Článek
„Připadám si jako v pohádce o Pyšné princezně, kdy v jednom království se zpívat může a v jiném ne. Nemyslím, že by činohra a muzikál byly zas tak extrémně odlišné co do nebezpečí, byť je jasné, že při zpěvu vypouštíte více vzduchu, a tudíž zřejmě i kapének,“ shrnuje slavný producent František Janeček ze společnosti Goja Music Hall to, co si myslí většina byznysmenů z aktuálně nejpostiženějšího oboru novými epidemiologickými opatřeními.
Reaguje tak na zákaz ministra zdravotnictví Romana Prymuly pořádat v příštích dvou týdnech s počátkem od pondělí muzikály, opery a vůbec veškeré koncerty. Pro obor, jemuž lze říkat „komerční kultura“, protože není podporovaný z veřejných peněz, ovšem dává práci zhruba 130 tisícům lidí, je to tak další rána. Například po omezeních pro velké akce či zavírací době v klubech od desíti večer.
Dva týdny přežijeme, ale co dál
„Pokud skutečně půjde o čtrnáctidenní výpadek, není to tak velký zásah. Mnohem horší by bylo, kdyby zákaz zpěvu trval déle,“ říká producent Janis Sidovský, jenž dnešní vystoupení 4 Tenorů nazval „Poslední koncert před zákazem“, ale listopadové termíny zatím neruší.
Pro představu, na tento obor jsou navázány nejen pořadatelé akcí, ale také majitelé prostor, kde se konají, firmy, které akce celkově obhospodařují, prodejci vstupenek a pochopitelně samotní umělci.
„Asi to budeme muset celé zavřít, i když o to, abych to nemusel udělat, bojuji už od jara. Nejhorší je ten zákaz natvrdo. V něm už není ani naděje,“ doplňuje Michal Filip, šéf pražského Lucerna Music Baru, který ještě před Prymulovým vystoupením zvažoval, že by dělal alespoň koncerty na sezení.
To už možné není a oboru se tak bude hodit zhruba 750 milionů korun, které by mělo jít čerpat v programu COVID - Kultura s pracovním názvem 2.0, jenž chce v nejbližší době představit ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Pomoc se hledá také pro výstavnictví a kongresový byznys, jenž je pod tlakem od jara a teď musí úplně zastavit kvůli omezení na shromažďování maximálně 20 osob. „Z hlediska příjmů jsme vlastně úplně na nule. A trvá to už dlouho,“ doplňuje Kateřina Haring ze společnosti Dynamic Group, jež se jinak živí kongresy a výstavami po celé Evropě. Nedávno musela na poslední chvíli stahovat kamiony z Francie, kde v předvečer konání veletrhu přišel také zákaz. Své může vyprávět brněnské výstaviště.
Podobně hovoří zástupci volnočasových aktivit, na které ministr zdravotnictví v rámci boje za udržení kapacit nemocnic zacílil také.
„Pokud by omezení trvalo jen 14 dní, situaci bychom zvládli – prostě bychom na dva týdny zastavili činnost a prodloužili o ty dva týdny školní rok. Určitou časovou rezervu máme,“ říká Ondřej Bradáč, ředitel pražské taneční školy InDance, která má v kurzech na 15 různých místech současně až dva tisíce žáků různého věku a zaměstnává na 50 lektorů. Ti všichni se teď musí na dva týdny společného tance vzdát.
Delší než dvoutýdenní odstávku už si ale škola dovolit nemůže. Budou-li omezení prodloužena, pak by škola podle Boháče stejně jako na jaře převedla výuku na internet, lektoři by nahrávali videolekce a rozesílali je žákům.
„Na jaře s tímto řešením souhlasilo 90 procent klientů, což nás tehdy zachránilo,“ říká Boháč. Teď si není vstřícností zákazníků vůči on-line kurzům jistý. „Už by asi nebyla taková ochota jako na jaře, přece jen si u nás lidé platí prezenční výuku,“ říká. Dokud nebudou parametry nových opatření a hlavně jejich délka jasná, neodvažuje se celkový dopad odhadovat.
Dalších 15 miliard minus v restauracích
Další omezení dostaly také restaurace, v nichž může být od pondělí maximálně šest lidí u stolu. „Nová opatření jsou zvládnutelná, byť gastronomický segment přišel do konce září na tržbách o 30 miliard korun a dalších 15 až 20 miliard zřejmě ztratí v posledním čtvrtletí,“ říká výkonná ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.
Restaurace trápí především omezení otevírací doby do 22 hodin. Pro maloobchod vláda zatím nová opatření nechystá, ačkoliv Tomáš Prouza, ředitel Svazu obchodu a cestovního ruchu, se ještě včera dopoledne obával omezování velkých obchodních center.
Úleva včera panovala také u provozovatelů aquaparků a saun, jichž se nakonec netýká omezení návštěvnosti na desetičlenné skupiny.
„Situace v aquaparku se po jarní vlně opatření stabilizovala, návštěvníků je sice od září méně, ale nijak tragicky,“ říká miliardář Pavel Sehnal, jehož SPGroup vlastní (mimo jiné) vodní centrum v Čestlicích a tři hotely. V saunách ještě není jisté, zda budou od pondělí moci pořádat saunové rituály, k nimž se scházejí 20 až 30členné skupinky lidí.
„Poslali jsme k tomu Ministerstvu zdravotnictví speciální dotaz, čekáme na odpověď,“ říká šéf Sdružení provozovatelů wellness zařízení Vlastislav Novotný, vlastník sítě Infinit. Podle saunařské asociace wellness centrům začaly po jarním lockdownu tržby v létě růst o 20 až 30 procent, teď zřejmě návštěvníků ubude, ale pro sektor by to nemělo být likvidační.
V ohrožení Velká pardubická i velké sporty
Reálné ztráty ovšem pocítí profesionální sport. Jen Česká basketbalová federace přijde kvůli zákazu diváků na svých zápasech do konce roku podle odhadů svých šéfů zhruba o 4,5 milionu korun.
O něco lépe je na tom fotbal. Zatím. Další ligové kolo se odehraje ještě o tomto víkendu před platností nových omezení, takže na stadiony bude moci ještě stále přijít až 2000 osob. Pak následuje reprezentační pauza a do čtrnáctidenního trvání absolutního zákazu diváků na stadionech se vejde už jen jedno kolo fotbalové ligy.
České fotbalové kluby mají navíc lepší příjem z ligových práv než třeba hokejisté. Zatímco fotbalové zápasy se tak vyplatí hrát i před prázdnými hledišti, řada hokejových extraligových klubů už navrhuje, aby se jejich soutěž přerušila.
Úplnou katastrofu ale pak mohou aktuální opatření znamenat pro tradiční sportovní podniky, jako je třeba Velká pardubická. Bez diváků by se sice dostih teoreticky uskutečnit mohl, do limitu 130 osob potřebných pro jeho uspořádání se ale nevejde ani náhodou. Vedení dostihu proto ještě bude s vládními orgány jednat o speciální výjimce.
Co bude od pondělí za 14 dní, není jasné. Roman Prymula se nechal slyšet, že nařízení projdou revizí. To pochopitelně neznamená, že jistě zmizí. A i kdyby byla zrušena, samoregulace lidí a firem nezmizí.
„Ještě na konci léta to vypadalo, že na podzim budeme mít podle rezervací v hotelech 80procentní vytíženost. Ale klienti začali pobyty rušit, teď jsme na 20 procentech kapacity,“ vysvětluje Pavel Sehnal z SPGroup dopady strachu z covidu do oboru, který přitom včera ani nové omezení nedostal.
