Článek
První pokus o soudní zrušení svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše nevyšel.
Začal se tím v pondělí zabývat Okresní soud ve Vsetíně - pobočka Valašské Meziříčí. Právě tam podal senátor za Piráty Lukáš Wagenknecht návrh na přezkoumání toho, zda bylo založení Babišova fondu v pořádku. Jenže po zhruba půl hodině soudkyně Šárka Zemanová případ ukončila.
„Návrh byl zamítnut,“ uvedla Zemanová pro Seznam Zprávy.
„Dospěla jsem k závěru, že návrh je projednatelný, pouze pokud navrhovatel prokáže svůj právní zájem na vydání požadovaného rozhodnutí. To se nestalo - návrh v zájmu ‚veřejnosti‘ nepostačuje,“ doplnila soudkyně Zemanová.
Rozsudek není pravomocný. Wagenknecht řekl, že se proti rozsudku odvolá.
„Pokud jsem dobře pochopil zdůvodnění soudu, tak podkladem jeho rozhodnutí bylo mimo jiné chránit soukromý zájem. Není mi však zřejmé koho, když svěřenský fond není ani fyzická, ani právnická osoba,“ uvedl Wagenknecht s tím, že informace o skutečném majiteli fondu by měly být podle nové evropské legislativy na internetu.
„Dopadem by bylo, že o přezkum zneužití svěřenského fondu pro neoprávněné dotace a zakázky ve střetu zájmu může u soudu požádat pouze ten, kdo je zneužívá,“ doplnil senátor.
V Česku se zatím nestalo, aby soud svěřenský fond zrušil tím, že by označil jeho vznik za neplatný.
Senátor Lukáš Wagenknecht, který návrh podal, byl v letech 2014 a 2015 Babišovým náměstkem na Ministerstvu financí. Poté se však s tehdejším ministrem financí a nyní premiérem rozešel a patří k nejhlasitějším Babišovým kritikům.
Po okresním soudu chtěl, aby označil založení jednoho Babišova fondu za neplatné. Žalobu právě do Valašského Meziříčí podal proto, že tu má trvalé bydliště jeden ze správců fondu a nynější šéf Agrofertu Zbyněk Průša.
Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka uvedl, že Průša takové rozhodnutí soudu - tedy že bude návrh zamítnut - očekával.
„Vítá jej, ovšem do obdržení písemného vyhotovení rozsudku se nebude blíže vyjadřovat,“ doplnil Hanzelka.
Případ byl na program soudu zařazen shodou okolností jen několik dní poté, co minulý pátek poslanci Evropského parlamentu jasnou většinou hlasů schválili kritické usnesení k Babišovu možnému střetu zájmů, který právě se svěřenskými fondy souvisí.
Auditoři Evropské komise totiž ve své zprávě minulý rok mimo jiné napsali, že Andrej Babiš převedl své firmy do svěřenských fondů jen proto, aby formálně vyhověl zákonu o střetu zájmů. Ve skutečnosti však podle auditorů přes fondy dál Agrofert ovládá, a v konfliktu zájmů tak zůstal.
Wagenknecht šel ale v některých argumentech dál než právníci Evropské komise.
Zákon dovoluje, aby tentýž člověk figuroval ve svěřenském fondu jako zakladatel i obmyšlený (ten, komu plynou z hospodaření fondu výhody). Senátor však upozorňuje na omezení, podle něhož nikdo nesmí jmenovat obmyšleného pro vlastní zisk. Právě to podle Wagenknechta Babiš udělal, když instaloval do této funkce sebe.
Jenže detaily návrhu soud fakticky neřešil.
Dalším Wagenknechtovým návrhem se zabývá ještě Obvodní soud pro Prahu 8. Tady má trvalé bydliště právník Agrofertu Alexej Bílek, který je také správcem druhého Babišova svěřenského fondu. V tomto případě ale soud ještě jednání nenařídil.
„Zatím nadále probíhá shromažďování listinných důkazů k řízení. Dle vyjádření předsedy senátu nelze odhadnout, kdy bude nařízeno ústní jednání,“ uvedl mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 8 Michal Novotný.
