Článek
Prvního května podepsala Jaroslava Kocíková, ředitelka domova seniorů v Sedlčanech ve středních Čechách, smlouvu s takzvaným pověřencem na ochranu osobních dat. To je pozice, kterou musí mít každá větší instituce kvůli známému evropskému nařízení známému jako GDPR.
Funkce, honorovaná 6900 korunami měsíčně, ale zůstala v rodině. Tím pověřencem se totiž stal jistý Milan Kocík, manžel ředitelky sedlčanského domova. Jinak také muž odsouzený před lety za předražování zakázek na Ministerstvu vnitra.
Zároveň je to první známý případ, kdy nařízení o ochraně dat posloužilo k „malé domů” - ostatně odborníci ještě před zavedením nařízení varovali, že si někdo může dělat z GDPR dobrý byznys i tam, kde žádné extra náklady nebudou potřeba.
Sedlčanská ředitelka Kocíková se diví, proč se jí někdo vůbec na smlouvu s manželem ptá. „Proč by to měl být střet zájmů? To by neměl být střet zájmů,” říká váhavě.
Proč tedy padla volba právě na jejího muže? „Protože byl na školení. On si udělal školení ve vlastním zájmu, za své vlastní peníze. Takže je dostatečně proškolený,” vysvětluje Kocíková. Připouští zároveň, že to byla ona, kdo o manželově angažmá rozhodl. A stejně tak to byla ona, kdo stanovil odměnu 6900 korun měsíčně za 10 hodin práce v měsíci. Plus 580 korun za každou další hodinu, pokud se tenhle limit přečerpá.
„Prosím vás, já se s vámi nebudu o tom bavit. Bez komentáře. Nevím, proč do toho šťouráte,” odpovídá Kocíková na další otázku: Co tedy konkrétně bude její muž pro domov důchodců dělat? „Já vám nebudu vůbec nic povídat, nejsem povinna s vámi o tom mluvit,” říká.
Ve smlouvě obecně stojí, že úkolem pověřence je mimo jiné poskytování informací a poradenství, monitorování souladu s nařízením o ochraně dat, spolupráce s dozorovým úřadem a zvyšování povědomí zaměstnanců o GDPR.
Všichni chtějí odborníka Kocíka
Milan Kocík, doktor práv, působil dlouho na Ministerstvu vnitra. V takzvaném Zařízení služeb, které se stará například o autopark nebo rekreační zařízení. Kocík dostal v roce 2013 u soudu podmínku za předražené nákupy. Podle obžaloby například na opravu hotelu u Orlické přehrady Kocík odsouhlasil sumu 12 milionů, ve skutečnosti měla hodnotu 6,8 milionu.
Podobnou smlouvu jako u manželky v Sedlčanech má Kocík také v dalších pěti středočeských institucích poskytujících sociální služby. Ve čtyřech z nich má nižší odměnu - 5800 korun. Kocík si tak měsíčně přijde nejméně na 37 tisíc.
Smlouvy byly podepsané také první květnový den. Podle Lenky Ungerové, ředitelky Domova Unhošť, nehrálo žádnou roli, že se jednalo o Kocíka, manžela kolegyně ze Sedlčan. Vybrali si ho ze tří nabídek a věděli, že je schopný.
A ani prý Kocíka nedoporučil nikdo ze Středočeského kraje, zřizovatele domovů důchodců. „Nechávají to na nás,” vysvětluje Ungerová.
Zároveň však Ungerová uznává, že vlastně ani neví, jestli bude zmocněnec za tisíce korun měsíčně nutný. Protože pořádně netuší, jak na její domov GDPR dopadne. „Pokud zjistíme, že není potřeba, smlouvu mu vypovíme,” říká ředitelka Ungerová.
