Hlavní obsah

Agrofert prvně pocítil dopad Babišova střetu zájmů

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Spor o dotaci na sušárnu obilí sloužil jako modelový případ, jak se závěr Evropské komise o střetu zájmů Andreje Babiše promítne do rozhodování.

Rozhodování Ministerstva průmyslu a obchodu o dotaci pro společnost Primagra se protáhlo o několik měsíců. Nakonec se potvrdil dopad evropského auditu o střetu zájmů. Dotace se podle ministerstva vlastně nedá vyplatit.

Článek

Závěry zprávy Evropské komise o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše zněly jasně - skupina Agrofert podle nich nemá nárok na evropské dotace. Otázkou ale bylo, jak se tento posudek projeví na konkrétním přístupu českých úřadů.

Minulý týden padlo rozhodnutí v modelovém případu, který Seznam Zprávy sledovaly. Ministerstvo průmyslu a obchodu po dlouhých měsících zamítlo dotaci na sušárnu zrnin pro společnost Primagra, jednu z dceřiných firem Agrofertu.

Během posuzování sice ministerstvo vycházelo vstříc požadavkům právníků holdingu, nakonec ale konstatovalo, že dotaci není z čeho vyplatit - právě kvůli závěrům evropských auditorů, kteří Agrofertu upírají nárok na investiční dotace.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu žádost o dotaci na projekt společnosti Primagra minulý týden zamítlo, a to proto, že neexistuje zdroj financování. Operační fond podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) totiž předpokládá plné financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj a správní orgán OP PIK (MPO) ví, že nyní by tyto prostředky kvůli auditům Evropské komise na projekty Agrofertu nedostal,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.

O rozhodnutí ministerstva už informoval také pořad Reportéři České televize.

Zdůvodnění ministerstva je důležité i proto, že v minulosti Agrofert získal sporné dotace ze státního rozpočtu místo z unijních zdrojů. Babišova vláda totiž trvá na názoru, že premiér střet zájmů neporušuje a holding má na dotace dál nárok. Postoj Bruselu chce vláda napadnout u soudu.

Ministerstvo původně dotaci pro Primagru předběžně odsouhlasilo, kvůli závěrům evropských auditorů však nakonec schvalovací proces ustrnul. Dceřiná firma Agrofertu se následně pokusila domoci rozhodnutí přes soud. Uspěla, Městský soud v Praze loni v říjnu nařídil, aby ministerstvo rozhodlo do dvou měsíců. Zároveň však také uvedl, že by se rozhodnutí mělo řídit závěry unijních auditorů.

Konečný verdikt nakonec padl až po více než čtyřech měsících od doby, kdy vypršela soudem stanovená lhůta. Jak vyšlo najevo po dotazech od Seznam Zpráv, právníci Agrofertu rozhodování natahovali svými požadavky a úředníci ministerstva jim opakovaně vyhověli.

Na to, že Ministerstvo průmyslu postupovalo v uplynulém období vůči Agrofertu benevolentně, poukázala také poslední kontrola z Auditního orgánu při Ministerstvu financí, který ověřuje nakládání s fondy ve spolupráci s Evropskou komisí.

„Do jisté míry rozhodla Evropská komise za ministerstvo, které doteď volilo zdržovací taktiku v rozporu s rozhodnutím soudu. Podobný postup budou nyní muset zvolit další instituce v oblasti evropských dotací, jinak by se vystavily trestněprávním dopadům pro nedovolenou veřejnou podporu,“ reagoval na postoj ministerstva hlavní analytik české pobočky organizace Transparency International Milan Eibl.

Podle něj je také zajímavé, že se ministerstvo nevyjádřilo k jádru problému, tedy ke způsobilosti uchazeče. „Muselo by samo uznat, že firmy Agrofertu jsou právě kvůli jednomu ze svých skutečných majitelů nezpůsobilé,“ dodal analytik.

Mluvčí Agrofertu na dotaz redakce na rozhodnutí ministerstva zatím nereagoval.

Související témata:

Doporučované