nemáme být tam, kde neseme pouze odpovědnost a trpké plody od počátku. Velkým negativním důsledkem stávající situace je to, že se ukazuje, že nejsme schopni generovat z regionů nové osobnosti, protože jsme vypadli z mnoha zastupitelstev, od obcí až po kraje.

Zbyněk Šimbera

Na dotazy nereagoval.

Jan Birke, poslanec:

Na dotazy nereagoval.

Jiří Říha:

1. + 2. Hlasoval jsem sice proti vstupu do vlády, ale v současné situaci nevidím jinou možnost než ve vládě zůstat. Mám za to, že by voliči náš odchod za současné situace nepochopili, a jen bychom tak prohloubili svoje momentální problémy.

3. Konkrétní hranici nemám. Je pro mě důležité hlavně plnění programových priorit. Kdybychom se shodli na tom, že z vlády odejdeme, je hlavní, abychom to dokázali vykomunikovat směrem k voličům.

Jaroslav Špaček:

1. Byl jsem proti vstupu do vlády.

2. Dnes bych hlasoval stejně, kdybychom byli opět na začátku. Kdyby se ale hlasovalo o odchodu z vlády, byl bych pro setrvání. Respektuji rozhodnutí referenda. Vláda nefunguje špatně, vadí jen premiér Andrej Babiš. Můžeme odejít a koukat se s ostatními frustrovanými, jak dělá ostudu. A z pohledu alternativ je vše ostatní horší. Tato vláda je levicová a proevropská, bez nás by tu vládu otevřeně nebo skrytě podporovala SPD, nebo by tu byla vláda sestavená Milošem Zemanem.

3. Nechci podrobně odpovídat, nejdříve to řeknu kolegům. Ale obecně, pokud premiér nerespektuje personální rozhodnutí o našich ministrech. Není možné, aby prezident rozhodoval o tom, kdo bude ministr za soudcem.

Adam Dušek:

1. Hlasoval jsem pro vstup.

2. Ano, postoj k vládě jsem změnil, nyní bych hlasoval proti.

3. Včera bylo pozdě, Andrej Babiš s jeho PR zázemím si veškeré naše úspěchy vztáhne pro sebe. Kdybych to řekl stručně, levicový volič buď volí Babiše a nedá na něj dopustit, nebo v případě, že je proti němu, nám hlas nikdy nedá. Protože v očích voliče, potažmo veřejnosti – a zdůrazňuji to „v očích veřejnosti“ – jsme lacinou stranou, která se nechá za vládní angažmá prodat.

Pavel Svoboda:

1. Byl jsem pro vstup do vlády.

2. Ne, můj postoj se za rok ve vládě nezměnil. Důvody, proč zůstat v koalici s ANO, stále platí – plníme naše sliby voličům a jsme také pojistkou proti tomu, aby zemi nevládli extremisté z SPD a KSČM. Stejně tak ale trvají i mé výhrady a obavy, protože kauz kolem pana premiéra stále přibývá, a dokonce nabývají mezinárodních rozměrů.

3. Stalo se několik věcí, které by mohly zavdat příčinu pro náš odchod z koalice. Třeba nejmenování některých našich kandidátů na posty ministrů. Tím nemyslím jen kauzu kolem pana Pocheho, ale také rozpačité přešlapování kolem výměny ministra kultury. Nebo to byla dlouhotrvající neochota ministryně financí z ANO k dofinancování sociálních služeb. Současně se nám nelíbí, že ANO protlačuje některé věci spolu s KSČM a SPD bez ohledu na názor náš jako koaličního partnera. Prosazování pana Semína do Rady ČTK je už jen takovou třešničkou na dortu. Hranicí pro náš odchod z vlády by byl okamžik, kdyby se těch problematických kroků našeho partnera nakupilo víc a kdyby šlo o porušení koaliční dohody v některých zásadních bodech. To by už pohár trpělivosti ČSSD přetekl.

