Prymulovo přání 30 tisíc testů denně? Nejsou laboratoře ani systém

Na konci minulého týdne ministr zdravotnictví Roman Prymula tvrdil, že se Česko blíží ke kapacitě 30 tisíc testů za den. Ukazuje se to ale jako iluze, a to nejen v tomto týdnu, ale i v těch následujících.

Problémy jsou přitom na obou stranách celého procesu, tedy jak v nedostatečné kapacitě laboratoří, která se nedaří zásadněji rozšířit, tak v nízkém počtu provedených odběrů i logistice systému testování. Některé laboratoře tak mají zcela naplněné kapacity, jiné ani ne z poloviny.

„Je to soubor věcí,“ vysvětluje šéf Centrálního týmu chytré karantény Petr Šnajdárek, proč počet odběrů zůstává daleko za kapacitou odběrových míst.

„Samozřejmě už se netestuje dvakrát, jinými slovy odpadá test při ukončení karantény a izolace. To jednoznačně vedlo ke snížení počtu testů,“ říká Šnajdárek.

Izolace nakažených a karanténa jejich kontaktů nekončí kontrolním testem, takové pravidlo platí už několik týdnů. A má své opodstatnění. Při druhém kole totiž může test ještě pozitivně reagovat na zbytek virové nálože, ale testovaný člověk už v tu chvíli není nakažlivý. To byl ostatně i Šnajdárkův případ; on sám je jedním z těch, kdo covid-19 prodělali.

Odběrová kapacita se podle dat Ministerstva zdravotnictví tento týden pohybovala kolem 23 tisíc, ale naplněná byla jen zhruba ze 70 procent. Nedosahovala tak ani současných kapacit laboratoří, které zvládnou denně otestovat asi 26 tisíc vzorků.

Velkou změnu ale zaznamenal i přístup lékařů k vypisování žádanek. Podle posledních pokynů praktičtí lékaři posílají lidi k odběru pouze při epidemiologicky významném kontaktu s nakaženým nebo příznacích onemocnění. Preventivní testování tak ze systému vypadává, naopak je čím dál větší procento testů pozitivních.

„Je to v souladu se zveřejněnými algoritmy testování,“ říká epidemiolog. „Praktičtí lékaři už nevypisují žádanky pro preventivní testování, daleko víc cílíme na ohniska, protože ta virová nálož je v populaci daleko větší.“

A třetím důvodem, proč některá odběrová místa pracují hluboko pod svojí kapacitou, je malý zájem samoplátců.

„Zároveň nám klesl počet samoplátců ze 41 % přibližně na polovinu,“ říká Šnajdárek. „Na přelomu srpna a září se lidé museli testovat, když chtěli na dovolenou. Teď je cestování velmi omezené. Ještě první dva týdny v září lidé jezdili na zájezdy třeba do Řecka, dnes už v uvozovkách nemají kam jet, takže nepotřebují test.“

I kdyby ale zájem o testování opět narostl, ke 30 tisícům se Česko může dostat jen složitě. Kapacita laboratoří je na maximu a nedostává se hlavně laborantů, proto se objem zpracovaných testů zásadním způsobem může navýšit jen těžko. Navíc proklamovaná kapacita není to samé jako skutečný počet provedených testů.

„Zatím to stíháme, jak dlouho to tak bude, ale nevím. Mimořádně dokáže laboratoř udělat až tisíc vzorků, ale kdyby to mělo být pravidelně, tak by se začaly vzorky kupit. Potřebujete totiž nejen přístroje, ale také laboranty,“ říká lékařský náměstek Fakultní nemocnice Hradec Králové Zdeněk Tušl.

Královéhradecká nemocnice odebere každý den zhruba 500 vzorků a většinou do druhého dne informuje pacienty také o výsledku.

„Jsme na maximu svých možností. U nás se dělá zhruba pětina testů z celé republiky,“ potvrzuje mluvčí laboratoří Spadia Simona Součková. Ve středu například její laboranti zvládli podle dat z webu Ministerstva zdravotnictví vyšetřit 2826 vzorků, druhá nejvytíženější Bioptická laboratoř ani ne polovinu - 1202.

