„Psy krmí líp než děti.“ Polský kněz čelí nařčení kvůli sirotčinci v Africe

„Nevídaným způsobem se svěřenci polské misie v Kamerunu rozhodli uctít sté výročí bitvy o Varšavu. Africké děti, o které se stará otec Dariusz Godawa, zazpívaly v polštině nejznámější válečné písně,“ píše se na portálu Polské televize (TVP) v článku z loňského srpna.

O potěšených divácích píše pak pravicový portál wPolityce.pl. Příběh duchovního, který děti v Kamerunu naučil mimo jiné polskou hymnu nebo písničky polského žánru 90. let disco polo, označuje za podmanivý.

„Jsou to sirotci, částeční sirotci, děti svobodných matek, často velmi mladých, které samy nemají co jíst. Jsou tu také děti z polygamních rodin, kde měl muž velmi mnoho dětí, poté z nějakého důvodu zemřel a já je vychovávám. Jsme v Kamerunu. Tady, stejně jako ve zbytku rovníkové Afriky, se dožívají ženy 54 a muži 52 let a pouze tři procenta lidí žijí déle než 60 let. Děti do 15 let tvoří více než 50 procent obyvatel země,“ citoval portál z rozhovoru s Godawou.

Image dobrodince pečujícího o děti v sirotčinci v kamerunské metropoli Yaoundé teď ale má vážné trhliny. Polský liberálně-levicový deník Gazeta Wyborcza (GW) v týdnu v sérii reportáží napsal, že podmínky dětí v polském domově jsou tragické. Podle svědectví polské dobrovolnice Anny Sobkówové, která v kamerunském zařízení pracovala po dobu tří měsíců v roce 2012, tam panuje přísný režim.

Děti vstávají v pět hodin ráno, uklízejí, po mši jdou do školy a po ní si samy perou a vaří. „Jedí jen jedou denně – večer. Jídlo je skromné, nejčastěji maniok (podobný sladkým bramborám), rýži s fazolemi, batáty. Ovoce chybí, protože je moc drahé. Občas je ryba, maso velmi zřídka,“ popisuje deník stravování dětí, které navíc jedí společně na zemi.

Oproti tomu otec Godawa a jeho hosté z řad sponzorů nebo turistů podle Sobkówové jedí u stolu pětkrát denně a oběd mu připravuje osobní kuchařka. Nechybí dezerty a ovoce a nešetří se ani na pivu nebo na návštěvách striptýzových a zábavních podniků, ve kterých by obvykle člověk katolického kněze neočekával. Dobrovolnice po svém návratu o podmínkách v sirotčinci informovala dopisem provinciála, tedy nejvyššího představeného řádu dominikánů, mezi které Godawa patřil. Dopis ale skončil v uzavřeném archivu a na veřejnost se dostal až po osmi letech s publikací GW.

Sobkówová jeho obsah potvrdila. „Normálním chováním bylo dávání zbytků dětem. Například když otec snědl rybu a zůstaly kosti, zbytky hlavy, zavolal: Kdo chce rybu? A tehdy děti závodily. Stejné to bylo se slupkami po krevetách nebo kostmi od masa,“ tvrdí bývalá pomocnice. Podle ní byli Godawovi psi lépe živení než děti. Popsala i systém tvrdých disciplinárních trestů i absenci pochval a projevování emocí a také špatné hygienické podmínky.

Provinciála dominikánského řádu ale přesvědčila ujištění Godawy, že je Sobkówová přecitlivělá a že nepochopila kulturní kontext života v Kamerunu. Ostatně na ten se odkazuje i jeden ze sponzorů sirotčince, kterého GW oslovila. Chování Godawy potvrdil, ospravedlňoval ho ale podmínkami a zvyky v Africe. A deník se odkazuje i na tvrzení dalších svědků.

Polský misionář s novináři nekomunikoval a na dotazy neodpověděl. Ve čtvrtek ale na sérii textů reagoval na Facebooku, kde všechna nařčení popřel. „Prohlašuji, že všechny informace týkající se mě a mojí činnosti zveřejněné v posledních dnech v GW jsou lži, manipulace a pomluvy,“ píše na Facebooku. Zvažuje kvůli tomu právní kroky a nevylučuje žalobu.

Zastání našel Godawa i na sociálních sítích a u části polských přispěvatelů, kteří mu do Kamerunu posílají peníze na provoz zařízení. O dezinterpretaci a manipulaci mluví také běloruský dobrovolník Artiom Tkačuk, který u Godawy pracoval deset měsíců. „Hodně věcí v textu jsou pravda, jenomže ta pravda je tak zmanipulovaná a ukázaná, že to lež,“ říká s tím, že citáty připisované Godawovi jsou často žertem, nebo je pro jejich pochopení třeba vědět, „jak to v Africe chodí“.

„V naší péči je 40 dětí ve dvou sirotčincích (oba domy jsme postavili speciálně pro ně) a okolo 350 dětí bydlících s rodiči, které díky naší podpoře chodí do školy (místo toho, aby od nízkého věku pracovaly). Máme také šest stipendistů na studiích v Polsku,“ uvádí Godawa na svém webu, na kterém žádá o finanční podporu. Dětem dává duchovní polská jména a příjmení, jako například Jaś Majchrzak, který pro polská média zazpíval Bárku – oblíbenou píseň papeže Jana Pavla II.

Přinejmenším jedno obvinění se ale už potvrdilo. Navzdory tomu, že Godawa už několik let nepatří do dominikánského řádu, v Polské televizi ještě nedávno vystupoval s tímto titulem. Dominikáni přitom Godawu předloni vyloučili kvůli tomu, že ignoroval jejich příkazy, a i když v oficiálních dokumentech nikde nefiguruje, sirotčinec provozoval po vlastní ose.

Deník GW také zjistil, že Godawa už v Kamerunu domov pro děti provozoval dříve. Po nehodě, při které ve městě Bertoua zahynuly dvě děti, ho v roce 2009 zadržela policie. Na dva chlapce ve věku 11 a 12 let se zřítila stěna toalety, na které byli v noci za trest zavřeni, protože nenakrmili knězovy psy. Duchovnímu se ale podařilo z vazby „vykoupit“ díky kauci a ze země odjel. Po několika letech strávených v Polsku se ale do země vrátil a v roce 2011 otevřel v Kamerunu nový sirotčinec.

A zjištění má GW ještě víc, včetně netransparentnosti financování sirotčince a zpronevěry peněz. To popudilo některé polské dárce, kteří v dobré víře posílali finanční příspěvky a děti „adoptovali“ na dálku, píše web Gazeta.pl.

Celou věcí se nejspíš bude zabývat Státní komise pro vyšetřování pedofilie, na kterou se obrátil kněz Tadeusz Isakowicz-Zaleski. Na komisi se podle Gazety.pl obrátilo i polské ministerstvo spravedlnosti.

Isakowicz-Zaleski se dlouhodobě věnuje tématu zneužívání v církevním prostředí. O podezřeních kolem Godawy se dozvěděl před několika týdny a informoval o něm biskupa ze Zelené Hory a polské úřady. „Šokuje mě, že se taková věc táhne tolik let. Začal jsem se vyptávat známých dominikánů. Věděli velmi dobře, o co jde. Říkali, že se to tutlalo,“ řekl kněz deníku GW. Zpívání polských vlasteneckých písní v kamerunském domově označil za násilné „budování polské kolonie“.