Bolestivě vykoupená kapacita nemocnic: Zákroky se mohou rušit, hrozí Prymula

Nemocnice mají obdržet plán, jak postupovat podle toho, jak se budou plnit kapacity lůžek. Ve hře je i omezování plánovaných zákroků, řekl ve Výzvě ministr zdravotnictví Roman Prymula. Na základě jeho žádosti vláda včera vyhlásila nouzový stav od pondělí 5. října. Ten umožní přijímat nová protiepidemická opatření omezující shromažďování i výuku na některých školách.

Celý rozhovor si můžete pustit ve videu:

Pane Prymulo, co je cílem těch nových opatření? Dostat se u toho reprodukčního čísla pod jedna?

Je tomu skutečně tak. Abychom to byli schopni dokázat, potřebujeme nouzový stav, protože my jsme napadáni, že ta opatření, která byla minulý týden, jsou v podstatě opatření, která byla negována soudem v té první vlně, protože jsou plošná. Pokud tedy chceme opravdu to reprodukční číslo snížit, je třeba zavést nouzový stav. Ta opatření by měla skutečně vést k tomu, a je to propočítáno, abychom se dostali pod hodnotu jedna.

Takže 0,9 bude už v pořádku?

Hodnota 0,9 bude v pořádku. Musíme si uvědomit, že je to exponenciální funkce, když je číslo 1,25 nebo 1,35, tak to zdánlivě vypadá, že je to velmi podobné. Ale ta exponenciála je mnohem rychlejší a znamená to třeba desetitisíce případů navíc. Takže proto je opravdu nutné se dostat pod jedna. My jsme teď s počtem nových pozitivních někde mezi 2 a 3 tisíci, což znamená obrovský nápor na náš zdravotnický systém.

Já se na to ptám proto, co vlastně bude tím klíčem k rozvolňování. Vy jste na tiskové konferenci říkal, že cílem je se za dva týdny dostat na nižší počet, na ty nižší přírůstky. Takže když se tedy za dva týdny dostaneme na to reprodukční číslo 0,9, bude následovat rozvolňování?

Určitě ano. My jsme to opatření vyhlásili tak, že za 14 dnů automaticky končí. Pokud se podaří, a já doufám, že ano, to číslo stlačit pod jedna, tak tady sice budou některá další opatření, ale už budou odlišná, budou udržovací. Například roušky ve vnitřních prostorách, nikoliv už zavírání některých sportovních akcí a podobně.

Je nouzový stav, který se vyhlašuje, přiznáním toho, že dosavadní opatření selhala?

Je třeba sebekriticky přiznat, že ta opatření, která byla nastavena, byla nedostatečná. Jinak by se ta epidemie nešířila takovým způsobem, jakým se šíří v současné době.

Roušky ve vnitřních prostorách tedy nestačily?

Roušky by to nepochybně ovlivnily, ale nebyly by dostatečné. Těch opatření musí být více a vidíme, že pouze rouškami to nedostaneme dolů. Ta sociální distance, vzdálenost dvou metrů, to je věc, na kterou jsme si skutečně nezvykli, a někdy od května přes prázdniny jsme byli v situaci, kdy opravdu vzniklo povědomí o tom, že ta nákaza už tady není, že zmizí, že není nebezpečná. A vedlo to bohužel k eskalaci, která tady je. Teď nám už skutečně nic jiného nezbývá. Já si myslím, že dnes vyhlášená opatření jsou velmi mírná. Mohli jsme jít do podstatně horších konsekvencí, ale nechtěli jsme postihovat dále už velmi zbídačenou ekonomiku. A já věřím, že ta opatření budou dostatečná na to, abychom ta čísla zkorigovali. Nás ani tak nezajímají čísla těch potenciálně pozitivních, ale zajímají nás čísla v nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče.

Navážu dotazem od Eriky Babické: „Hrozí nám celostátní karanténa tak jako na jaře?“

Ne. Já si myslím, a je to vidět, že jsme schopni to číslo korigovat opatřeními, která jsou mírnější.

Pojďme k dotazu Jiřího Marvínka. „Proč neexistuje přehledná informace o aktuálních a plánovaných opatřeních a omezeních v souvislosti s pandemií? Weby státní správy spíše informují o aktuálně zavedených opatřeních, plány se nezveřejňují. Proč nezveřejňujete plány, co chystáte?“

Je pravdou, že tady do dnešního dne paradoxně nebyl pandemický plán. Byl tady pandemický plán, který byl v podstatě na chřipku, který se nedá úplně použít na toto onemocnění. Ale já jsem dnes (středa 30. září, pozn. red.) podepisoval typový epidemický plán, který je na respirační onemocnění, a ten bude zveřejněn.