Prymulovým želízkem v ohni jsou akademická pracoviště. Na ně se odvolává vždy, když mluví o kapacitě testů blížící se 30 tisícům. Zásadní je z tohoto pohledu zapojení Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR, který zvládne i dva tisíce testů denně.

Jenže do covidového testování se toto pracoviště příliš nehrne, zapojí se nejdříve 19. října. Podle Šnajdárka spolupráci komplikují některé požadavky ÚMG plynoucí z toho, že se nejedná o komerční laboratoř, ale vědecké pracoviště.

„Dnes ráno přišlo potvrzení z ÚMG, jejich stanoviska a požadavky, jakým způsobem budeme společně fungovat. Oni jsou akademické pracoviště, takže mají svůj režim, používají úplně jiný systém. Musí mít stoprocentní záruku, že ten test bude provedený podle jejich metod, s pomocí jejich inaktivačních médií, čárových kódů a podobně,“ vysvětluje Šnajdárek.

To je ale jen jeden úhel pohledu. ÚMG totiž nemá příliš dobrou zkušenost s testováním ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a nemocnicemi.

„Celé je to dáno tím, že když jsme se do testování zapojili na jaře, tak to bylo fiasko. Zabrali jsme kvůli tomu velkou část facility vybavenou roboty, nabrali jsme značný počet lidí a zařídili dvousměnný provoz. Místo toho, abychom ale dostávali tisíce vzorků denně, bylo to maximálně 100 až 200 a museli jsme dokonce o ně žádat. A nebylo jednoduché zařídit, abychom vůbec nějaké dostali,“ vysvětluje ředitel ústavu Petr Dráber. Kapacita ÚMG je totiž až dva tisíce vzorků denně.

Spolupráce se tedy teprve rodí, protože stojí a padá se zárukou, že laboratoř dostane skutečně daný počet vzorků. Jinak se jí totiž vůbec nevyplatí do testování zapojit, protože sama se podílí na celé řadě vědeckých projektů a covidové testování bere spíše jako službu veřejnosti.

Ostatně v zapojení do testování Ústav molekulární genetiky příliš nemotivuje ani aktuální situace Biocevu, na jehož fungování se ÚMG rovněž podílí. Ten totiž také nabídl své kapacity k testování a může zpracovat zhruba 400 vzorků denně. Zatím se mu ale vzorků dostává jen pomálu.

„Zatím, i přes intenzivní prosby ze stran několika nemocnic a dalších míst, které nás k urychlené revitalizaci testování vedly, máme denně kolem 200 vzorků. Smluvně máme testování ošetřené s FN Motol a Okresní nemocnicí Příbram. Před podpisem smlouvy je i FN Bulovka a Vidia Diagnostika. Občas nám armáda přiveze také vzorky z domu seniorů,“ říká mluvčí Biocevu Petr Solil.

ÚMG proto žádá smluvní záruku, že skutečně dostane očekávaný počet vzorků.

„Jsme domluvení na tom, že nám budou dodávat tisíc vzorků denně, případně i víc, a to pro nás už dává smysl,“ počítá Dráber.

Domluvu potvrzuje i šéf Centrálního týmu chytré karantény Šnajdárek, i když s o něco nižším počtem dodávaných vzorků.

„Až se to spustí, tak mají požadavek kolem osmi set vzorků denně, což jim zajistíme. Uzavřou se na to smlouvy a budou zaváženi,“ ujišťuje Šnajdárek.

Systém odběrů a testování tedy i půl roku po nástupu epidemie koronaviru v Česku funguje víceméně ad hoc. Spolupráce státního, soukromého a akademické sektoru se nastavuje teprve během října. Vázne jak trasování, tak následné odběry a nedaří se nadále zajistit ani potřebnou kapacitu laboratoří.

Výsledkem je pak středa 7. října, kdy se v Česku provedlo nejméně testů ve všední den od začátku září, a to pouze 17 063.