Článek
Jsme teď v momentě, kdy byste vy osobně znovu začal zatahovat oponu?
Ještě ne. Museli jsme počítat s tím, že pokud se budou rozvolňovat opatření, tak dojde k určitému nárůstu. A pokud bude nárůst stabilní někde kolem stovky denně, není důvod vracet plošná opatření. Ale v jednotlivých ohniscích bychom měli detailně trasovat případy, aby nedocházelo k dalšímu rozšiřování viru.
Stovka denně, říkáte, je v normě. Jaké je to číslo, kdy by tedy k zatažení opony už mělo dojít?
Není to o nějakém konkrétním čísle. Budeme sledovat nárůsty, a pokud se čísla dramaticky zvýší až třeba na 400, tak je to signál, že je něco špatně. A že bychom měli zintenzivnit opatření třeba v některých regionech. Ale neznamená to, že se v tuhle chvíli bude zavádět nějaké plošné opatření v celé republice.
V Česku v souvislosti s možnými chřipkovými epidemiemi směřují obavy k podzimu. Ale vzhledem k celosvětovému rozvolnění je vidět, že virus ve světě expanduje už teď. V Americe přibylo 67 tisíc nakažených za jediný den. Epidemie vrcholí v Brazílii i Indii. Může druhá vlna k nám do Česka přijít už teď v létě?
Nepochybně může. Je vidět, že virus nemizí, jak někteří říkají. A v Americe a asijské oblasti je na vrcholu v tuto chvíli. Riziko, že se i tady něco může stát, skutečně je. Nicméně zatím je Evropa poměrně klidná. Pokud bychom někde měli hovořit o druhé vlně, pak je to prokazatelně Izrael, kde jsou hodnoty vyšší než v té vlně první. Poměrně masivní nárůst je na Balkáně, v zemích, jako je třeba Srbsko, Černá Hora.
V dubnu, kdy u nás epidemie eskalovala, byl počet nemocných skoro stejný, jako je dnes, aktuálně přes 4600 lidí. A to byly zavřené obchody i hospody, roušky byly povinné všude. Proč je ten postup teď tak jiný než na jaře?
Podařilo se nám od té doby získat řadu údajů, jakým způsobem je možné s epidemií bojovat. Aniž by muselo docházet k tomu, že celá země je v zámku. A klíčové bylo připravit kapacitu zdravotnictví ve smyslu dostatečného počtu ventilovaných lůžek, kyslíku atd. To se podařilo. A přestože ten systém teď logicky nejede na plný výkon a řada lůžek se používá pro plánované zákroky, tak ta kapacita je pro případ, že by byla nutná, vytvořena. Druhá věc je, že se ukazuje, že těmi cílenými opatřeními v regionálních ohniscích, pokud bude dostatečné testování kolem, jsme schopni limitovat, aby se nákaza šířila do okolí.
Minimálně na Karvinsku to tedy s testováním moc nefungovalo.
V Karviné byla zanedbána rychlost opatření, protože to karvinské ohnisko už bylo skutečně velké. Pokud se jedná o ohnisko, kde jsou desítky, stovky kontaktů, tak to reálné je. Pokud už se to ale dostane do stavu, kdy tam jsou tisíce a více tisíc kontaktů, tak není úplně v silách konkrétní krajské hygienické stanice to zvládnout. A potřebuje posilu.
Když lidé opatření nechtějí, těžko ho vymůžete
Ministerstvo zdravotnictví i vládní epidemiolog Rastislav Maďar mluvili o tom, že od podzimu budou roušky zase povinné pro všechny ve vnitřních prostorách, protože se ke koronaviru můžou přidat i další respirační nemoci. Jak moc a v čem konkrétně tohle opatření může pomoct?
Pokud dojde na podzim k souběhu epidemie chřipkové a epidemie koronavirové, tak budeme v situaci, kdy budeme mít spousty případů s respiračními příznaky a ti lidé si logicky budou myslet, že mají třeba koronavirus. A kapacita testů nebude stačit, protože pokud jich bude 100 tisíc za den třeba, což na vrcholu chřipkové epidemie je, tak je to logicky problémem. Roušky nepochybně hrají klíčovou roli, protože to není jenom otázka ochrany proti koronaviru, ale i proti respiračním virům. Ale nemyslím, že by tady mělo být nějaké konkrétní datum, které teď určíme, třeba 1. října nebo 1. listopadu, a zavedeme plošně roušky. Myslím si, že bychom to opatření měli spustit, a já s ním souhlasím, podle aktuální situace.
Ale ochota lidí nosit roušky a dodržovat rozestupy klesá. Když povinnost nosit roušky skončila, někteří lidé je s radostí pálili. Půjde podle vás v tomhle vláda i přes odpor lidí?
Pokud bychom měli volit mezi rouškami a tím, že lidé nebudou chodit do podniků, nebudou chodit do škol, tak si myslím, že nošení roušek je poměrně malé zlo. Byť to obtěžuje. Ale budeme v podzimní sezoně, která už nás nebude trápit těmi vysokými teplotami, je to skousnutelné. Druhá věc je, že se už zřejmě nepůjde do režimu nošení roušek v zevním prostředí, ale bude to otázka vnitřních prostor, městské hromadné dopravy, hromadné dopravy obecně.
Nakolik se z vašich zkušeností vláda při řízení epidemie řídí náladami ve společnosti?
Určitě to hraje svoji poměrně výraznou roli. Nálada ve společnosti se měnila, lidé v určité chvíli už nechtěli být v tom uzavřeném prostředí. Pokud nařídíte nějaké plošné opatření a lidé ho vyloženě nechtějí dodržovat, tak těžko ho vymáhat na bázi obrovské represe, kdy budeme jednoho každého nutit k tomu, aby něco dělal.
