První telefonát Bidena se Si Ťin-pchingem. Shodli se, že se neshodnou

Své těšení na výměnu šéfů Bílého domu se Čína ani nesnažila tajit. Po hluboké krizi čínsko-amerických vztahů si čínská vláda vysnila, že po složitém dialogu s Donaldem Trumpem bude Joe Biden na jeho místě představovat „okno naděje“. První telefonát mezi lídry obou světových mocností se odehrál ve čtvrtek, v předvečer nového lunárního roku.

Gesto dobré vůle k zahájení procesu přetváření čínsko-amerických vztahů po čtyřech letech drastického zhoršování – takto popisují telefonát média americká, ale i ta čínská. Vzájemné povídání si dvou prezidentů však odhalilo hlubokou propast a přetrvávající napětí.

Co se týče výběru témat, nechodil Joe Biden kolem horké kaše. Vedle obchodních záležitostí přešel k citlivým tématům – lidská práva, Hongkong, Tchaj-wan, Sin-ťiang a situace v indicko-tichomořském regionu. Na to přistála ze strany Číny již známá odpověď, že jsou tyto oblasti „vnitřní záležitostí“ Číny. Si Ťin-pching tak vyzval k obnovení dialogu a nalezení společné řeči.

„Jedinou správnou volbou pro oba národy je spolupráce. Spolupráce může pomoci dvěma národům a světu dosáhnout velkých věcí. Konfrontace však rozhodně znamená katastrofu,“ citovala Si Ťin-pchinga čínská státní agentura Sin-chua. „Čína a USA budou mít na určité problémy odlišné názory a je důležité, aby k sobě navzájem přistupovaly s respektem a rovným přístupem a aby tyto rozdíly správně konstruktivně zvládly,“ dodal a vyzval Washington, aby byl při řešení otázek týkajících se suverenity Číny opatrný.

„Čína a USA mají různé názory na různé problémy, klíčem je však vzájemný respekt, rovné zacházení a jejich správné řízení a konstruktivní řešení,“ uvedl a opakovaně vyzval, aby nová vláda ve Washingtonu napravila vztahy, které byly narušeny během bouřlivé éry bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Vedle verze agentury Sin-chua ta z Bílého domu připomíná, že Joe Biden v první řadě u příležitosti lunárního nového roku čínskému lidu popřál. „Potvrdil také své priority ochrany bezpečnosti, prosperity, zdraví a způsobu života Američanů a zachování svobodného a otevřeného indicko-tichomořského regionu,“ stojí v americké zprávě. Dále měl Biden zdůraznit „své zásadní obavy ohledně donucovacích a nekalých ekonomických praktik Pekingu, zásahů v Hongkongu, porušování lidských práv v Sin-ťiangu a stále asertivnějších akcí v regionech, včetně Tchaj-wanu“.

Na pořadu dne bylo také téma boje proti pandemii a změna klimatu, problematika zbrojení a omezování severokorejského programu jaderných zbraní.

Podle analytiků se telefonát dotkl všech možných palčivých problémů, které vztahy obou zemí v posledních letech kontinuálně ochlazují. Š' Jin-chung, profesor mezinárodních vztahů na univerzitě Renmin University, pro SCMP uvedl, že Biden zmínil mnohá témata, jež Čína považuje za svou „spodní hranici“. Všeobecně tak roste důvěra a očekávání, že Biden bude i nadále reagovat na dvoustranné výzvy Kongresu vůči Číně.

„Obnovení výměn je samozřejmě rozhodně dobré. Většina té konverzace byla poměrně ostrá konfrontace. Ale nyní, když už v úřadu není Trump, šlo o výměnu zdvořilejší a citlivější,“ dodal. „Existuje prostor pro spolupráci, například v oblasti změny klimatu, a přestože je to pozitivní, ve srovnání s další konfrontací a bojem mezi zeměmi to zdaleka není nic významného. Jak by mohl jediný telefonát vyřešit kterýkoli z těchto problémů?“

Je však namístě připomenout, že i první telefonát mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem byl, jak popisuje Bílý dům, „extrémně srdečný“. „V počátcích Trumpova funkčního období se Si Ťin-pchingem úzce spolupracoval a k lunárnímu novému roku mu jeho vnučka dokonce přednesla novoroční pozdravy v čínštině prostřednictvím videa, což lidem dávalo velké naděje na bilaterální vztahy. Nakonec si šli každý svou cestou,“ vzpomíná pro SCMP Cchuej Lej, výzkumník na Čínském institutu mezinárodních studií.

