Prymula v Česku opět vypnul sport, nahněval tím fotbalové bossy

Četná „proticovidová“ opatření jsou v oblasti sportu uplatňována dlouhodobě, už od března například stát omezuje návštěvnost na stadionech. Na chvíli sice fotbalu povolil zaplnit až půlku kapacity, brzy nato ale po zhoršení „covidových“ čísel zase před diváky všechny tribuny opět zavřel úplně. A teď přitvrdil ještě víc. Počínaje pondělím 12. října se na dobu 14 dní zakazují všechny sportovní zápasy, závody a další akce.

Až do nedělní půlnoci tedy platí: Hrajte si, co chcete, ale bez diváků. Od pondělního rána už se vyjma výjimek nesmí nic. Tedy v oblasti sportovního zápolení.

Kupříkladu obě profesionální fotbalové soutěže ale nenabídne ani tento víkend, jsou přerušeny kvůli reprezentační pauze: Národní tým hraje v neděli v Izraeli a pak ještě ve Skotsku.

V neděli by se měl uskutečnit 130. ročník Velké pardubické steeplechase. Slavný dostih proběhne bez diváků v areálu závodiště, ale musí být rád, že vůbec proběhne. I tak si pořadatelé závodu museli s ministerstvem zdravotnictví ujednat řadu výjimek. V povolených 130 lidech v areálu by se takový podnik uskutečnit nedal.

Od pondělí se na všechna sportoviště pomyslně rozvěšují cedulky „Dnes nehrajeme“. A na uzavřené, zastřešené sportovní haly dokonce „Zavřeno“.

Co přesně se bude dít v příštích 14 dnech třeba na fotbalových stadionech, je velká neznámá. Je totiž ještě třeba objasnit, zda a do jaké míry případně ministerstvo povolí profesionálním sportovcům a zejména týmům nějaký tréninkový proces. Roman Prymula to ve čtvrtek nijak nespecifikoval. Pokud ale sportovcům zakázal, aby spolu a mezi sebou hráli utkání, učinil tak nejspíše proto, aby se přitom mezi sebou nenakazili. Z toho důvodu lze asi logicky odvodit, že ani standardní tréninkový proces patrně nebude považovat za přípustný.

Během dneška či nejpozději o víkendu by s ním měl právě tyto záležitosti, jakož i další detaily a specifika opatření projednat Milan Hnilička, předseda Národní sportovní agentury.

Kdyby Prymula zakázal profesionálním sportovcům trénink úplně, znamenalo by to pro ně uprostřed sezony velmi významný problém. Jednání se patrně pokusí hledat kompromis, například využívající rozdělení týmu do několika skupinek apod.

Každopádně lze očekávat, že například příprava českých zástupců na vstup do hlavní části evropských fotbalových pohárů bude kvůli okolnostem více či méně limitovaná, což pro ně bude samozřejmě znamenat nepříjemný handicap.

Tady je třeba zdůraznit, že ty sportovní události, které lze označit za významné mezinárodní akce nebo jejich součást, by od ministerstva zdravotnictví mohly a podle Prymulova čtvrtečního vyjádření také měly dostávat výjimky. A mohly by se tedy v takovém případě uskutečnit na území ČR i v mezidobí 12.–25. října, kdy jsou domácí zápasy a soutěže zakázány komplet.

Roman Prymula už naznačil, že kupříkladu zápasy fotbalové Evropské ligy by takovou výjimku dostat měly. Ve čtvrtek 22. října by se tedy snad pod Ještědem mělo hrát utkání Liberec–Gent a na pražské Letné duel Sparta–Lille. Slávisty v tomto termínu čeká výjezd do Izraele.

Pokud by snad měla Prymulova současná vstřícnost vůči Evropské lize do té doby vyprchat, jinými slovy v případě, že by kvůli vládním opatřením, ať už teď, nebo někdy později v sezoně, nebylo možné zápasy soutěží UEFA v Česku odehrát, musely by se tyto duely uskutečnit na neutrální půdě. To by pro české kluby znamenalo nutnost pronajmout si stadion například v Polsku nebo v některé jiné vybrané zemi.

Právě z prostředí profesionálního fotbalu dorazily na Prymulova nová opatření rychlé reakce neskrývající nepříjemné překvapení.

Z úst šéfa fotbalové ligy Dušana Svobody, stejně jako například z vyjádření Ondřeje Kasíka, ředitele komunikace AC Sparta Praha, zaznělo, že český profesionální fotbal uplatňuje po dohodě se státem takový interní režim, aby riziko možného přenosu problematického viru snížil opravdu na minimum.

