Německá čísla dál klesají. Země si hraje s myšlenkou testování žáků

Lék ze skupiny kortikoidů, který běžně používají astmatici, snižuje podle studie vědců z Oxfordské univerzity u pacientů s covidem-19 riziko hospitalizace a zkracuje dobu uzdravování. Nemocní ho ovšem musejí dostat v sedmi dnech od projevení příznaků, píše agentura Reuters.

Studie, které se po 28 dnů účastnilo 146 pacientů, ukázala, že když vdechovali budesonid, prodávaný pod názvem Pulmicort, snížilo se u nich v porovnání s obvyklou léčbou covidu-19 riziko hospitalizace o 90 procent. Vědci uvedli, že k tomuto výzkumu je přivedla skutečnost, že lidé s chronickými onemocněními dýchacích cest, kterým lékaři často předepisují kortikoidy, tvořili nepoměrně malou část pacientů hospitalizovaných na začátku pandemie. U účastníků studie inhalujících budesonid také rychleji ustoupila horečka a v menší míře je trápily dlouhodobé projevy nemoci.

Celkový počet zemřelých ve spojitosti s covidem-19 ve Francii přesáhl 80 000. Vyplývá to z dnešních údajů francouzské vlády. Nově zemřelých v nemocnicích a domovech pro seniory úřady 68milionové země hlásí 724. Počty nově nakažených jsou stabilní, dnes jich do francouzských statistik přibylo 18 870, přičemž minulé úterý jich bylo 23 337.

Celkový počet případů koronavirové nákazy už ve Francii dosáhl 3,36 milionu, což je šesté nejvyšší číslo na světě. V počtu úmrtí po onemocnění covidem-19 je Francie sedmá na světě po USA, Brazílii, Mexiku, Indii, Británii a Itálii. Dnes francouzské statistiky uvádí přesně 80 147 úmrtí souvisejících s covidem.

Nejvíce potvrzených nových případů koronaviru v přepočtu na obyvatele mají z pěti středoevropských zemí Česko a Slovensko, lépe jsou na tom Rakousko, Maďarsko a Polsko.

Novinářům to dnes řekl slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí. „V Česku a na Slovensku se křivka zaoblila a má tendence jakoby růst, což není dobrá zpráva,“ uvedl Krajčí k vývoji epidemické situace ve střední Evropě.

První fází testování prošel izraelský lék na covid-19, který zatím hlásí téměř stoprocentní účinnost. Celkem 29 z 30 pacientů nakažených covidem mohlo po podání léku do tří až pěti dnů opustit nemocnici v Tel Avivu.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis nařídil od čtvrtka uzávěru Atén, kde v posledních týdnech rychle přibývá nakažených koronavirem. Dnes o tom informovala agentura Reuters. V hlavním městě, kde žije zhruba polovina z 11 milionů obyvatel Řecka, budou moci smět otevřít jen obchody nabízející k životu nezbytné zboží.

Školy budou uzavřeny. Restaurace a kavárny už nyní mohou jídlo a pití prodávat jen z výdejních okének. Nová opatření mají platit do konce měsíce a ministerstvo zdravotnictví si od nich slibuje, že uleví nemocnicím.

Španělsko dnes prodloužilo do 1. března kontroly na hranicích s Portugalskem. Země se obává růstu případů koronaviru kvůli silnému výskytu nakažlivější britské mutace v sousedním státě, uvedla agentura Reuters. Epidemická situace v Portugalsku se zlepšuje, země ale stále vykazuje rychlé tempo šíření nákazy.

Kontroly na hranicích mezi Španělskem a Portugalskem byly zavedeny na konci ledna. Portugalsko zakázalo svým obyvatelům vycestovat do sousední státu, pokud k tomu nemají naléhavé důvody. Španělsko dovoluje vstup do země z Portugalska pouze svým občanům, jejich rodinným příslušníkům či osobám, které mají v zemi pobyt.

Ruskou vakcínu proti koronaviru Sputnik V používá řada zemí, ty vyspělé jí ale převážně kvůli nedostatečnému množství testů nevěří. V EU jí očkuje jen Maďarsko. Česko chce jít v jeho stopách. Dělá dobře?

Karanténa v Německu bude prodloužena do března. Bez uvedení konkrétního data s tím podle magazínu Der Spiegel počítá návrh závěrů nadcházejícího středečního jednání kancléřky Angely Merkelové se zemskými premiéry. Uvolnění stávající uzávěry nelze rovněž očekávat, Merkelová se totiž z obav z koronavirových mutací staví proti. Výjimkou se tak zřejmě stanou školky a školy, které již některé spolkové země plánují postupně otevírat.

Do karantény se Německo uchýlilo loni v listopadu. Od té doby byla opakovaně prodloužena a její podmínky zpřísněny. V zemi je nyní nařízeno distanční vyučování, jsou uzavřené restaurace, kina a obchody, které neprodávají zboží denní potřeby.

Počet nakažených od začátku pandemie překročil ve Španělsku tři miliony. Za poslední den v zemi také zemřelo 766 lidí, nejvíce od dubna.

Kvůli šíření takzvané jihoafrické varianty koronaviru v Tyrolsku přikročilo Rakousko k přísnějším opatřením. Počínaje pátkem budou lidé po deset dní moci opustit tuto spolkovou zemi pouze s negativním testem na koronavirus, oznámil dnes podle agentury DPA rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Tyrolské ohnisko nákazy jihoafrické mutace, která je považována za nakažlivější než dosud převládající podoba koronaviru, je momentálně největším v celé Evropské unii. Pokud se tato mutace rychle rozšíří, bude to znovu stát mnoho lidských životů, uvedl Kurz. „A cesta k normalitě se znovu o měsíce protáhne,“ varoval.