Co tam přesně bude?

Jsou tam různé postupy, jak se vyrovnat s respiračním onemocněním, pokud nabude této epidemické podoby. Ale na druhou stranu si myslím, že ta opatření, která se zveřejňují teď, budou zveřejňována i s odůvodněním, proč se tak děje. Teď už je dostatek různých modelů, jak ta opatření mají nebo nemají nějaký velký vliv.

Promiňte, ale odkdy to bude? Protože třeba ta dnešní opatření, která jste zveřejnili, úplně o ta data opřená nejsou. Alespoň veřejnost je nevidí.

Já jsem v Parlamentu popisoval, na základě čeho to je, a mohu to tady klidně zopakovat. Proč byly vybrány střední školy? O tom se vede samozřejmě diskuse.

Mohu položit obecnější otázku? Která místa jsou tedy aktuálně na základě dat, která máte k dispozici, z hlediska nákazy nejrizikovější?

Přesně do nich jsme cílili. Je to otázka různých shromažďování, akcí, zejména soukromých akcí, ale bohužel i svateb, kde dochází k přenosu. Jsou to střední školy, je to otázka různých sborů, zpívání a tak dále a následně rodinný přenos. Ten rodinný přenos my nejsme schopni nějak efektivně eliminovat. Ten bude nastávat stále, ten je sekundární. Pak je to otázka různých sportovních klubů, kde dochází k přenosu, a na všechny tyto oblasti jsme se snažili nějakým způsobem cílit.

Vy jste zmiňoval střední školy, které se v oranžových a červených regionech zavřou. Přitom ale studie Centra pro modelování biologických a společenských procesů uvádí, že šíření nákazy by to zbrzdilo jen minimálně. Z čeho tedy vycházíte?

Tady se cituje část studie, a ne celá studie. My jsme o víkendu měli několik telekonferencí s osobami, které jsou velmi zběhlé v modelování, ať to byl pan Kulveit nebo někteří další, kteří jsou epidemiology velkého formátu, a diskutovali jsme, jaká opatření udělat. Byli tam i lidé, kteří s touto studií mají něco společného, a sami tvrdili, že ta byla podstatně širší a vlastně říká, že to opatření význam má. Ale musí být komplexnější. Není to jenom otázka zavření jednotlivých škol, to ovlivní jen setiny procent nákaz, ale pokud k tomu dojde v šíři, jakou plánujeme my, tak je ten dopad podstatně větší.

Paní Mirka Nováková se ptá: „Proč se neuzavřou hranice, když se zavírají školy?“ Vy jste se proslavil tím výrokem, který zmiňoval uzavření hranic na dva roky.

To nebylo úplně o uzavřených hranicích, ale o tom, že nebudeme moci cestovat. Až dva roky. A přestože to bylo velmi kritizováno, tak si troufám tvrdit, že to možná bude pravda. Nechci předbíhat, ale teď vidíme, že utekl rok a ty hranice úplně volně průjezdné nejsou.

Myslíte, že lidé sami od sebe nebudou chtít příští rok cestovat?

Když se podíváme na cestovní ruch, tak ten je velmi výrazně omezen a musíme si uvědomit jednu věc. My určitě teď nebudeme ti, kteří by usilovali o uzavření hranic. V té první fázi jsme byli v úplně odlišné situaci, než jsme teď. Když jsme se dívali třeba na sousední Německo, tak v těch regionech, které souvisely s našimi regiony, tak byla 10krát větší incidence onemocnění.

A dnes jsme na té druhé straně a ostatní státy zavírají hranice nám.

Přesně tak. Dnes je to obráceně. My hranice určitě zavírat nebudeme. Ale může se stát, že okolní země k tomu přistoupí.

Ještě se krátce vrátím k těm školám. Vy jste řekl, že družiny mají fungovat bez omezení. Jak to je, prosím, s těmi kroužky? Platí tam omezení, že pokud uvnitř bude deset dětí a venku dvacet, pak je to v pořádku?

Je to tak, to omezení je obecné. My jsme to nějakým způsobem nelimitovali, ale já bych se přimlouval, že pokud to nezatěžuje rodiče, tak aby na těch čtrnáct dní omezili i aktivity v těch kroužcích po škole.

