Článek
Nejde přitom o žádné překvapení, Zelenskyj vedl v předvolebních průzkumech už delší dobu. Jeho úspěch ukazuje na jedno – Ukrajinci chtějí v politice nové tváře a zjevně jim nevadí, že byl jejich favorit s politikou v kontaktu jen vzdáleně. V oblíbeném seriálu Služebník lidu totiž hraje právě prezidenta.
„On se vyhýbal debatám a komunikoval hlavně prostřednictvím toho seriálu – který je fikce, žádná realita – a prostřednictvím sociálních sítí,” uvedl pro Seznam Zprávy odborník na východoevropskou politiku Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Samozřejmě zveřejnil nějaký program, ten ale obsahuje některé prvky, které lze bezpečně zařadit do škatulky populismu. Narážel třeba na nutnost boje proti korupci, sliboval Ukrajincům řadu úlev, daňové prázdniny,” řekl Šír.
Zelenskyj také v programu voličům nabízí možnost podílet se na správě věcí veřejných skrz institut referenda. „Referenda používají populisté právě k tomu, aby zbourali nejen ten stávající establishment, ale i stávající systém,” vysvětluje Šír.
Ukrajinci hlasující v Česku odevzdali nejvíce hlasů právě komikovi Zelenskému. V zahraničí ale jinak zvítězil obhajující prezident Porošenko.
Nový přístup ke konfliktu na Krymu
Výsledek prvního kola voleb je de facto odpovědí na masové protesty na kyjevském Majdanu před pěti lety, které měly původně vyústit v přeměnu země. Očekávání svobodnějšího a funkčního státu se ale nepodařila prezidentu Porošenkovi naplnit. „Navzdory zřejmým pokrokům se Porošenkovi a stávající vládě pohnout v dostatečné míře a dostatečně rychle nepodařilo. Z toho vyvěrá určitá frustrace, kterou voliči projevili u voleb,” řekl expert Šír.
V kampani Porošenko vsadil na slib porážky povstalců v Donbasu. Přislíbil i opětovné získání Krymu, který Rusko anektovalo na jaře 2014. Podle agentury AP ale lidé stojí o vůdce, který by mohl nabídnout nový přístup k vojenskému konfliktu s proruskými separatisty na východě země.
Potřetí kandidátkou
V prezidentských volbách kandidovala i bývalá premiérka Julija Tymošenková, a to už potřetí. Ani tentokrát se jí ale prezidentské ambice nepodařilo naplnit – s 13 procenty skončila na symbolickém třetím místě. „Tymošenková ale není ta, která by házela flintu do žita a odcházela z boje,” popsal Šír další možnosti expremiérky.
„Ukrajina je parlamentně prezidentská republika, parlament zde tedy má rozhodující pravomoci s výjimkou těch, o kterých rozhoduje prezident. Tymošenková stále disponuje nejlépe funkční stranickou strukturou a lze předpokládat, že se soustředí na parlamentní volby, které zemi čekají na podzim tohoto roku,” dodal Šír. A v případě dobrého výsledku strany Vlast se dá očekávat, že bude Tymošenková usilovat o exekutivní funkci.