Jan Mečl:

1. Byl jsem pro vstup ČSSD do vlády s hnutím ANO.

2. Postoj jsem nezměnil.

3. ČSSD vstoupila do vlády, aby plnila svůj volební program ke zlepšení života v naší zemi. V rámci koalice to bylo stvrzeno a podepsáno v koaliční smlouvě. V případě, že by koaliční smlouva nebyl plněna, je to důvod k vystoupení z koalice.

Miloš Horáček:

Odmítl odpovědět s odůvodněním, že vše bude probráno na předsednictvu.

Jan Chvojka, poslanec:

Na dotazy nereagoval.

Martin Netolický, hejtman:

1. Byl jsem proti vstupu do vlády.

2. Postoj jsem nezměnil.

3. Sociální demokracie neměla do vlády vůbec vstupovat.

Ladislav Hynek:

1. Hlasoval jsem pro vstup do vlády.

2. Postoj jsem nezměnil.

3. Pokud budou kauzy ohrožovat práci a funkčnost vládní koalice a jestli nebudeme schopni za této situace prosazovat priority našeho volebního programu – to je ta hranice.

Jiří Zemánek:

1. Ano (byl pro vstup do vlády – pozn. red.).

2. + 3. Odmítl odpovědět do jednání předsednictva.

Martin Tesařík

Odmítl odpovědět.

Michal Chalupný:

1. Hlasoval jsem jako většina plzeňské organizace proti vstupu do vlády. Ale s tím, že jsme navrhovali alternativu v podobě podpory menšinové vlády ANO za plnění našich programových priorit.

2. Rok ve vládě ukázal, že umíme prosazovat řadu věcí z našeho programu – karenční doba, navýšení minimální mzdy, rodičovské i důchodů. Z hlediska Plzně pak v souvislosti s problémem zahraničních dělníků zákony o rychlejším vyhošťování nebo nasazení zahraničních policistů do problémových průmyslových zón.

3. Tou hranicí je okamžik, kdy ČSSD nebude moci smysluplně prosazovat svůj program.

Milan Chovanec:

1. Ne (nebyl pro vstup do vlády – pozn. red.).

2. Ne (nezměnil svůj postoj – pozn. red.).

3. Nikdy jsme tam ani neměli vstoupit.

Václav Votava, poslanec:

1. Byl jsem proti vstupu do vlády.

Na zbylé dotazy odmítl odpovědět.

Pavel Jaroš:

1. Ano (byl pro vstup do vlády – pozn. red.).

2. Hlasoval bych asi stejně. Ve vládě můžete prosazovat část programu. V opozici můžete jen kritizovat a neprosadíte vůbec nic.

3. Hranice pro odchod z vlády by nastala při neplnění koaliční smlouvy.

Petr Pavlík, krajský předseda:

1. Ano (byl pro vstup do vlády – pozn. red.).

2. To je otázka do vnitrostranické diskuze, kterou chci nejprve probrat uvnitř strany.

3. Hranicemi jsou věci jako pan Semín v radě ČTK. Není možné, aby tam byl antisemita. Ale i jiná témata.

Miroslav Poche, bývalý europoslanec:

1. Ano (byl pro vstup do vlády – pozn. red.).

Na zbylé dotazy odmítl odpovědět.

Miroslav Dvořák

Na dotazy nereagoval.

Irena Ropková

1. – 3. Ponechala bych to teď bez komentáře.

Lucie Svobodová

Na dotazy nereagovala.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí

Na dotazy nereagoval.

Naděžda Křemečková:

1. Hlasovala jsem proti vstupu do vlády.

2. Můj postoj se nezměnil, naopak ještě spíše utvrdil v mém přesvědčení. Mimo jiného například volebními výsledky.

3. Myslím, že za takovou hranicí jsme už dávno.

David Malinkovič:

1. Ano (byl pro vstup do vlády – pozn. red.).

2. Postoj se změnil, zklamalo mne chování koaličního partnera, kdy převládá vzájemná soutěživost než spolupráce. O problémech s Čapím hnízdem jsme věděli, ale co se dál odehrává… měli bychom ANO říci podmínky pro setrvání ve vládě. Se samotným ANO problém nemám.