Ovšem do družiny děti posílat mohou?

Do družiny mohou, protože tam chodí ty mladší děti a my opravdu potřebujeme udržet práceschopné obyvatelstvo. Když se podíváme na nemocnice, tak kdybychom ještě vyřadili segment sestřiček, tak už v tuhle chvíli máme poměrně významný počet lidí v karanténách a některá oddělení se zavírají kvůli nedostatku personálu. Takže my vitálně personál potřebujeme.

Uvedl jste, že podle nových pravidel se profesionální sporty mají hrát bez diváků a kdo si bude chtít zahrát fotbal jen tak s přáteli, tak může pouze v počtu 10 na 10, zároveň ale v divadle může být až 500 lidí pod střechou… má to nějakou logiku?

Já si myslím, že to má logiku. My máme k dispozici data. V těch divadlech nemáme signály, že by se lidé nakazili, pokud sedí opravdu s rouškou a sedí na místě. My jsme tady udělali jedinou limitaci, a sice to, že rušíme přestávky, kde by se něco konzumovalo, protože to sundávání roušek je rizikové. Takže v tomto smyslu to logiku má. Co se týká těch sportovních akcí, tak tady ani není tak problém s diváky, kteří sedí na místech. Problém je s tím, že když ten zápas skončí, tak se vyhrne dva tisíce lidí, kteří spolu někam chtějí jít, chtějí oslavit to vítězství a tam dochází k těm nákazám. A to je poměrně ověřeno, ať je to na úrovni nějaké extraligy, nebo okresního přeboru.

Dotaz od Zuzany: „Máte v plánu zase zavírat či omezovat kadeřnictví, kosmetiky, jiné služby?“

Vidíte, že jsme nešli do toho, abychom jakkoliv interferovali s libovolnými službami, proto všechny služby fungují, ale jsou tam pravidla, která by měla být akceptována. Takže když jde člověk ke kadeřníkovi, tak by sám měl sebekriticky zhodnotit, jestli je v dobré zdravotní kondici, jestli nemá teplotu nebo jiný problém, a pak už tam jsou ta klasická opatření, dezinfekce a vzdálenosti. Funguje to.

Harman Aaron Loučka: „Přijde vám omezení či přerušení volnočasových aktivit jako tzv. nevypínání ekonomiky jakožto oborů, které zaměstnávají přes milion a půl lidí?“

Je to snaha nějakým způsobem skutečně najít cestu, která by byla nejméně bolestivá.

Jak pro koho, pane ministře.

Pro celek.

Zrovna pro tyto podnikatele to bolestivé je.

Je to bolestivé, ale berme to tak, že to je na krátkou dobu a my potřebujeme to číslo snížit, protože když ho nesnížíme, tak tady budeme mít kompletně plnou kapacitu nemocnic a budeme ovlivňovat i další diagnózy. A to přece nechceme.

Pak jste ale možná neměl říkat, že nebudete omezovat podnikání, jen volnočasové aktivity, protože to potom vašimi slovy vypadá, jako by toto podnikání byla nějaká legrace, nějaká zábava. Řada lidí se tím živí.

Já bych položil otázku všem, kteří se tímto způsobem ptají… Já jsem dostal jednoduchý úkol. Zastavit tu epidemii nebo minimálně ji snížit do podoby, která nebude ohrožovat české zdravotnictví. A všichni mají představu, že vlastně nesmím udělat nic. Takže průnik těchto dvou množin je prázdná množina, která nemá řešení. Přece je jasné, že nějaká opatření se udělat musí, a já si myslím, že tady bude poměrně hodně kompenzačních programů.

To máte potvrzeno od pana ministra kultury?

Teď nehovořím o ministrovi kultury, ale ve sportu se hledá opravdu program, který by nějakým způsobem korigoval to vstupné, které tam bude chybět. A co se týče kultury, tak tam jsme udělali opravdu všechno pro to, aby ta divadla a řada dalších aktivit mohly fungovat. Takže já si nemyslím, že postihujeme 1,5 milionu lidí. To se mi zdá opravdu jako vysoké číslo.

Ještě nám přišla řada dotazů, co se týká těch volnočasových aktivit, co tam vlastně všechno patří? O těch kroužcích jsme už mluvili, ale co třeba zábavní parky, muzea, výstavy…

Tady se nekonají hromadné akce. Lidé mohou jít v podstatě i do bazénu, ale jsou to záležitosti individuální, nesmí tam jít skupina dvaceti lidí.

