Ptačí chřipka se šíří. Jak zamává s výrobou a cenou vajec a drůbežího?

Ptačí chřipka opět sužuje svět. V Evropě, která je pro vývoj tuzemského trhu s drůbežími produkty nejvýznamnější, se počet ohnisek každý den zvyšuje. K 12. únoru jich Státní veterinární správa (SVS) evidovala téměř 700, za týden jich přibylo asi padesát.

Nejvíce je zasažena Francie (přes 400 ohnisek), a to přímo v chovech drůbeže. U volně žijících ptáků eviduje nejvíc ohnisek Německo. V Česku jich bylo k pátku 19. února dvanáct, šest se jich vyskytlo u volně žijících ptáků a šest přímo v drůbežích chovech.

„V současné době cirkulují v Evropě subtypy viru ptačí chřipky, které se vyznačují vysokou nakažlivostí. Oproti roku 2019 je patrný výrazný nárůst počtu ohnisek v chovech i potvrzených případů u volně žijících ptáků,“ říká mluvčí SVS Petr Majer.

V okamžiku, kdy chřipka vypukne, vyhlašuje stát mimořádná veterinární opatření. V ohnisku nákazy se vybije všechna drůbež a stanoví se dvě pásma – ochranné do tří kilometrů od ohniska a pásmo dozoru do 10 kilometrů –, kde se přijímají další opatření.

„Spočívají zejména v omezení přesunů drůbeže a ptactva z a do těchto pásem, soupisech chovů, bedlivém sledování zdravotního stavu v chovech a podobně,“ popisuje Majer.

Největším rizikem pro chovy je podle něj kontakt drůbeže či ptactva s volně žijícími ptáky, zejména vodními. Pro prevenci je proto nutné zabránit přímému kontaktu drůbeže s volně žijícími ptáky, ale i kontaktu těchto ptáků s vodou a krmivem pro drůbež.

Na území České republiky chovají komerční chovatelé více než 24 milionů kusů drůbeže všech druhů a kategorií. Nejrozšířenější je kur domácí, přes 23 milionů kusů, z něhož je téměř 12 milionů kuřat určeno na výkrm a slepic je přes 8,5 milionu.

Druhé nejčetnější jsou kachny, kterých bylo loni téměř 600 tisíc, pak krůty, kterých bylo zhruba 300 tisíc a nakonec husy, kterých bylo jen kolem dvaceti tisíc.

Obliba chovu jednotlivých druhů drůbeže se v novodobé české historii mění, což ukazuje graf Vývoj chovu drůbeže v ČR (na jednotlivé kategorie lze přepínat šipkou). Ačkoliv kur domácí, tedy kuřata, slepice a kohouti, byli nejoblíbenější drůbeží vždy, jejich největší sláva minula před deseti lety, kdy se jich chovalo téměř 31 milionů.

Výrazně na oblibě ztratili krocani a krůty, kterých se v době největší slávy v roce 2002 chovalo téměř 900 tisíc, ale nyní jich je třikrát méně, a o popularitu přišly i husy, kterých je nyní zhruba desetkrát méně než v roce 1993. Na atraktivitě naopak u chovatelů získaly kachny, jejichž počet se od roku 2012 do roku 2018 podle dat Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) zhruba ztrojnásobil.

Tuzemské rozložení obliby jednotlivých druhů drůbeže kopíruje celosvětové trendy.

„Slepic (zjednodušeně kur domácí) se na světě v současnosti vyskytuje necelých 24 miliard kusů, což je víc než desetinásobný nárůst od začátku šedesátých let, kdy slepic bylo podle dat FAO jen něco přes dvě miliardy. Druhým nejpočetnějším druhem drůbeže jsou kachny, kterých je cca 1,1 miliardy, třetích hus je na planetě zhruba 350 milionů kusů,“ komentuje celosvětové statistiky Jan Krupička, analytik projektu Evropa v datech.

