Hlavní obsah

Psychicky nemocní studenti jsou vládě lhostejní, kritizují odborníci

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Vláda v pondělí schválila Národní akční plán pro duševní zdraví. Dokument, který měl mimo jiné vyřešit podporu studentů s psychickými problémy na vysokých školách. Odborníci si ale stěžují, že konkrétní opatření z plánu zmizela.

Článek

Národní akční plán měl vyřešit současný stav, kdy na vysokých školách není dostatečná prevence, neexistují podpůrné služby a pedagogové mnohdy nejsou vzdělaní v tom, aby u žáků poznali nějaké symptomy duševního onemocnění.

„Tohle v Čechách nefunguje a to jsme chtěli změnit akčním plánem. Měli jsme za to, že jsme s ministerstvem školství zajedno,“ řekl Seznamu Ivan Duškov, člen Rady vlády pro duševní zdraví, která podklady pro národní plán připravovala.

Ministerstvo školství ještě v prosinci souhlasilo s návrhem organizace Youth, speak up, která se mimo jiné zabývá i psychickým zdravím mladých lidí. Ti jsou podle expertů jednou z nejohroženějších skupin z hlediska psychických poruch.

Organizace v návrhu žádala, aby vysoké školy zajistily efektivní systém psychologicko-pedagogické podpory – pedagogové by se měli vzdělávat a kapacita poraden by měla odpovídat počtu studentů dané školy. „Místo toho ministerstvo celý bod přepsalo, navrhlo svá řešení a legislativu z bodu vyndalo a ani s námi nenavázalo žádnou komunikaci,“ uvedla Marie Salomonová, expertka na dušení zdraví spolupracující s Youth, speak up a ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši.

Současná podoba zákona o vysokých školách pouze obecně zmiňuje, že vysoká škola má povinnost poskytovat poradenství.

„Ministerstvu školství je nárůst psychicky nemocných mladých lidí absolutně lhostejný. Současné znění zákona v tomto bodě není konkrétní, je potřeba, aby poradenské služby stačily poptávce, protože teď čekáte velmi dlouho, než se do poradny dostanete,“ uvedla Salomonová. Podle ní se až 75 % chronických duševních nemocí projeví do 24 let a včasná intervence nemocných výrazně pomůže, navíc státu ušetří peníze.

Ministerstvo školství ale odmítá kritiku a tvrdí, že vysoké školy nemají suplovat zdravotnickou péči, nýbrž poskytovat především první pomoc. „Vysoké školy mají také podporovat studující s psychickými potížemi, léčba duševních onemocnění však musí probíhat ve zdravotnických zařízeních,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Výsledné znění plánu podpořil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch – kabinet podle něj jasně deklaroval, že duševní zdraví je pro tuto vládu prioritou.

Kritika míří i směrem k rozpočtu, který ministerstvo školství na psychologické poradenství vyčlenilo – má jít o 40 až 100 milionů korun do roku 2023. „Za 40 milionů korun nelze ufinancovat ani náklady na dvě poradenská centra větších univerzit na čtyři roky,“ komentovala návrh Helena Martinková, místopředsedkyně Mladých lidovců.

Doporučované