První svého druhu v historii. Britští vědci jsou v euforii z nálezu meteoritu

Je tomu jen málo přes týden od momentu, kdy noční oblohu nad jižní Anglií rozzářila ohnivá koule. Tamní vědci zabývající se studiem meteoritů hned druhý den veřejně vyhlásili hon po fragmentech meteoritu, o kterých se domnívali, že dopadly na zemi někde poblíž města Cheltenham.

Hledání malých vesmírných kamenů v nepříliš specificky vytyčené oblasti vědci přirovnávali k hledání jehly v kupce sena, usmálo se na ně ale štěstí. Ozval se jim obyvatel městečka Winchcombe přes 10 kilometrů vzdáleného od Cheltenhamu s tím, že si všiml hromádky spáleného kamene na své příjezdové cestě. Ukázalo se, že šlo skutečně o meteorit, a ne ledajaký.

Byl to meteorit z uhlíkatého chondritu, což je materiál, který v sobě nese chemický záznam z doby před 4,6 miliardy let, kdy se teprve formovala Sluneční soustava.

„Uhlíkaté chondrity jsou obzvlášť speciální, protože jde v podstatě o zbývající stavební kameny Sluneční soustavy,“ řekl k tomu Ashley King z Přírodopisného muzea v Londýně a organizace The UK Fireball Alliance (UKFAll ), která se zabývá hledáním meteoritů spadených na území Spojeného království. Nic podobného podle Kinga ve Velké Británii ještě nikdy nebylo nalezeno.

Mnohé kameny tohoto typu podle Kinga obsahují jednoduché organické látky, aminokyseliny a minerály, které vznikly díky vodě. Podle Kinga jde o balíček „ingrediencí potřebných k pochopení, jak vzniká obyvatelná planeta jako právě například Země“.

Člověk, který podezřelý nález nahlásil jako první, si přeje zůstat v anonymitě. Vědci se po ověření, že na jeho příjezdové cestě skutečně spadl meteorit, rychle pustili do pročesávání blízkého okolí. Zanedlouho se jim nicméně sami začali hlásit další lidé.

„Podíval jsem se do igelitové tašky, do které nálezce fragmenty dle našich instrukcí vložil, a podlomily se mi nohy. Bylo to neuvěřitelné. Bylo jasné, že je to velmi vzácný meteorit,“ popsal své pocity Richard Greenwood z Open University, co přijel prověřit první hlášení.

Celkem se povedlo najít asi 300-400 gramů materiálu, který už má z většiny v držení Přírodopisné muzeum. Kousky kamene jsou malé a podle další vědkyně, co si je už mohla prohlédnout, Monicy Gradyové, připomínají rozlámané grilovací brikety. Odbornice je podle BBC v nadšení popsala jako „jednu z nejkrásnějších věcí, co kdy za celý život viděla“.

Odhadnout, jakou cenu nálezy pro britskou vědu mají, je podle BBC velmi těžké. Je totiž obrovská.

Celkem po celém světě bylo podle databází posbíráno asi 65 000 meteoritů, z čehož jen 1 206 bylo i pozorováno svědky při jejich dopadu. Jen 51 z nich jsou pak z uhlíkatého chondritu. Jejich vzácnost je způsobena zejména křehkostí materiálu.

Z videí nedávného dopadu vědci podle trajektorie letu ohnivé koule odhadují, že meteorit pochází z vnějšího pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. A to podle vědců znamená, že je velmi pravděpodobně starý jako samotná Sluneční soustava. „Není šance, že by se materiál od předplanetární doby mohl nějak změnit. Je to vhled do doby, kdy v Sluneční soustavě ještě nebyly planety,“ řekla profesorka Sara Russellová z Přírodopisného muzea.

Poslední nález meteoritu Velká Británie zaznamenala před 30 lety. Vědcům ho ohlásil Arthur Pettifor z vesnice Glatton nedaleko Peterborough. Asi 10centimetrový zbytek meteoritu mu spadl na zahradu, zrovna když sázel cibuli.