Pro bary a restaurace stále platí zavíračka v deset hodin večer. A co kluby? Ty, když tedy zavřou ve 22:00, tak do té doby smějí uspořádat nějakou hudební produkci, kde je třeba jeden zpěvák?

Ty hudební produkce jsme tímto omezili, ty by neměly být.

A co kongresy a veletrhy?

Kongresy by také po tuto dobu neměly být. A vidíte, že se to snažíme dělat padni komu padni. Než jsem odstoupil z pozice předsedy České vakcinologické společnosti, tak jsem zrušil náš kongres, ten měl být teď v prvních dnech října. Opravdu chceme omezit ty kontakty, které se týkají třeba různých lékařských kongresů. Ukazuje se, že si to prostě nemůžeme dovolit, to riziko tady je.

Opravdu desítky otázek přišly na svatby. Jako ta od paní Kateřiny Šmídové. „Na začátku června jsme měli první termín svatby, který jsme museli s ohledem na situaci zrušit. Svatbu jsme přesunuli na 24. říjen.“ Nevědí, zda s termínem počítat. Mají pozvaných 90 lidí, z toho, co jste říkal na tiskovce, předpokládám, že by paní měla začít proškrtávat seznam hostů…

V tuhle chvíli to tak bohužel vypadá. To opatření, které bylo přijato, znamená, že do 19. 10. tam omezení není, tam by se vešla. Bohužel ten termín 24. 10. je po tomto datu a tam je omezení 30 osob.

Otázka od Víta Líbala: „Proč nejsou přístupné statistiky nakažených, včetně faktorů, které určují závažnost průběhu nemoci jako komorbidity, věk aj., aby bylo možné stanovit individuální míru zdravotních rizik při nakažení? Je to proto, aby se lidé udržovali ve stavu strachu?“

Vůbec ne. Já jsem dnes hovořil s profesorem Duškem, abychom veškerá data, která jsme schopni zveřejnit, opravdu zveřejňovali. Já v tom vidím naše negativum.

Že nezveřejňujeme data?

Ano. Pak to vypadá, že se tady něco skrývá, co se týče těch komorbidit. Já myslím, že v masmédiích to opakovaně zaznělo, že lidé, kteří trpí nadváhou, mají metabolický syndrom, tak to všechno vede k tomu, že ty průběhy jsou výrazně horší. Zase překvapivě i pro mě se ukazuje, že poruchy imunitního systému nejsou handicapující, protože koronavirus v řadě případů, pokud má závažný průběh, vyvolává tzv. cytokinovou bouři, na které se podílí náš imunitní systém a v podstatě nás zabíjí sám. Takže ty lidi, kteří mají poruchu imunity, to v tomto případě paradoxně chrání.

Pane ministře, budete se v nové funkci chovat spíš jako politik nebo jako epidemiolog?

Já se chci chovat ad maximum jako odborník, ale přiznávám, a to se asi nedá popřít, že na postu ministra už jste vtažen do různých politických dohovorů. Takže já se samozřejmě musím pohybovat v nějakých mantinelech. Ale budu preferovat odborná stanoviska.

Co jsou ty mantinely?

Mantinely jsou třeba nějaké koaliční dohody, kdy je dohodnuto, že nějaká norma bude přijata, a pak je nepředstavitelné, že by koaliční poslanec nebo koaliční ministr hlasoval jinak.

Víte, proč se na to ptám? Narážím na situaci z konce srpna, kdy pan premiér Andrej Babiš odvolal už oznámené roušky ve školách zhruba tři dny poté, co byly oznámeny, a řada epidemiologů to později označila jako velkou chybu. I sám premiér řekl, že to byla chyba. Takže se nebudete rozhodovat podle toho, co by chtěl pan premiér nebo veřejné mínění?

Veřejně padla jakási dohoda, že do těch protiepidemických opatření pan premiér zasahovat nebude.

To je nová dohoda? Mezi vámi a jím?

To padlo už těsně poté, kdy došlo k této situaci, která nebyla dobře. Dohodli jsme se na tom, když jsem nastoupil.

A dodržujete to zatím?

Já si myslím, že ano. Opravdu do toho není zasahováno a je to dobře, protože za to by měl zodpovídat odborník. Na druhou stranu, když já přijdu s tím, že zavřu všechny obchody, protože si myslím, že nám pak reprodukční číslo klesne na 0,6, tak předpokládám, že vláda i pan premiér mi řeknou, že jsem se zbláznil a že to takhle nejde. Tomu rozumím.