Jak moc jsou tuzemské chovy srovnatelné co do počtu se světovými velmocemi, ukazuje graf největších producentů slepic. V Česku se jich v zemědělských chovech (bez započítání slepic z domácích kurníků) chová zhruba tolik, jako v mexické farmě Productos Avicolas e Calvario, která v roce 2012 zaujala 13. místo v žebříčku největších producentů. První příčku tehdy obsadila americká farma Cal-Maine Foods.

Na to, jak moc se bude nakažlivá ptačí chřipka v zemi šířit, však nemá hlavní vliv počet chovaných kusů, ale v jakých chovech žije. Čím uzavřenější a kontrolovatelnější chovy jsou, tím má menší šanci.

Česko je na tom ohledně perspektivy masového šíření ptačí chřipky „díky“ velkému počtu nosnic chovaných dosud v komerčních chovech v klecích (téměř 3,4 milionu z 5,1) a v uzavřených halách relativně dobře.

„Ptačí chřipka je riziko, avšak díky přísným veterinárním opatřením a způsobu chovu drůbeže je u nás toto riziko relativně nízké. V zemích, jako je například Francie či Velká Británie, kde jsou rozšířeny ekologičtější venkovní chovy a drůbež může být kontaminována volně žijícím ptáky, je riziko mnohem vyšší,“ říká Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie.

Rizikem by tak mohly být drobné chovy, které jsou však co do počtu šíření v rámci jednotlivého potenciálního ohniska omezené. Od ledna bylo ptačí chřipkou v chovech zasaženo v Česku téměř 500 kusů drůbeže, například v sousedním Německu to bylo už téměř 600 tisíc kusů. Tuzemské podmínky by tak na chov a produkci vajec i jeho následnou cenu neměly mít tak velký vliv.

Pro drobné chovatele, k nimž patří třeba i fanoušci plemena česká slepice, by byl výskyt ptačí chřipky v jejich chovech vzhledem k počtu chované drůbeže zničující.

Například českých slepic vyznačujících se zlatou kropenatou barvou, které se na území České republiky chovaly po staletí a v 19. století byly nejrozšířenějším plemenem, je podle Českého svazu chovatelů nyní asi tisíc. Chovají je nadšenci v počtu zhruba deseti kusů v jednom chovu a chodí s nimi na výstavu podobně jako páníčci se svými psy a kočkami.

Ostatní česká specifická plemena, jako jsou slepice šumavské (Šumavanka), české husy či české husy chocholaté, jsou na tom co do počtu žijících kusů ještě hůře. Právě tito chovatelé proto musejí na styk svých chovů s volně žijícími ptáky dávat pozor.

Kolik vajec a drůbežího masa Češi zkonzumují a jak moc jsou závislí na ostatních státech? Historicky spotřeba masa na obyvatele na českém území za posledních 80 let rostla. U vajec stoupla zhruba na dvojnásobek (ze 126 kusů na osobu a rok v roce 1948 na 263 v roce 2018) a u drůbežího masa se zvedla za stejné období asi patnáctkrát (z 1,9 kg na 28,4).

Oproti našim historicky nejbližším sousedům, Slovákům, jedí Češi mnohem více drůbežího masa a naopak méně vajec. Podle dat FAO za rok 2017 spotřebovali slovenští jedlíci 12 kilogramů vajec na osobu a rok (FAO nepočítá vejce v kusech, ale na kg), kdežto Češi jen osm. Slováci se tak zařadili k největším jedlíkům na světě. To ovšem není nic oproti Číně, jejíž obyvatelé spořádali ve stejném roce na osobu 22 kg vajec.

Na nárůstu spotřeby drůbežího masa v Česku má určitě vliv snaha lidí o zdravější životní styl, kdy výživoví odborníci připisují drůbežímu masu příznivější účinky než oblíbenému vepřovému či uzeninám. Nic se však nesmí přehánět.