3. Jsme v rozhodujícím okamžiku a musíme si ji říci společně. Kdybych já byl na místě premiéra, sám bych odstoupil.

Tomáš Soukal:

1. Hlasoval jsem proti vstupu ČSSD do vlády s hnutím ANO.

2. Můj postoj se nezměnil, ale již před samotným referendem jsem říkal, že budu ctít rozhodnutí většiny. Tedy když jsme tam vstoupili, měli bychom prosazovat náš program.

3. Není jednoduché stanovit hranici, ale z mého pohledu bychom měli vystoupit ihned, pokud bychom měli trestně stíhaného předsedu vlády, a i přesto by odmítal opustit svůj post. V tu chvíli bych považoval jako logický krok vládu ihned opustit.

Vít Rajtšlégr:

Odmítl odpovědět s vysvětlením, že bere ohled na doporučení vedení strany.

Roman Onderka, 1. místopředseda strany:

1. Ve vnitrostranickém referendu ČSSD jsem hlasoval proti vstupu do vlády s A. Babišem. Jihomoravská ČSSD, ve které jsem členem, také většinově nepodpořila vstup do vlády. Přesto respektuji většinový názor všech sociálních demokratů.

2. Po roce působení menšinové vlády ČSSD a ANO se můj názor nezměnil.

3. Pokud dojde ke sporu v koalici, bude tento spor ČSSD řešit v prvé řadě s koaličním partnerem přímo, ne přes média. To stejné platí i o hranici spolupráce v koalici.

Vlastimil Žďárský:

1. Byl jsem proti vstupu do vlády.

2. Můj postoj se určitě nezměnil.

3. Hranice není, protože ČSSD do vlády nikdy neměla ani vstupovat. Takže by z ní měla odejít okamžitě.

Roman Hanák:

1. Byl jsem proti vstupu do vlády.

Na zbylé dotazy odmítl odpovědět s vysvětlením, že je třeba si vše vyříkat na předsednictvu.

Václav Mleziva:

1. Byl jsem proti vstupu do vlády.

2. Můj názor na vládu s hnutím ANO se nezměnil.

Na poslední dotaz neodpověděl.

Pavel Poc, bývalý europoslanec:

1. – 3. Otázky jsou sice na mě osobně, ale vcelku nemám potřebu je komentovat. Pokud jde o třetí otázku, bude myslím vhodné vyčkat do pátku, kdy se koná jednání předsednictva ČSSD a obrátit se na předsedu nebo někoho z místopředsedů.

Tomáš Svoboda:

1. Hlasoval jsem pro vstup, i když většina v kraji byla proti vstupu do vlády.

2. Nebudu odpovídat, je zde spousta proměnných, například situace kolem pana Babiše, jeho medializace. Kdyby ČSSD nebyla ve vládě, neprojednávalo by se zvýšení rodičovské, zvýšení důchodů a podobně.

Na poslední dotaz odmítl odpovědět s tím, že hranici o odchodu z vlády proberou členové na předsednictvu.

Vlastislav Filák:

1. Byl jsem pro vstup do vlády.

2. Svůj postoj jsem nezměnil.

3. Hranice pro odchod z koalice ještě nenastala.

Radim Krsička:

1. V referendu jsem hlasoval pro vstup do vlády.

2. Můj postoj se nijak nezměnil. Vládě se daří plnit sociálně-demokratický program, což je pro nás a naše voliče to nejdůležitější.

3. Na tuto otázku prakticky odpovídám v předešlé odpovědi. Odejít bychom měli především tehdy, pokud se vláda začne odklánět od tohoto programu a koaliční smlouvy.

Lubomír Vaculín:

Na dotazy nereagoval.

Josef Och:

Na dotazy nereagoval.