Článek
Podle šéfa resortu zdravotnictví je třeba otestovat v krátkém čase ideálně celou populaci. Vzhledem k dobrovolné účasti ale předpokládá, že celkový vzorek na 10 milionů nedosáhne.
V úterním mimořádném projevu Prymula uvedl, že je nyní celá věc ve fázi průzkumu a chystá se na odpilotování.
„Pokud se nám podaří toto testování provést celoplošně a úspěšně, získáme tím jednak zásadní data o chování viru, ale především nám to umožní nastavit výrazně cílenější systém karantény,“ přiblížil Prymula.
Podle zatím známých informací má ale plán hned dvě velké slabiny - první z nich je ta, kdo vlastně tak enormní množství testů bude moci provést.
Když o projektu Prymula mluvil minulý týden v České televizi, zmínil, že by věc měla být na bedrech zejména praktických lékařů. Ti by podle něj mohli vyšetřit až sto lidí denně. „Znamená to pozvat si je na ráno na první dvě hodiny, kdy je možné takový počet lidí odebrat,“ uvedl.
Praktiky ale takové tvrzení vyvedlo z míry - ti, které Seznam Zprávy oslovily, mluvili o naprosto nereálných představách ministra ohledně fungování jejich praxe. Testování prý technicky ani logisticky nemohou za současných podmínek zvládnout.
„Denně děláme prevence, očkování a podobně. Dělat při tom všem ještě testy stovce lidí, to si skutečně nedovedu představit,“ uvedla například lékařka Alena Šebková.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka proto o projektu v pondělí jednal přímo na ministerstvu. Podle svých slov byl ujištěn, že se do testování zapojí celý zdravotnický systém a nikoliv pouze praktici.
„Představa je taková, že by mělo jít o rychlé celoplošné testování, trvalo by třeba tři dny. Je zřejmé, že by se to nemohlo odehrávat v normální pracovní době praktických lékařů. Zatím se ale skutečně zjišťuje, zda by to celé bylo realizovatelné a jak,“ uvedl lékař pro Seznam Zprávy.
Prymula však o plánu plošného testování mluví jako o zcela jistém kroku, který je součástí strategie proti epidemii. Zároveň v úterním projevu potvrdil slova Petra Šonky - do provádění testů populace chce zapojit tisíce lidí, dokonce i mimo lékařské obory.
„Požádáme praktické lékaře, nemocnice, aktuální odběrová místa a dále speciální odběrná místa posílená o až sedm tisíc studentů lékařských fakult a dalších až 10 tisíc studentů jiných vysokých škol. Věřím, že v přípravě tohoto projektu budeme postupovat velmi rychle a účinně,“ řekl ministr s tím, že požádal ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) o srovnávací studii ze zemí, kde tento model zavedli a úspěšně funguje, jde o Jižní Koreu, Lichtenštejnsko nebo Dánsko.
Zda se tak velké množství personálu podaří sehnat a kde budou testy provádět, aniž by došlo k velké kumulaci lidí na jednom místě, však zůstává bez odpovědi.
Falešné výsledky?
Ještě větším problémem Prymulova plánu by však mohla být zvolená metoda. Plošné testování by nemělo probíhat běžně používanými a velmi citlivými PCR testy, ale antigenními testy. Ty jsou méně citlivé, zato ale rychlejší a levnější - Společnost pro lékařskou mikrobiologii a ministerská Laboratorní skupina je nicméně k takovému účelu nedoporučují.
„Antigenní test nelze chápat jako rovnocenný ekvivalent PCR diagnostiky. Vůbec by neměl být používán jako screeningový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce (tj. například u asymptomatického jedince bez kontaktu s onemocněním či pro screening na letištích či hraničních vstupech),“ zní odborné stanovisko.
Výsledky je podle expertů nutné interpretovat obezřetně a v kontextu epidemiologické situace.
Podle profesora Pavla Dřevínka, přednosty Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol, nejsou takové testy k plošnému testování uzpůsobené. Zároveň podle něj přinášejí riziko falešné negativity i falešné pozitivity.
„Při jednorázovém otestování všech tyto falešné výsledky neodhalíte. Testy by se měly používat v odůvodněných případech, jako příklad lze uvést dům seniorů s výskytem infekce covid; tam má cenu při nedostupnosti PCR testů provést první screening pomocí antigenu, který odhalí většinu pozitivních případů. A v určitém časovém intervalu testy opakovat,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy odborník.
Ministr zdravotnictví však už dříve uvedl, že jiné testy pro daný účel nepřichází v úvahu a riziko falešných výsledků podle něj není nijak dramatické.
„Unikne nám třeba tři nebo pět případů ze sta. Ale i kdyby jich uniklo 20, tak těch 80 zachytíme. Pokud to chceme udělat, není to na 100 procent exaktní, ale je to jediná cesta,“ řekl Roman Prymula.
Testy mají výsledek ukázat do 30 minut, podle informací ČT má jeden vyjít na 350 korun. Stát počítá s pořízením deseti milionů sad, takže testování může stát až 3,5 miliardy korun.
