Prymula stále věří v návrat do škol 2. listopadu. Ostatní to zpochybňují

Zatímco stále častěji zaznívá, že dojde i na tzv. lockdown – naposledy to zmínil třeba o víkendu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), ministr Prymula (za ANO) udržuje rodiče malých žáků v naději, že se po podzimních prázdninách znovu otevře první stupeň základních škol.

Tvrdí, že by se muselo stát něco opravdu extrémního, aby nedodržel to, co řekl – že 2. listopadu žáci prvních až pátých tříd usednou opět do lavic.

„První stupeň se vrací 2. listopadu do škol. Jistě, může nastat situace, že tady vybouchne jaderná elektrárna, a pak se asi nevrátí, ale já pevně věřím, že za všech normálních situací se vrátí,“ řekl minulý týden ve čtvrtek Prymula. Co vše zahrnuje pojem „normální situace“, už ale nedodal.

Prymulovi kolegové z vlády však jeho optimismus nesdílí. Epidemická situace se totiž stále zhoršuje a není pravděpodobné, že tomu bude na začátku listopadu výrazně jinak.

„Pokud se podíváme na zkušenosti z Izraele, vidíme, že se to otáčí až po nějakých třech týdnech. Takže představa, že 2. listopadu půjdou děti do školy, je velmi složitá,“ prohlásil v pondělí ministr vnitra Jan Hamáček pro DVTV.

Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je zásadní, aby se epidemická situace dostala alespoň částečně pod kontrolu. Jedině v takovém případě se budou moci nejmladší děti vrátit do lavic.

„Pokud by se situace do 2. listopadu nezlepšila a k návratu do škol by nemohlo dojít ani za cenu dalších opatření, musíme ve spolupráci s kraji zajistit plnohodnotné fungování těch škol, které jsou určeny pro děti personálu nemocnic, což je oblast, kterou v případě dalšího zvyšování počtu hospitalizací vnímám jako klíčovou,“ uvedl pro Seznam Zprávy ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Za touto větou ale může být schované i vysvětlení rezolutního přístupu ministerstva zdravotnictví. Pro zdravotníky, bezpečnostní sbory nebo pracovníky sociálních služeb už nyní fungují speciálně určené školy, kam i přes zákaz prezenční výuky mohou své potomky od 3 do 10 let poslat. Zároveň ale mají nárok na ošetřovné, a řada z nich tak raději s dětmi zůstává doma.

Například ve čtyřech nemocnicích Zlínského kraje si vzalo ošetřovné asi padesát zdravotníků. Ještě větší je problém v Nemocnicích Pardubického kraje, které sdružují pět nemocnic v regionu.

„Hlavní problém vyvolává ošetřování členů rodiny. Využívá ho tolik sestřiček, kolik jich je nemocných s covidem-19 a v karanténě dohromady,“ řekla ČTK mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová.

Pokud se skutečně podle vládního modelu dostane české zdravotnictví na konci října na hranici kapacit, každý nevyužitý zdravotník může hrát roli ve zvládnutí kritického stavu. Dokud budou ale zavřené první stupně základních škol, stovky zdravotníků zůstanou doma. Mimo jiné i tato motivace tak může stát za tím, proč ministr zdravotnictví nechce za žádných okolností ustoupit od znovuotevření prvních stupňů základních škol 2. listopadu.

Seznam Zprávy se pokoušely ministra Prymuly zeptat, zda za jeho postojem k otvírání škol je právě tato motivace. Telefon ale nezvedl a neodpověděl ani na zaslanou zprávu.

O otevření prvních stupňů základních škol stejně jako o jejich uzavření však nerozhoduje ministerstvo školství, ale resort zdravotnictví. Bude tak záležet jen na ministru Prymulovi, jestli k tomuto kroku přistoupí.

Společně s tím ale ministr školství Plaga připomíná, že složitá situace není pouze na prvních stupních základních škol.

„Jakmile to situace dovolí, musí se do škol primárně vrátit nejen první stupně, tedy hlavně první a druhé třídy, ale rozvolňovací scénáře musí myslet i na závěrečné ročníky jak základních škol, které čekají přijímací zkoušky, tak škol středních, které čeká maturita nebo závěrečná zkouška. Ve složité situaci se nacházejí také studenti prvních ročníků vysokých škol,“ dodává ministr školství Plaga pro Seznam Zprávy.