Pokud budou roušky na podzim zase povinné, budeme podle vás ochrannými pomůckami lépe vybavení? Nebo už mají Češi zase pomalu zasednout k šicím strojům?
Plátěné roušky se osvědčily, byť to byla nouzová záležitost. My jsme v tomto byli překvapivě průkopníkem a teď, když se podíváme na Západ, tak oni ty roušky nosí v podstatě více, než jsme je nosili my v tuto dobu. Je plně verifikováno, že to opatření je účinné. Úplně si nedovedu představit, že bychom používali ty jednorázové roušky v takovémto masivním rozsahu. To bychom museli nakupovat nějakých 300 milionů roušek za měsíc. Pokud budou roušky nějakým způsobem požadovány, tak by to měly být ty plátěné, které jsme nosili.
Školáci by se v lavicích měli střídat den po dni
V jakém režimu budou podle vašeho předpokladu od září fungovat školy? Zasednou děti do lavic, jak byly zvyklé, nebo očekáváte nějaký nestandardní režim?
U škol je třeba uvažovat o tom, jakým způsobem se mění situace. Ten režim by měl být rozvolněn do podoby, aby bylo možné do škol chodit. Pokud by tady byla situace taková, že by hrozila epidemie ve státě a docházelo by k nějakým limitacím, tak asi je výhodnější nastavit režim jako v některých zemích, kdy chodí do školy střídavě.
Střídá se několik part?
Jeden den jde jedna skupina, druhý den jde druhá skupina. Aby neztratily kontakt se školou. Protože není přijatelné, aby chodila polovina žáků do školy a ostatní byli doma. Distanční výuka zejména u menších dětí není optimální. Já si myslím, že by to mělo jít v tomto režimu.
A je to bezpečné, když se ve škole děti střídají takto po dni?
Je to poměrně bezpečné, protože přenosy kontaktem z povrchu nejsou tak četné. A na konci dne by tam proběhla nějaká povrchová dezinfekce, aby se děti ve škamnách nenakazily.
První vakcína bude v říjnu, u nás až v květnu
Roman Chlíbek z České vakcinologické společnosti Seznam Zprávám řekl: „Byl by zázrak, kdybychom vakcínu proti koronaviru dostali mezi prvními.“ Vy jste naopak v České televizi prohlásil: „První vakcíny proti covidu by mohly být připraveny na konci října, ve větším množství na začátku příštího roku.“ Odkud tedy máte tyto informace?
To jsou informace z přímého jednání s některými společnostmi, které se vývojem zabývají. Existuje specializovaný web, který sleduje vývoj v jednotlivých společnostech, a z něj je zřejmé, že na konci října už by tady měly být první registrované vakcíny. Nicméně u těch prvních, to znamená AstraZeneca od oxfordské skupiny vědců, už rozprodali část kapacity velkým zemím. Tam je iluzorní, že by se Česká republika k vakcíně dostala.
A Česko si nedělalo na vakcínu předobjednávky?
Ne, Česko si nedělalo předobjednávky. Je skutečně minimum zemí, které je v tuhle chvíli dělaly, protože vakcína ještě neexistuje. Tak to bylo v režimu nějaké vzájemné důvěry a do toho šly jenom ty největší země.
Podle mých informací to byly například Francie, Itálie, Německo a Nizozemsko, které začaly uzavírat předběžné smlouvy. A proč si tedy Česko také nějaké dávky předem nenasmlouvalo?
V historii byla vždy obrovská diskuze, jestli to dělat nebo nedělat. V pandemické situaci v roce 2009 byla diskuze, jestli investovat peníze do něčeho, co potom nemusí nastat. Tady to asi nastane, ale já spoléhám na to, že probíhala jednání se společností, která tady koupila výrobní závod. A myslím si, že budeme schopni s nimi dohodnout právě určité dodávky, budou tady jednat příští týden s námi další společnosti, takže si myslím, že je šance, že se k vakcínám dostaneme. Ale určitě nebudeme první zemí na světě, která vakcínu dostane. Ale výrobní kapacita bude poměrně vysoká, takže v určitém čase toho příštího roku bychom vakcínu dostat mohli a já spoléhám na to, že by to mohlo být třeba v první třetině roku 2021. Dejme tomu, že se dostanou do Česka někdy v květnu. Ony tady budou, v České republice se bude vakcína vyrábět v podobě takového velkého kontejneru, který se potom zřejmě bude rozplňovat v Německu. Věřím, že tady k nějaké dohodě dojde.
A vakcíny půjdou nejdřív do zemí, které si je předobjednaly, anebo tam, kde epidemie hoří nejvíc?
To vzbuzuje polemiky po celém světě, jestli to budou země, které si mohou dovolit zarezervovat vysokou kapacitu, nebo jestli by vakcíny měly směřovat do ohnisek, kde epidemie bují nejvíce. To je věc velmi citlivá a každá společnost bude mít své strategie. Předpokládám, že v první fázi bude většina společností z renomovaných západních zemí plnit kapacity a objednávky z tohoto regionu a hned následně to půjde do rizikových oblastí, jako je třeba dneska Jižní Amerika.
A které skupiny budou mít přednost v Česku?
Chceme tipovat rizikové skupiny. Nemyslím si, že je nutné proočkovat 10 milionů lidí. Rizikových osob je zhruba 3 a půl milionu. To je objem, který bychom potřebovali, abychom se zbavili urgentního rizika, případného úmrtí nebo těžkých stavů u polymorbidních pacientů, případně osob v riziku. Apřípadně by tam mohli být zdravotníci. To jsou skupiny, které by měly být očkovány.
