Prymula: Chytře půjdeme na karanténu až na konci dubna

Často se zdůrazňovalo, že chytrá karanténa, která má umožnit rozvolnění přísných epidemiologických opatření, začne plošně platit po Velikonocích. To je hodně obšírné datum. Máte už jasnější termín?

Roman Prymula: My jsme chytrou karanténu v rámci dvou týdnů testovali v pilotním režimu na jižní Moravě. Tam jsme zjistili některé problémy, které v tuto chvíli odstraňujeme. Na druhou stranu musím říct, že většinou mě až pozitivně překvapilo, jak ty systémy na sebe navazují.

Je to projekt, který je nesmírně komplikovaný, zahrnuje dva ministerské resorty, Armádu České republiky, krajské hygienické stanice, záchrannou službu, laboratoře. Ten projekt je v tomto smyslu unikátní, že musíme všechny tyto systémy zapojit do jednoho komplexu.

Posily v podobě armádních mediků už se dostávají do jednotlivých regionů před Velikonocemi a další část najede bezprostředně po Velikonocích s tím, že je předpoklad, že systém se uvede do plné pohotovosti podle mého v horizontu dvou týdnů po Velikonocích.

Když mluvíte o tom, že systém už nabíhá, tak myslíte například to, že do krajů na jednotlivé hygienické stanice dorazili vyškolení medici z Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové Univerzity obrany v Brně, kteří mají se systémem pomáhat?

RP: Není to jen otázka mediků, kterých bylo vyškoleno asi 130 a v tuto chvíli tvoří jakýsi mezičlánek mezi IT světem a světem krajských hygienických stanic. My chceme, aby byli nápomocni hygienikům, kteří odvádějí tu profesionální práci v tom, že jsou schopni odborně a kvalifikovaně vést rozhovory s pacienty. Stejně tak jim s tím musí pomáhat ten elektronický systém.

Ode dneška pracujeme se vzpomínkovými mapami, o kterých se tady dlouho hovořilo a které přináší záznam, jak ten člověk putoval během posledních několika dnů, zpravidla pěti. V té mapě nejsou konkrétní údaje, jen určité body, a zkušený pracovník hygieny – epidemiolog se v rozhovoru orientuje na tyto uzlové body a ptá se člověka, s kým se tam potkal, jestli ho zná a jestli na něj má kontakt. Tak se udělá postupně seznam kontaktů, které jsou následně opět osloveny a jsou nasměrovány do karantény a v několika dnech vyšetřeny. Cílem je, abychom do tří dnů dostali člověka do procesu, kdy nemůže dále šířit to onemocnění.

Takže termín spuštění v celé České republice je tedy, jestli dobře počítám, na konci dubna?

RP: Časově to tak vychází. Já si myslím, že byť to bude odstartováno bezprostředně po Velikonocích, tak plně funkční chytrá karanténa bude, až budou využívány všechny její části, to znamená i z hlediska elektronizace laboratoří.

My potřebujeme vědět, kde mají ty laboratoře jakou kapacitu, abychom byli schopni převážet vzorky z míst, kde je kapacita plná, do míst, kde mají laboratoře rezervní kapacitu. Může se stát, že jak budeme vypínat ta plošná opatření, tak bude potřeba další týmy, které budou monitorovat a odebírat vzorky u pozitivních jedinců nebo potenciálně pozitivních jedinců. Armáda je schopna postavit kromě již slíbených a připravených ještě další týmy, které už nebudou mít vojenský zdravotní personál, ale bude tam vojenský řidič a sestra z civilního sektoru.

V Jihomoravském kraji, kde se spustil pilotní režim, to funguje jak? Pokud vím, tak ve čtvrtek tam dorazili proškolení medici, školil se personál a tvrdí, že začnou naplno fungovat až po Velikonocích.

Jarmila Rážová: Tam už jsou medici týden. Jsou vyškolení, jsou vyškolení už i pracovníci Krajské hygienické stanice. Od pana ředitele Křivánka mám jedině pozitivní zprávy. Po zaškolení a nalezené společné řeči v podstatě ten projekt najíždí dobře, poté co se vychytala drhnoucí místa, která tam ze začátku byla, pochopili, že jim právě ty vzpomínkové mapy pomáhají rychleji provádět epidemiologické šetření. Během čtvrtka jsme je také začaly využívat. Vidím to pozitivně.

Ve středu mi ale říkali, že ještě nemají přístup ke všem nástrojům, a nemohly tedy vznikat například zmíněné vzpomínkové mapy. Jak to tedy je?

JR: Vytváříme dost unikátní systém. Musí mezi sebou komunikovat systém ISIN neboli Informační systém infekčních nemocí, který mají krajské hygienické stanice, a systém DAKTELA, který používají medici od armády.

Musí se najít cesta, jak to využívat, a to samozřejmě chvíli trvá. Učíme se za velmi extrémní situace a to si myslím, že se zvládlo, a drhnoucí plošky, které tam ze začátku mohly být, pilotní program vychytal a teď je vidět, že kolegyně pochopily vylepšení a možnost rychlého dostání lidí do karantény. Ony to stíhaly do pěti sedmi dnů průměrně. Došly k tomu, že jim chytrá karanténa pomáhá a že se zefektivní práce epidemiologa.

