Článek
Z detailního průzkumu mezi několika desítkami starostů, kteří ve svých městech vyhlásili oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, pro které se vžilo kratší označení „bezdoplatkové zóny“, vyplývá, že tento nástroj v boji s obchodníky s chudobou slaví jen drobné úspěchy.
Seznamu se podařilo zjistit, že na bezdoplatkové zóny doplatilo několik ubytoven. V Libereckém kraji skončila ubytovna v Kořenově. „Ubytovna skončila, už tam v ní nikdo nebydlí,“ řekl Stanislav Pelc, místostarosta Kořenova, podle kterého tak vyhlášení oblastí se sociálně nežádoucími jevy zafungovalo stoprocentně.
Další ubytovna, tentokrát v Libušíně u Kladna, začala sloužit pro zaměstnance firmy. „Pomohlo nám to, objekt změnil majitele. Nařízení budeme muset zrušit,“ řekl starosta Vladimír Eichler.
V Děčíně přestal fungovat objekt v Zelené ulici a ve Frýdku-Místku pak podle mluvčí skončily v důsledku vyhlášení bezdoplatkové zóny rovnou dvě ubytovny. Poslední ubytovna pak skončila ve Štětí v Ústeckém kraji.
Jednu ubytovnu uzavřeli i ve Středočeském kraji ve Slaném, jenomže starosta Martin Hrabánek to nechce dávat do přímé souvislosti s vyhlášením bezdoplatkové zóny. „Nechtěl bych říct, že to bylo jenom kvůli tomu,“ podotýká starosta Slaného, podle kterého mělo na zavření vliv více faktorů.
Celkově tak jde o šest objektů, které představitelé měst přímo spojují s vyhlášením bezdoplatkových zón.
Zbraň v rukou padesátky obcí
Do teď přitom neexistoval detailnější průzkum mezi obcemi, jež sáhly po tomto nástroji, kterým se omezuje vyplácení sociálních dávek.
Neexistuje ani oficiální výčet měst a obcí, kde aktuálně bezdoplatková zóna platí. Redakce Seznam Zpráv tak vycházela částečně z veřejných zdrojů a ze spolupráce s vládní Agenturou pro sociální začleňování a nezávislým Institutem pro sociální inkluzi.
Z těchto dat vyšlo, že je bezdoplatková zóna aktivní v 50 městech a obcích. Nelze ale vyloučit, že reálné číslo může být ještě o trochu vyšší.
Redakce Seznam Zpráv získala reakci od 48 představitelů měst. Zajímala se kromě jiného o to, jak jsou s vyhlášenými zónami celkově spokojení.
Nejčastější přitom byla střízlivá reakce a přiznání, že nástroj má jen nepatrný vliv.
„Čekali jsme od toho daleko víc. Je to hodně pomalá změna. Ta situace se zlepšuje, ale velmi pomalu. Zastavila se migrace,“ shrnul zkušenosti Pavel Chabiniok, místostarosta z České Velenice, který poukazuje na to, že dávka se přestane vyplácet jen nově přistěhovalým obyvatelům, zatímco stávající to nepostihne.
„Je to víc PR nástroj. Není to řešení,“ hodnotí situaci Zuzana Schwarz Bařtipánová, starostka Bíliny, kde se zóna postupně dvakrát rozšiřovala, a velmi podobné vysvědčení dává i starosta Kadaně Jiří Kulhánek. „Máme to druhým rokem. Je to kosmetická úprava, která nic neřeší. Obchodníkům se to stále vyplácí,“ tvrdí starosta, přesto uvažuje o rozšíření bezdoplatkové zóny o jeden panelový dům.
Hodnocení? Většina se staví neutrálně
V celkovém hodnocení se 24 zástupců měst přiklání k vyhlášení oblasti s výskytem nežádoucích sociálních jevů neutrálně – čekali od nástroje víc, situace se příliš nezměnila, jeho význam je spíše marginální. Dalších 17 zástupců měst pak hodnotilo vyhlášení těchto zón pozitivně a šest spíše negativně.
Možnost vyhlásit bezdoplatkové zóny mají města od června 2017, kdy vstoupila v platnost novela zákona o dávkách v hmotné nouzi. U Ústavního soudu tento nástroj napadla skupina senátorů, která navrhuje jeho zrušení. Rozhodnutí zatím nepadlo.