S vaším vstupem do ministerské funkce opět vybublalo téma chybějící bezpečnostní prověrky, kterou po vás chtěl váš předchůdce na ministerstvu zdravotnictví Adam Vojtěch. A Michal Benčok se zeptal: „Je podle vás správné, aby osoba bez bezpečnostní prověrky zastávala jednu z nejvyšších ústavních funkcí?“

Já jsem to šetření neukončil. Šetření ukončil Národní bezpečnostní úřad. Protože tu prověrku teď nepotřebuji, to je všechno.

A k jakému dospěl výsledku?

K žádnému.

K žádnému? Bylo to tedy ukončeno předčasně?

Ano.

Vás to nezajímá, jak byste dopadl v té bezpečnostní prověrce?

Zajímá, zajímá moc. Já bych v tom rád pokračoval.

Nemůžete o zahájení toho šetření znovu požádat? Aby ta situace byla objasněna?

Požádat můžete, když sedíte na místě, kde ta prověrka je vyžadována. Takto mi to bylo interpretováno.

Já se na to ptám proto, jestli nejste tak trošku znevýhodněn, když vlastně není úplně jasné, jak ta prověrka dopadla?

Jistě, já bych ji chtěl. To je bez diskusí.

Proč myslíte, že to tak dlouho trvalo? Vy jste o ni žádal už loni na jaře. To je déle než rok.

To se musíte zeptat daného úřadu. Ten měl, myslím, dostatek času, aby se byl schopen vyjádřit.

A vás to nezajímalo? Proč ještě nemají výsledek?

Oni vám to takhle dopředu asi neřeknou.

Nezkoušel jste se tedy zeptat?

Zkoušel, ale nedostal jsem odpověď.

Pojďme ještě k jednomu tématu, které jsme několikrát naznačili. Často se mluví o tom, že během koronavirové krize není tím podstatným číslem, kolik je tady samotných nakažených, ale především počet těch, kteří jsou hospitalizováni a kteří jsou v těžkém stavu. Pojďme se podívat teď na aktuální čísla. K pondělku nemocnice v České republice evidovaly celkem 638 hospitalizovaných a z nich bylo 187 v těžkém stavu. Ten nápor na ty nemocnice je to, čeho se všichni bojí nejvíc. Vy jste na tiskové konferenci zmínil, že někde už chybí kapacity. Můžete být konkrétnější?

To číslo 638 už je o 200 vyšší. Tam se ta čísla pohybují dneska přes 800 (ke středě 30. 9., pozn. red.). My tady stále máme tu kapacitu, která je deklarována, tzn. zhruba tisíc lůžek na ventilaci a zhruba 5,5 tisíce lůžek, která jsou s možným kyslíkem a pro vlastní hospitalizaci. Ale ta lůžka nejsou volná, ta lůžka se používají standardně při léčbě. My teď budeme dávat nemocnicím predikce, jak tam v těch čtrnácti dnech budou chodit pacienti, protože na těch čtrnáct dnů je ta predikce velmi přesná, a na základě toho ony budou vlastně uvolňovat svůj lůžkový fond tím, že budou odkládat plánované zákroky. Takže kapacitu máme, ale je to kapacita, která je vykoupena velmi bolestivě. Je vykoupena tím, že nebudeme schopni poskytovat péči, kterou bychom normálně poskytovali. A proto musíme zátěž toho systému snížit, protože kdybychom zůstali na reprodukčním čísle 1,2, tak někdy na konci října se dostaneme do potíží i s tou maximální kapacitou, pokud bychom takhle narůstali.

Říkáte, že se tedy omezí některé ty tzv. elektivní zákroky. Které se budou odsouvat?

Tady nejsou pravidla taková, že by říkala: Zrušte operace kýly nebo zrušte operace kolena. Samy nemocnice by měly posoudit, v kterém případě je to možné, v kterém to možné není. Tam se může říci, že některá operace, která se obecně bude odkládat u dotyčného pacienta, je ve stavu, kdy se ten zákrok musí udělat a ten se udělá.

To, že se neakutní zákroky odloží, oznámila dneska například motolská nemocnice. Které další nemocnice chystají něco podobného? Týká se to tedy všech nemocnic?

To se týká všech nemocnic, protože my tady nedisponujeme jenom lůžkovým fondem přímo řízených organizací, těch velkých, fakultních nemocnic, ale i krajských. My tady máme jakousi páteřní síť nemocnic a týká se to všech, na které dosáhneme. V rámci nouzového stavu kraje dosáhnou i na soukromé nemocnice.