„Je dobré, že lidé pravidelně drůbeží maso konzumují, nicméně je třeba zařazovat i další druhy potravin – libové hovězí či telecí, libové vepřové maso a ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky, zeleninu a ovoce, celozrnné obiloviny. Častá konzumace kuřecího masa ve větších porcích není ideální pro člověka, kterého trápí dna nebo vysoká hladina kyseliny močové v krvi,“ upozorňuje Jitka Laštovičková, výživová poradkyně a odborná garantka iniciativy Vím, co jím a piju.

V oblasti vajec jsou Češi relativně soběstační – poslední roky se míra soběstačnosti pohybuje nad 80 procenty. Evropská unie jako celek si sama se svou produkcí vystačí, vyrábí dokonce více vajec, než spotřebuje.

U drůbežího masa to je horší, jak ukazuje graf soběstačnosti porovnávající obě komodity, míra soběstačnosti se u něj poslední roky pohybuje na úrovni 65 procent.

Ve vztahu k okolnímu světu tak Česko více vajec a drůbežího masa dováží než vyváží. Dynamika obchodní bilance se přitom v průběhu let měnila.

„Slovensko bylo ještě do poloviny první dekády pro Česko největším exportérem slepičího masa. Od poloviny té dekády ho střídá v důležitosti Polsko, ze kterého pochází 75 procent dovezeného slepičího masa. Slovensko je oproti tomu hlavním trhem, kam míří české drůbeží – mezi roky 2000 a 2016 to bývalo stabilně přes 50 procent českého vývozu,“ říká analytik projektu Evropa v datech Krupička.

Podobně to je podle něj i s vývozem a dovozem většiny ostatních druhů masa, kde hlavním dovozcem z Česka je Slovensko a hlavním vývozcem k nám je Polsko.

„S výjimkou masa z perliček, které pochází převážně z Francie a kterého se doveze o tři řády méně než v případě slepičího a masa z hus a kachen, které k nám míří převážně z Maďarska,“ poznamenává Krupička.

Jak moc tedy může případný rozvoj ptačí chřipky ve světě ovlivnit produkci a cenu drůbežího v českých obchodech? Lze to vyčíst z grafu Cena vajec a kuřat a porovnat je s výskytem ptačí chřipky u nás. „K potvrzeným případům ptačí chřipky v chovech v ČR došlo v letech 2006, 2007, 2017 a 2020,“ říká Majer ze SVS.

U křivek vývoje cen jednotlivých komodit sice v roce 2007 k nárůstu cen zhruba o polovinu dochází, a to u kuřat i vajec, ale dále už skokově rostou pouze ceny vajec, a to nejvýrazněji v roce 2012, kdy meziročně vyskočí více jak na dvojnásobek, a pak v roce 2017, kdy vzrostla meziročně zhruba o 60 procent.

Spojitost mezi výskytem ptačí chřipky v Česku a dopadem na ceny komodit spojených s drůbežím masem, tedy není přímá.

„Na konci roku 2017 u nás opravdu skokově vzrostla cena vajec a téměř dosáhla absolutního vrcholu z roku 2012, kdy se kvůli legislativě rušily chovy slepic s příliš malými chovy. V roce 2017 však nerostla v Evropě cena vajec kvůli vybití chovů z důvodu ptačí chřipky, ale kvůli zlikvidování zhruba milionu nosnic v Belgii a Nizozemsku kvůli kontaminaci jedovatým insekticidem fipronilem,“ komentuje vývoj cen komodit Krupička.

Šéfka Českomoravské drůbežářské unie s malým navázáním ceny na výskyt drůbeží chřipky v naší zemi souhlasí a předpokládá, že v průběhu roku proto prudké zvýšení cen komodit nehrozí.

„Riziko výrazného skoku cen je u nás s ohledem na přísná veterinární opatření, míru soběstačnosti i způsobu chovu drůbeže velmi malé. Může sice dojít k měsíčnímu nárůstu cen, ale pokud se citelně nezhorší situace ve světě a naši dodavatelé, jako je Polsko, nezačnou v důsledku toho vyvážet produkty do jiných zemí, tento nárůst by měl být malý,“ je přesvědčena Gabriela Dlouhá.