Článek
Vědci svolali na 15:00 SELČ velké tiskové konference v Bruselu, Lyngby, Santiagu de Chile, Šanghaji, Tokiu, Tchaj-peji a Washingtonu, na kterých společně průlomový objev představili.
Černá díra je objektem, který kolem sebe křiví čas a prostor takovým způsobem, že z něj nemůže uniknout ani světlo. Horizont událostí pak značí takové místo kolem černé díry, ze kterého již není možné vyslat ven žádný signál. Fyzik Avi Loeb z Harvardovy univerzity horizont událostí přirovnává k nepřekonatelné zdi věznice. „Tam se dostanete, ven už nikdy,“ řekl Loeb portálu Space.com.
Problémem černých děr je jejich záhadnost. Ač jsou nedílnou součástí vědeckofantastického žánru, ve skutečnosti nikdy nikdo žádnou černou díru přímo nepozoroval. Vědci nicméně z chování vesmíru vyvodili, že existují.
Projektový ředitel EHT Sheperd Doeleman smělý záměr přirovnal ke snaze vyfotografovat ze Země pomeranč, který by astronaut položil na povrch Měsíce.
Projekt EHT se zaměřil na superhmotnou černou díru v centru Mléčné dráhy, což je galaxie, ve které se nachází naše sluneční soustava. Konkrétně se vědci soustředili na komplex Sagittarius A, respektive velice silně zářící rádiový zdroj Sagittarius A*. Právě zde by se podle vědců měla nacházet obří černá díra. Její velikost Doeleman přirovnal k oběžné dráze Merkuru kolem Slunce.
Vědci pomocí EHT sledovali také ještě masivnější černou díru, která se nachází v centru galaxie Messier 87, který je v souhvězdí Panny.
Velikost horizontu událostí, tedy toho, co vědci sledovali, závisí na hmotnosti černé díry. Ta v oblasti Sagittarius A* má průměr 12,7 milionu kilometrů a její mocnější konkurent v galaxii Messier 87 dokonce 17,7 miliardy kilometrů. Portál Space.com k tomu poznamenal, že pokud by se Země stala černou dírou, měla by průměr 17,4 milimetru.
Od projektu EHT si vědci podle astronoma Dimitriose Psaltise, který se na něm podílí, slibují odpovědi na dvě otázky. První je ta, zda je možné černou díru vůbec vyfotografovat. Druhá se pak věnuje tomu, zda měl teoretický fyzik Albert Einstein se svou teorií relativity pravdu.
„Einstein nám před sto lety přesně řekl, jakou velikost a tvar by stín (černé díry) měl mít. Pokud přes ten stín položíme pravítko, budeme moci ověřit Einsteinovu teorii,“ dodal Doeleman.