Takže soukromé nemocnice taktéž budou muset omezovat neakutní péči?

Neříkám, že jim někdo bude nařizovat, aby omezovaly péči, ale může jim nařídit: Vy si musíte vzít několik pacientů, protože kapacita v kraji je už naplněná. Musíte se také zapojit.

Aktuálně je nakažených 1 700 zdravotníků. Proč nepovoláte rovnou mediky a čekáte do pondělí s tím, až bude vyhlášen nouzový stav?

Tady je potřeba to číslo trochu korigovat. Ono je pravdivé, ale je to číslo sumární. Třeba u doktorů je zatím ta situace zvládnutelná. Ale je pravdou, že někde počty nakažených i zdravotníků v karanténě vedou k nutnosti zavírání některých oddělení. Třeba v Hradci Králové zavřeli část plicní kliniky, protože nebyl personál.

Otázka od několika diváků: Čeká Česko italský scénář?

Já si myslím, že italský scénář nás nečeká. Vidíme, že jsme schopni ten katastrofický nárůst korigovat a už tady opravdu nejsme na reprodukčním čísle 1,6. My oproti Itálii máme jednu obrovskou výhodu, protože Česká republika měla nadbytek akutních lůžek, poměrně významný, takže my jsme na tom možná třikrát čtyřikrát lépe než Itálie, co se týče takovýchto lůžek. Ale pokud bychom to nechali běžet, tak je jasné, že by na to žádný systém kapacitně nestačil. Pokud necháme třeba reprodukční číslo 2 a v podstatě by se znásobovaly ty počty a měli bychom tady 8 tisíc, 16 tisíc nebo 32 tisíc denně, tak žádný systém by to nedokázal vyřešit.

Vy jste několikrát mluvil také o tom, že by už od října mohly v Česku fungovat rychlejší proteinové testy, tzv. LAMB testy. To jsou ty testy, které se nedělají výtěrem, ale jsou to testy ze slin a výsledky mají být až do 45 minut. Už je domluvená distribuce do nemocnic?

Já si myslím, že snad v těchto dnech, dneska nebo zítra, by to mělo být realizováno. Poté bude následovat distribuce, ale je třeba říci, že to je tuzemská firma, která zatím má omezenou výrobní kapacitu. Ta se bude muset výrazně navýšit.

Takže kolik testů máte zatím domluveno?

Já si myslím, že oni v tuhle chvíli produkují někde mezi 3 až 5 tisíci denně, což je pro ten systém málo. My potřebujeme více, ale já bych chtěl poupravit tu vstupní informaci – to nejsou testy ze slin. To jsou testy, které v podstatě potřebují identický materiál, takže je možné dělat je také výtěrem z nosohltanu a je možné je dělat ze slin, ale tam se všeobecně tvrdí, že ta záchytnost je nižší u těch slin, proto se vymýšlí systém, který by v podstatě umožňoval vykloktat a z tohoto materiálu, který se vyplivne do nádobky, by se mělo dělat testování. Tohle by mohlo být u nás někdy do dvou tří týdnů.

Bude to velký zlom v testování?

To by byl velký zlom, protože v podstatě je tady možné udělat samotestování.

Že by si člověk koupil tento test v lékárně?

To už by bylo komplikované. I to by šlo, ale v podstatě co je klíčové, že by se ten člověk mohl sám odebrat a potom vzorek poslat, aniž by kamkoliv chodil. Tohle si myslím, že je korektnější cesta.

Kolik stojí takový test?

Ten test by neměl být tak drahý. Myslím si, že se bude pohybovat na polovině té ceny stávajících PCR testů.

Dotaz od pana Besedy. „Jak hodláte postupovat proti odmítačům roušek?“

Tohle považuji za velmi negativní věc. Rouška není nic politického, není to žádný politický náhubek. Najděme si nějaký jiný symbol, protože ty roušky, ač si někteří myslí, že to není pravda, opravdu pomáhají. Vidíme, že nasazení roušek tu křivku poměrně výrazně oploštilo a je to opatření, které smysl má.

Žádné přísnější tresty nebudou?

Já nejsem přítelem nějakých represí, které by znamenaly nějaké drakonické pokuty nebo zásahy policie, ale asi nemůžeme tolerovat to, že lidé si ušijí roušky ze záclon a budou se vysmívat všem ostatním. To za takovéto epidemické situace není možné.