Prymula měl pravdu. Zahraniční studie ukazují, že roušky mají smysl

Výzkumy německých, britských a amerických vědců začínají potvrzovat stanovisko české vlády, tedy že nošení roušek na veřejnosti značně snižuje riziko nákazy koronavirem. Podle amerických vědců může dokonce jít o jedno z nejúčinnějších opatření.

V německé Jeně, městě velikostí podobném Liberci, zavedly tamní úřady povinnost zakrývat si dýchací cesty na veřejnosti už 6. dubna. Kromě zdravotnických a v té době často nedostatkových roušek byly povoleny i ústenky improvizované jako šála, šátek či doma ušité výtvory.

„Po zavedení povinného nošení ochranných roušek klesl počet nových případů nákazy téměř k nule,“ stojí ve studii publikované nezávislým Institutem ekonomiky práce (IZA). Ve městě podle nich došlo ke snížení míry růstu infekcí, a to o 40 až 60 procent. „Věříme, že jde o námi nejlépe provedený odhad účinků ochranných roušek. Měli bychom také zdůraznit, že toto číslo může představovat spíše spodní hranici,“ stojí v závěru studie.

„Denní tempo růstu nových infekcí se při zavedení ochranných roušek pohybovalo kolem 2 až 3 procent. Jedná se o velmi nízkou míru růstu ve srovnání s počátky epidemie v jiných částech Německa, kde denní tempo růstu nově infikovaných dosahovalo až 50 procent. Dá se tedy předpokládat, že účinky by mohly být ještě větší, kdyby byly roušky zavedeny dříve,“ píší vědci.

Do konce dubna nakonec zavedlo v Německu nošení roušek na veřejnosti všech 16 spolkových zemí.

S podobně slibnými závěry přišli i američtí vědci, kteří zkoumali námořníky z lodi USS Theodore Roosevelt, kde se v březnu nakazilo přes 400 členů posádky. Kvůli rychlému šíření nákazy musela loď zakotvit u břehů ostrova Guam v severozápadní části Tichého oceánu, kde se posádka izolovala.

Výzkumníci z amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) podrobili testům 382 námořníků, kteří na lodi pobývali. Zjišťovali, jaká přijali opatření, aby se před nákazou ochránili.

Nejúčinnější bylo podle vědců zakrývání dýchacích cest. Na druhém místě bylo dodržování sociálních rozestupů a následovalo vyhýbání se společným oblastem. Z těch, kteří nenosili ochranné roušky, se nakazilo 81 procent, zatímco mezi těmi, kdo ústenku nosili, se nakazilo „jen“ 56 procent.

Podle analytiků z Greenwichské univerzity a Univerzity v Cambridgi mají i doma vyrobené roušky nezastupitelnou roli. Mohou totiž dramaticky snížit rychlost přenosu, a to v případě, že je na veřejnosti nosí dostatek lidí.

Pokud nosí roušky více než 50 procent lidí, znamená to, že jedinci infikovaní covidem-19 mohou nakazit pouze jednu další osobu nebo méně. Díky nošení roušek tak počet infekcí v průběhu času klesne, místo toho, aby rostl exponenciálně a nekontrolovaně, jak se to děje, když lidé nedodržují žádná preventivní opatření.

Nošení roušek bez ohledu na příznaky je při potlačování šíření nemoci dvakrát účinnější, než když ji lidé začnou nosit až poté, co pocítí první příznaky.

Všechny studie na závěr zdůrazňují, že je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné určit, který druh roušky je nejúčinnější, a změřit, jak k celkovému zpomalení šíření nákazy přispívají další ochranná opatření, jako je mytí rukou nebo dodržování sociálních rozestupů.