Článek
Ve hře je 30 milionů liber, v přepočtu asi 900 milionů korun, a šance na záchranu desítek milionů lidských životů ročně.
Tolik tedy aspoň nabízí Britská nadace pro zdravé srdce (British Heart Foundation) vítězi tzv. Big Beat Challenge – výzvy, která hledá nejlepší projekt pro prevenci nebo léčbu kardiovaskulárních onemocnění.
Do výběru čtyř finalistů se dostalo koncem minulého týdne i první robotické srdce na světě. Do Londýna ho přijela představit vedoucí výzkumu z Nizozemska, jejíž kolegové spolupracují i s britskými experty.
„Hybridní srdce má potenciál vrátit budoucnost pacientům v poslední fázi srdečního selhání, a to ve kterémkoliv věku,“ říká Jolanda Kluinová, profesorka z amsterdamské univerzity ve vedení mezinárodního týmu.
Hlavní příčina úmrtí: onemocnění srdce
Podle projektu HybridHeart zemře ve světě každoročně na selhání srdce až 26 milionů lidí. V Evropě se kardiovaskulární poruchy podílejí na 45 procentech všech úmrtí a poslední údaje Českého statistického úřadu dodávají, že předloni v tuzemsku v důsledku onemocnění srdce zemřelo 36 136 lidí, což je 32 procent všech úmrtí za rok 2018.
Světová zdravotnická organizace (WHO) předpovídá, že počty globálně dál porostou. Proto také nezisková Britská nadace pro zdravé srdce s šedesátiletou tradicí přišla s Big Beat Challenge, v jejímž finále je první robotické srdce na světě.
Jak má robotické srdce fungovat?
Umělá tkáň hybridního orgánu bude z měkké, ale silné syntetické vrstvy. Pumpa, ovladače a senzory v ní kompletně zastoupí přirozenou činnost srdeční svalové tkáně – pumpování krve do oběhu.
Vnější vrstva z vlastních buněk pacienta pak zajistí, aby ho imunitní systém neodmítl. Zdroj energie bude bezdrátový. Člověk s robotickým srdcem jej tak může, respektive musí vždy nosit s sebou – v bundě nebo vestě. Bez něj vydrží hybridní orgán pouze hodinu. Podle Kluinové jejich ambice „nejsou sci-fi“.
Dokončení prototypu, peníze z EU a první transplantace
Na dokončení prototypu teď mají vědci z Amsterdamu, Londýnu a Cambridge šest měsíců. Stejně jako další tři finalisté na něj dostali 50 tisíc liber, tedy jeden a půl milionu korun. Vítěze bezmála jedné miliardy nadace vybere koncem roku.
Vývoj hybridního srdce už ale financuje i Evropská unie. Grant ve výši tří milionů eur mu udělila v rámci programu Horizon 2020 pro rozvoj a inovace v listopadu 2017 a čerpat ho může až do října 2022.
Vědci chtějí hybridní srdce do tří let implantovat do zvířete a o pět let později – v roce 2028 – i prvnímu člověku.
„Nemoci srdce a oběhového systému zůstávají číslem jedna mezi příčinami světových úmrtí. Malé krůčky vpřed děláme každý rok, ale co potřebujeme, je jeden velký skok, kterého nelze dosáhnout žádnou obyčejnou finanční podporou. Soutěž reprezentuje největší investici do průkopnických věd za celou šedesátiletou historii BHF,“ dodává ředitel nadace, profesor Nilesh Samani.
Mezi další finalisty patří třeba projekt 3D „google mapování“ pacientů s arteriosklerózou, tedy kornatěním tepen. Vědci z University of Cambridge chtějí pomoci k „zaměřování cílů“ při léčbě v imunoterapii.
Belgický tým zase vyvíjí tzv. wearables – nositelnou technologii, která „bude sbírat více dat než kdy dřív“. Monitorovat má symptomy, fyzickou činnost jako tlukot srdce, ale i například kvalitu okolního ovzduší.
Badatelé z University of Oxford chtějí pomocí genové terapie léčit kardiomyopatii – skupinu onemocnění srdečního svalu vedoucích k poruchám funkcí orgánů. Těm chtějí předejít ještě před jejím vznikem.
