Článek
První zdařilé snímky ukazují jev, který dosud nebylo možné detailně pozorovat: miniaturní erupce poblíž povrchu naší hvězdy, jimž se začalo přezdívat „táborové ohně“. Vědci zatím nemají jasno v tom, jaké mechanismy tyto erupce způsobují.
Zaznamenat se je podařilo díky přístroji EUI (Extreme Ultraviolet Imager), který vytváří snímky nižších vrstev sluneční atmosféry ve vysokém rozlišení. Zveřejněné fotografie byly pořízeny na konci května v momentě, kdy se Solar Orbiter nacházela 77 milionů kilometrů od Slunce, což je zhruba polovina průměrné vzdálenosti Země od hvězdy. ESA uvádí, že žádná sonda dosud nedokázala povrch Slunce vyfotit z menší vzdálenosti.
„Je to zatím jen první várka a už vidíme zajímavé nové jevy,“ komentoval snímky Daniel Müller, vedoucí vědeckého týmu ESA Solar Orbiter. „Nečekali jsme, že tak skvělé výsledky začnou chodit od samotného začátku. Sledujeme také, jak se celá desítka našich vědeckých přístrojů vzájemně doplňuje a poskytuje ucelený obrázek Slunce a jeho okolí,“ hodnotil.
„Na první pohled se Slunce může jevit klidně, ale když si jej vezmeme pod drobnohled, vidíme jednu miniaturní erupci vedle druhé,“ uvedl jeho kolega David Berghmans, který vede dílčí projekt EUI. Nafocené „táborové ohně“ popisuje jako „malé příbuzné“ velkých slunečních erupcí. „Jsou milionkrát či miliardkrát menší,“ vysvětloval.
Jestli fungují stejně jako erupce pozorovatelné ze Země nebo je pohání jiný fyzikální mechanismus, ovšem zatím není jasné. „Na závěry je samozřejmě ještě brzy,“ konstatuje další člen výzkumného týmu Yannis Zouganelis, který doufá, že další pozorování umožní „rozlousknout záhady“ spojené se sluneční aktivitou.
Snímky miniaturních erupcí jsou pouhým začátkem mise Solar Orbiter, která se má naplno rozběhnout až koncem příštího roku. V té době se sonda k povrchu hvězdy přiblíží na 42 milionů kilometrů, což je menší vzdálenost, než v jaké kolem hvězdy obíhá planeta Merkur. Zkoumat bude kromě erupcí i sluneční vítr a sluneční plazma, dalším z cílů je také pořízení prvních snímků obou slunečních pólů.
Mezi více než desítkou zemí, které se podílely na přípravě měřicích přístrojů, byla i Česká republika.