Ačkoli tak Trump vždy Čínu nazýval (mimo jiné) „měnovým manipulátorem“, vyhrožoval zavedením přísných cel na čínský dovoz a obvinil zemi, že vymyslela změny klimatu, aby poškodila americké podniky, první telefonát proběhl slibně. Navzájem si lídři slíbili, že vybudují „jeden z nejsilnějších vztahů“. I tehdy v roce 2016 Si Ťin-pching připomněl, že „spolupráce je jedinou správnou volbou“. O rok později už Trumpova kancelář vysílala přání k novému roku do Číny dopisem.

A vztahy mezi USA a Čínou se dostaly na nejhlubší dno posledního desetiletí. Konflikt mezi dvěma největšími ekonomikami světa zahořel v oblasti obchodu, technologií, lidských práv, studentských a novinářských víz a koronaviru. Trumpova administrativa a Kongres k nelibosti Číny ostře kritizovaly zákrok Pekingu proti prodemokratickým demonstrantům v Hongkongu v roce 2019, jeho zavedení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti v Hongkongu v roce 2020 a porušování lidských práv Pekingu proti etnickým menšinám v čínské oblasti Sin-ťiang. USA kritizovaly také postoj čínské vlády k Tchaj-wanu. Americké prodeje zbraní Tchaj-wanu za Trumpa dramaticky vzrostly a spolu s rozšiřováním a modernizováním čínské armády rostlo také napětí napříč úžinou.

Bidenova administrativa nyní přezkoumává cla a sankce uvalené Trumpem, dopředu ale avizovala, že bude pokračovat v tvrdší linii, než jakou vedla administrativa Baracka Obamy. Zmínila například Taiwan Relations Act, který vyžaduje, aby USA poskytly Tchaj-wanu materiální podporu pro jeho sebeobranu. Čínská armáda zareagovala agresivně. Koncem minulého měsíce vyslala více než tucet stíhaček, bombardérů a průzkumných letadel ve dvou po sobě jdoucích dnech na tchajwanskou leteckou identifikační zónu, což mnohonásobně předčí obvyklé akce jednotlivých letadel vysílaných za poslední rok.

Manévry kolem Tchaj-wanu pak byly široce interpretovány jako přivítání Joea Bidena v úřadu a jasně vyslaná zpráva.

Joe Biden v nedělním rozhovoru pro CBS uvedl, že neexistuje důvod, proč telefonát se svým čínským protějškem nepodniknout. Ve svém prvním zahraničněpolitickém projevu minulý týden pak nazval Čínu „nejvážnějším konkurentem“ USA a zavázal se „čelit čínským ekonomickým zneužíváním, čelit jejím agresivním, donucovacím akcím a potlačovat čínský útok na lidská práva, duševní vlastnictví a globální práva“.

Joe Biden a Si Ťin-pching jsou navíc staří známí. „Je zřejmé, že v průběhu let strávil se Si Ťin-pchingem dost času a oba vůdci se navzájem velmi dobře znají,“ řekl podle deníku The Guardian jeden z úředníků Bílého domu novinářům.

„Kdysi dávno jsem byl Si Ťin-pchingem při návštěvě v Tibetské náhorní plošině požádán, jestli bych pro něj zvládl nějak definovat Ameriku,“ vzpomínal minulý měsíc Joe Biden na soukromou večeři za přítomnosti tlumočníků. „Řekl jsem, že ano, a myslel jsem to vážně. Řekl jsem, že ji vystihuje jediné slovo: možnosti. Věříme, že je všechno možné, pokud se na to na rozdíl od jakékoli jiné země na světě takto nastavíme.“ Biden měl pravděpodobně na mysli cestu, kterou podnikl v roce 2011 – tehdy byl zástupcem tehdejšího prezidenta Baracka Obamy a Si čínským viceprezidentem.