Takže jim dopředu nikdo nevysvětlil, že jim nové nástroje měly pomoci s prací?

JR: Samozřejmě že vysvětlil. Ale dokud si to neosahají sami a nevyzkouší, tak některé lidi přesvědčujete trošku delší dobu. A bojí se nových věcí, myslím si, že je to přirozená lidská vlastnost.

Byl tam tedy problém s moderními technologiemi, když zmiňujete ty třecí plochy?

JR: Vím, že se to zmiňovalo. Nemohu vyloučit nějaké individuální problémy. Každý z nás je nějaký, někdo je zdatnější v počítačových technologiích a zvládá nové věci mnohem rychleji a někomu to chvíli trvá. Já bych to neviděla jako velký problém. Nemám ty informace, že by tam byl zásadní problém.

Přesto ty týmy proškolených mediků, kteří začali hygienickým stanicím pomáhat, mají tamním pracovníkům pomoci právě s těmi technologiemi? Nebo s čím jiným?

JR: Je to právě s těmi technologiemi. Pomáhají jim s těmi vzpomínkovými mapami, protože jsou na to vyškolení. A obvolávají. Epidemiolog se může věnovat další epidemiologické práci. Například mladí medici nebudou dávat data do systému o infekčních nemocech. Rozhodně nemohou vydávat rozhodnutí o karanténách, ale pomáhají s komunikací s nakaženými, a zrychlují tak práci pro kolegy epidemiology.

Nemáte zpětně pocit, že se na konci března mluvilo o spouštění chytré karantény příliš optimisticky? Například pan premiér zmínil, že hned v prvním týdnu spouštění pilotního programu se připojí i Moravskoslezský kraj. O jedenáct dnů později mi přitom řekli, že se u nich chytrá karanténa ještě spouštět nebude…

RP: Ten projekt, pokud je na papíře, vypadá relativně jednoduše, ale ukázalo se, že je to velmi komplexní záležitost. Implementace vyžaduje několik týdnů. Když si představíme dokumentaci k domu, tak to neznamená, že tam za dva dny bydlíme. Je tam celá řada procesů. Je to napříč institucemi, které fungují velmi odlišně. Záchranka funguje ve velmi urgentním módu, krajské hygienické stanice postupují systematičtěji a v delších časových režimech. Pak jsou tady představitelé IT, kteří uvažují systémově, ale nevidí, že s tím musí naučit lidi, pro které je to něco nového. Nejsou to stroje. Musíme pracovat i s tím, že je v Česku nevraživost vůči lidem, kteří jsou na koronavirus pozitivní. Je to určité stigma a my s tím musíme pracovat. To se nedalo předvídat. Když si například nechtějí někteří lidé nechat odebrat vzorek týmem, který za nimi přijede, tak musíme hledat jiné cesty.

JR: Vidím tam i velký přínos v přesunech vzorků do laboratoří, které mají volnou kapacitu. To je obrovské zrychlení. Je to operačně docela náročný proces.

Chápu. Nezadělalo vám ale na problém to, že teď, o dva týdny později, musíte vysvětlovat, proč vše nepostupuje tak rychle, jak se na začátku tvrdilo?

RP: Je tady jistě obrovské očekávání veřejnosti, protože je to klíčový projekt, jenž má nahradit plošná opatření, která logicky národ velmi svazují, a některé části ekonomiky jsou paralyzovány. Je jasné, že bez chytré karantény se neobejdeme. Očekávání je veliké, ale nemůžeme ho spustit v době, kdy to řešení bude polovičaté. Proto je ta implementace možná o dva týdny delší, než se původně uvažovalo. Ale já si myslím, že je to korektní. Veškeré propojení laboratoří, nemocnic, hygieniků, to vyžaduje obrovské množství práce a nejde to udělat lusknutím prstu. Je třeba to otestovat a data musí být chráněna proti zneužití, protože v některých jeho patrech jsou i údaje o infikovaných osobách.

Původně krajští hygienici tvrdili, že ty informace příliš nedostávají. Máte už proto plán, jak se bude chytrá karanténa rozšiřovat do dalších krajů?

RP: Další kraje budou Moravskoslezský a Praha. Myslím si, že je namístě pokračovat v této trajektorii. Určitě už nejde o to, že by nebyla s kraji dostatečná komunikace. Jenom v posledních dnech jsme se s nimi potkali třikrát nebo čtyřikrát. Na nejvyšší úrovni, telekonferenčně jak za účasti premiéra, tak hejtmanů, tak i na úrovni krajských hygienických ředitelů a ředitelek. Do krajů také vyjedou lidé, kteří u projektu byli od začátku. Informovanost bude řádově vyšší než na začátku.

Zjišťoval jsem si, že například v Moravskoslezském kraji už medici nastoupili. Jak to s nimi bude teď dál? Budou u hygieniků i přes svátky?

JR: Záleží, jak to rozhodl ředitel příslušné hygienické stanice. Je ale možné a velmi pravděpodobné, že budou k ruce epidemiologům, kteří budou sloužit prodloužený víkend, a plné zapojení nastane v úterý. Není možné, aby se to zastavilo. Kolegové jedou v nepřetržitém režimu.

RP: Virus bohužel nemá svátek ani prázdniny.