„Profesionální fotbal v Česku patří mezi nejvíce chráněná prostředí v rámci celé společnosti. Hráči i realizační týmy jsou nepřetržitě testováni a dodržují řadu přísných protiepidemických opatření,“ uvedl Dušan Svoboda.

„Jsme nepříjemně překvapeni. Zejména s ohledem na to, že profesionální fotbal z vlastních zdrojů vydal obrovské finanční prostředky na to, aby se hrálo,“ připojil se Ondřej Kasík, mluvčí klubu Daniela Křetínského.

Kluby investovaly do testů i četných dalších opatření milionové sumy proto, aby před šířením viru ochránily své hráče, potažmo soutěže. A teď moc nechápou, co se změnilo, proč dosavadní ujednání i praxe padly. Berou věc tak, že ligoví fotbalisté jsou proti viru chráněni nejlépe, jak to jde, prakticky nesrovnatelně s kýmkoli v republice. A přesto na ně bylo uvaleno stejné plošné opatření jako na jiné. „Doufám, že ještě může dojít k přehodnocení toho vládního postoje,“ podotkl Dušan Svoboda.

Kluby na začátku sezony souhlasily s neustálým nákladným testováním ze dvou důvodů. Zaprvé aby případné karantény nezkomplikovaly nebo neznemožnily českým zástupcům kvalifikační boje o postup do hlavních soutěží evropských pohárů. A zadruhé aby se kvůli covidovým problémům jakéhokoli druhu nemusela zase začít rozpadat ligová termínová listina.

Poté, co fotbalisté oznámili, že ke všem prvoligovým zápasům budou nastupovat vždy s aktuálním a ne více než 3 dny starým negativním testem na covid-19, souhlasila Rada vlády pro zdravotní rizika, že pro profesionální fotbalisty nebude platit tradiční systém karantény, který tehdy každý kontakt nakaženého posílal do desetidenní izolace. Fotbalisté si vyjednali model, že bude-li mít někdo z nich pozitivní test, bude separován. Ale jeho spoluhráči do karantény automaticky nepůjdou, jen o den později absolvují test další. A v případě negativního výsledku budou moci hrát.

Systém lize pomohl. Ačkoli se v leckterém týmu jednotlivci s pozitivním testem našli, liga mohla jet dál. Plošnější vnitroklubové epidemie, jako například ta v příbramské kabině, už si sice odložení jednotlivých zápasů vynutily, jako celek ale fotbalová liga přesto pořád držela pohromadě a až na pár zmíněných výjimek plnila termínovku zhruba podle plánu.

A to na rozdíl od hokejové extraligy, kde si kluby řekly, že na pravidelné testování nemají volné finanční prostředky. A tak se covid-19 naplno prohnal už snad všemi jejich kabinami a hokejová termínovka je dávno na maděru.

Hokej má navíc ještě méně výnosnou „televizní“ smlouvu než fotbalová liga. A na ekonomice extraligových klubů se proto ještě citelněji než ve fotbale začal projevovat deficit z propadu návštěvnosti.

Teď tedy na tom budou fotbalisté i hokejisté, jakož i další sportovci přinejmenším 14 dní stejně, bez zápasů, bez příjmu z ligové existence. Lze očekávat, že o to hlasitěji se začnou domáhat slíbeného dotačního programu Covid Sport 2. Ten by mělo v příštích dnech vypsat ministerstvo průmyslu a obchodu. Stát by měl právě touto cestou pomoci uhradit alespoň část škod, jež covid-19 a s ním spojená opatření na bankovních účtech českých profesionálních klubů napáchaly.

A na závěr ještě dvě důležité faktické poznámky, vlastně tři:

Zákaz sportovních akcí trvá do neděle 25. října, nejpozději v pátek 23. října by podle všeho mělo ministerstvo zdravotnictví informovat, zda se prodlouží, zruší či nějak upraví.

Rekreační či ryze amatérské sportování obyvatelstva je na rozdíl od toho profesionálního povoleno. Za podmínky, že bude probíhat pod otevřeným nebem. Pokud nepůjde o sportující jednotlivce, smí se občané ohledně neorganizovaného sportu sdružovat i ve skupině, ta však nesmí čítat více než 20 osob.

Oznámení dalších opatření, jež kvůli vysokému stupni šíření covidu-19 omezí volnočasové aktivity obyvatel ČR, je avizováno na dnešek. Sport byl obrazně řečeno jenom předkrmem podávaným před hlavním menu.