Brazilští učitelé protestují v Sao Paulu proti znovuotevření škol. Podle nich by se žáci do lavic měli vrátit, až bude v zemi proočkováno více obyvatel, píše Deutsche Welle.

Španělští restauratéři dnes v řadě měst země a před budovou ministerstva financí v Madridu symbolicky rozbíjeli talíře a požadovali okamžitou přímou podporu od vlády za škody, které jim způsobila opatření proti šíření koronaviru. Informovala o tom televize RTVE.

Opatření omezující chod restaurací a barů ve Španělsku trvají v různé formě už téměř rok a liší se podle jednotlivých regionů. Baskický soud dnes také vyhověl stížnosti místních podnikatelů a nařídil otevřít bary a restaurace i v oblastech s nejhorší epidemickou situací v tomto regionu.

Takřka 370 milionů dávek vakcín proti nemoci covid-19, které by v letošním roce mělo Německo získat, umožní Berlínu použít především preparáty nejúčinnější proti mutacím. I to může být jeden z důvodů, proč se Německo s 83 miliony obyvatel rozhodlo pořídit výrazně více preparátu, než kolik ho opravdu potřebuje. Německé ministerstvo zdravotnictví nechtělo o budoucím přebytku hovořit, na dotaz ČTK ale poukázalo na to, že Německo se účastní programu COVAX organizovaném Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Cílem tohoto programu je poskytnout očkování chudším zemím.

Německo prozatím jako další evropské země trápí nedostatek vakcín, to by se ale mohlo změnit ve druhém čtvrtletí, kdy očekává dodání přes 60 milionů dávek již schválených látek. „Jen v letošním roce může obdržet Německo nejméně 140 milionů dávek od společností BioNTech/Pfizer a Moderna,“ řekla ČTK mluvčí spolkového ministerstva zdravotnictví.

Expertům z Číny a Světové zdravotnické organizace (WHO) se zatím nepodařilo odhalit původ nového typu koronaviru, jenž způsobil nynější pandemii nemoci covid-19. Zavrhli však hypotézu, podle které měl virus uniknout z laboratoře.

V italském Miláně mohou lidé po několikaměsíční přestávce vynucené pandemií covidu-19 opět zhlédnout slavnou nástěnnou malbu Leonarda da Vinciho Poslední večeře, a to výjimečně bez nutnosti rezervace vstupenek a dlouhého čekání. Klášter Santa Maria delle Grazie, kde se vrcholné dílo renesančního umělce nachází, se totiž sice otevřel pro veřejnost, ale kvůli restrikcím můžou dílo v tamním refektáři vidět jen obyvatelé Lombardie, napsala agentura AP.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann žádá kvůli pandemii nemoci covid-19 důraznější kontroly cestujících na letištích i na bavorských pozemních hranicích, tedy také na pomezí s Českem. Nařídil kvůli tomu bavorské pohraniční policii, aby své namátkové kontroly zintenzivnila.

Herrmann v pondělí kritizoval letecké společnosti. Ty podle něj nedostatečně ověřují, zda pasažéři při cestách do Německa dodržují vstupní epidemická opatření. Spolková policie totiž při kontrolách na mnichovském letišti od 24. ledna do 4. února zjistila přes 460 pochybení, kdy lidé neměli vyplněný digitální vstupní formulář či platný koronavirový test. Policie také odhalila, že letecké společnosti porušily ve více než 300 případech i zákaz přepravy pasažérů z oblastí s výskytem mutací koronaviru.

Němečtí politici začínají spojovat návrat žáků do škol s jejich pravidelným testováním na koronavirus. K takovému kroku již přistoupilo Rakousko a uvažuje o něm i česká vláda. Zda německá kancléřka Angela Merkelová na středečním jednání se zemskými premiéry o karanténních opatřeních podmíní prezenční výuku koronavirovými testy, ale není podle německých médií jasné. Německo doposud zdarma nabízelo rozbory učitelům a vychovatelům, nyní jim chce ještě poskytnout přednostní přístup k očkování proti nemoci covid-19.

Rakousko po šesti týdnech začalo s pomalým rozvolňováním, lidé tak mohou například do kadeřnictví. Úřady však zároveň bijí na poplach a varují; Tyrolsko boj s takzvanou jihoafrickou mutací koronaviru stále nevyhrává.

Hypotéza, podle které měl koronavirus uniknout z wuchanské laboratoře, je nepravděpodobná. V úterý to na tiskové konferenci sdělil tým odborníků Světové zdravotnické organizace (WHO), který v Číně pátrá po původu viru. Podle experta organizace Petera Bena Embareka již nebude potřeba se danou hypotézou zabývat a pozornost týmu se může zaměřit na nové materiály ke zkoumání. Podle Embareka je pravděpodobné, že se virus k člověku dostal prostřednictvím jiného druhu.

Poslanci Evropského parlamentu podporují co nejrychlejší spuštění fondu krizové pomoci pro země Evropské unie, jehož zásadní část budou dnes schvalovat. Unijní státy by podle návrhu podporovaného velkou většinou europoslanců měly peníze věnovat především na modernizaci ekonomik, zmírnění následků koronavirové pandemie či prevenci dalších podobných krizí. První peníze z fondu obnovy o celkovém objemu 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun) by země mohly dostat ve druhé polovině roku.