Prymula: Roušek pro každého nebude nikdy dost. Čína je nestíhá vyrábět

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

My spolu mluvíme ve čtvrtek v deset hodin večer, pane profesore, jak to zvládáte?

Neříkám, že to není náročné, protože když člověk spí čtyři hodiny denně, a v těch prvních dnech to byly dvě až tři hodiny denně, tak je to poměrně vyčerpávající. Ale bohužel času není nazbyt, takže tomu musíme věnovat maximum síly.

Víte, jak to zvládají zdravotníci, kteří nemají často ochranný materiál, mají málo lidí a dlouhé směny a musí také čelit nespokojeným pacientům?

Určitě je to náročné pro všechny, protože my teď musíme opravdu v co nejkratší možné době vybavit všechny ochrannými pomůckami, protože samozřejmě nikdo nemůže násilím tlačit personál, aby poskytoval péči pacientům, kteří mohou být nakažení.

A kdy budou mít dost těch ochranných pomůcek?

V podstatě teď, v několika dnech, by tady měly být dostatečné pro všechny tyto kategorie, včetně kritické infrastruktury průmyslu. To hlavní letadlo přiletí v úterý a už v pátek bychom měli mít dostatek pro zdravotníky, kteří budou v té kritické expozici, to znamená infekce a dejme tomu urgentní příjmy.

Počet nakažených den ode dne roste, bude se ta křivka dále zvyšovat, dokážeme předpovědět, kdy začne klesat?

My jsme stále v etapě, kdy se vlastně ani ta opatření, která se udělala, projevit nemohla. V tuto chvíli, dejme tomu nějaký sedmý den od počátku těch opatření, bychom měli pozorovat nějaký pokles nebo lépe řečeno zpomalení růstu. Co se týká těch vlivů, které tam jsou, tak je ale třeba si uvědomit, že my jsme dramaticky zvýšili protestovanost, což znamená, že v tuto chvíli už tady je až 1 700 testů za den. To znamená, že už testujeme v tom relativním poměru na počet obyvatel víc než řada jiných zemí, a samozřejmě tak máme nějaký vyšší záchyt. Měli jsme tady vlastně dvě vlny vracejících se Čechů z dovolených jak z Itálie, tak z Rakouska a ty samozřejmě tu křivku poměrně významným způsobem ovlivnily.

Vy jste jako epidemiolog spokojený s opatřeními, která prosazuje vláda, nebo byste šel ještě dál?

Já si myslím, že ta opatření jsou v souladu s těmi návrhy, které my dáváme vládě. Je tam nepochybně několik takříkajíc zahraničněpolitických ústupků, abychom nenarušili vztahy v Evropě, abychom třeba neomezili hned pendlery, na nichž závisí různé procesy jak v Německu, tak v Rakousku, ale může se stát, že všechny tyto výjimky samozřejmě skončí a ten režim bude jaksi bez výjimek a bude ještě přísnější, pokud by se nepodařilo tu křivku skutečně oploštit tak, jak očekáváme.

Jak jste spokojen s tím, jak to dodržují samotní lidé?

Myslím, že ta situace se výrazně zlepšila, protože ještě před dvěma týdny lidé, kteří měli roušku, vzbuzovali posměch. Sám jsem toho byl svědkem. Teď se ta situace rapidně mění a ti lidé vnímají, že je tu potenciální nebezpečí a je v řadě zemí světa. Ve Spojených státech nebo v Anglii ta choroba byla velmi podceňována a během několika málo dní se její vnímání podstatně změnilo.

Situace v Itálii se dál zhoršuje, v počtu mrtvých už překonala Čínu, v Číně naopak hlásí zklidnění situace. Je Česko na dobré cestě, aby se vyhnulo tomu italskému scénáři?

Já si myslím, že my nejdeme tím italským scénářem, protože když se podíváme na počet závažně klinicky nemocných v poměru k těm ostatním lehčím případům, tak spíše máme model německý nebo korejský, kde tady není takový velký počet opravdu těžkých onemocnění, včetně těch končících úmrtím. A já doufám, že to tak bude i nadále. Protože ten italský model je opravdu velmi nepříjemný a v podstatě dnes ten systém je kapacitně zcela přetížen a nezvládá nápor dalších pacientů.

Vy jako vláda vyzýváte lidi k tomu, aby nosili roušky, ale oni si stěžují, že je nemají, šijí si je podomácku, kupují prostěradla, vozí je také do nemocnic a domovů důchodců. Jak se vám to poslouchá jako člověku, který vede krizový štáb?

Tak to určitě není příjemná věc, na druhou stranu není země na světě, která by toto zvládla nakoupit v dostatečném množství, protože pokud budeme mít jednorázové roušky, tak těch nikdy nebude dost, abychom jich měli pro celou populaci dostatek. Berme to tak, že bychom nosili třeba 300 milionů roušek, což při kapacitě výroby v Číně, která od příštího týdne bude už limitována poptávkami z celého světa, vede k situaci, že žádná země nemá adekvátní dostatek. Proto třeba textilní roušky jsou výhodou. Já neříkám ty amatérsky dělané, ale v podstatě profesionální textilní roušky, které se používaly dříve a některá zařízení je začínají používat i nadále, protože ty je možno sterilizovat na rozdíl od těch papírových.

Mluvíte o těch limitech, které by Čína mohla zavést, to znamená, že budeme dál řešit problém s rouškami a zdravotnickým materiálem z Číny?

Tak my se snažíme tady dohodnout nějaké týdenní dodávky, které by saturovaly naši potřebu, a to se každému státu nemusí podařit. A teď jsou klíčové dva dny, v nichž se jedná o tom, abychom měli opravdu dostatek materiálu na celou dobu té epidemie.

Vím, že je těžké to odhadnout, ale kdy by mohla ta opatření polevit?

Tak já doufám, že se nám podaří opravdu tu křivku oploštit někdy na začátku dubna, kdy ta křivka bude zřejmě vrcholit a pak už by mohla klesat, pokud se to všechno podaří, tak to je pro nás takový bod, kdy bychom opravdu tuhle epidemii chtěli zvrátit a pak už bychom ji mohli kontrolovat.

Ministerstvo zdravotnictví povolilo dočasně používání přípravku remdesivir na nemoc COVID-19, kdy by se mohl dostat k českým pacientům?

Tak ten preparát je v experimentálním módu, to znamená, že není zatím schválen v žádné zemi světa. Žádá se přes model, kdy to dané pracoviště, pokud je schváleno režimem přes Státní ústav pro kontrolu léčiv a ministerstvem, se může přihlásit a to dané oddělení žádá o tento preparát. Vyplní webovou aplikaci, přiloží tam podepsaný informovaný souhlas pacienta, a pokud komise rozhodne, tak ten preparát dostává. Trochu to navrtalo trhlinu v tom, že se narušil letecký most do Evropy, takže zatímco dříve to bylo úplně jednoduché a oni ten lék okamžitě odeslali a v podstatě za dvanáct hodin byl v Evropě, tak teď to může činit potíže. Já si ale myslím, že ten mechanismus se trochu upraví, že nám sem pošlou větší počet těch preparátů a my je budeme moci používat z jakéhosi depa, odkud oni ten preparát uvolní.

Jaká jsou rizika u používání tohoto léku?

Ten preparát je v tuto chvíli samozřejmě preparátem ještě zcela nevyzkoušeným, byť tady probíhá řada studií jak ve Spojených státech, tak hlavně ve Wu-chanu, to znamená, že my v tuto chvíli nemáme nějaké dlouhodobé sledování, neznáme případné konsekvence užívání toho léku, takže tam mohou být různé nežádoucí účinky. Ale samozřejmě to je součástí toho informovaného souhlasu, kdy pacient na sebe toto riziko přebírá, protože chce využít léčebného účinku preparátu.

Přišla také zpráva, že na koronavirus zabírá lék, který v Japonsku dávají na chřipku, mohl by se i ten dostat k českým pacientům a bylo by to bezpečnější?

Tak ten preparát opravdu zabírá, ale má jedno ale. Ten preparát paradoxně zabírá na ty mírnější formy tam, kde to zase tolik nepotřebujeme. Ale na ty závažné formy, záněty plic a případně orgánové selhání je jeho účinek naprosto omezen. Takže to není úplně řešení celého tohoto problému.

Otázka, která hodně lidí zajímá. Zažijeme léto tak, jak jsme zvyklí?

Tak to je otázka, která není úplně jednoduchá, já doufám, že v létě už se ta situace vyřeší, vše celosvětově je to otázka toho, abychom tady měli lék, protože pak ta opatření okamžitě skončí. A teď pozitivní zpráva je, že už se začíná zkoušet vakcína na americkém trhu, je tady první fáze, kdy asi 45 dospělých osob je očkováno novou vakcínou ve třech různých dávkovacích množstvích a v různých schématech a věřme, že ta vakcína bude mít nějakou účinnost. To znamená, že musíme spoléhat na to, že toto dopadne a pak nebude nutné tady dělat katastrofické scénáře.

A neuspěchá se to, nemůže rychlá vakcína přinést další komplikace?

Je vidět, že se s tím úplně nespěchá, protože se tvrdí, že to proběhne fází zkoušek, které jsou standardní, byť trochu ve zkráceném režimu, a zdá se, že ta vakcína tady bude až za rok. To znamená, že je to dostatečně dlouhá doba, aby nás exponovala ta epidemie v plné její síle, takže si s ní budeme muset poradit aspoň v této první etapě sami, vakcína tady ještě nebude.

Dvě klíčové rady, které byste měl dát veřejnosti?

Apeloval bych na všechny, aby opravdu dodržovali ta opatření, byť jsou nepopulární. To znamená nestýkat se s osobami, nebo v naprosto minimální míře, dodržovat režim používání roušek a hlavně mýt si ruce, protože když třeba kupujeme nějaké věci, tak saháme na spoustu různých povrchů a bohužel ten virus na površích přežívá poměrně dlouho a ukazuje se, že je to opravdu velmi infekční záležitost. To znamená, že stačí drobná neopatrnost a naopak i u osob, které dodržují ty základní principy a nosí třeba kromě roušky i rukavice, se setkáváme s tím, že u nich to riziko může být ještě větší, protože na těch rukavicích ten vir může ulpět a při neopatrné manipulaci při sundávání se ten člověk může také nakazit. Takže to je věc nepříjemná, a proto musíme tato rizika minimalizovat.

Takže spíše nenosit ty rukavice u běžných občanů?

Já myslím, že u běžného občana to není nutné, ale to, co je nutné, je opravdu ta hygiena, protože na to nesmíme zapomínat a měli bychom si zvyknout, že opravdu se nemáme dotýkat obličeje, nemáme se dotýkat spojivek, protože takovouto cestou se můžeme velmi snadno nakazit.