Hlavní obsah

První evropská země uznala, že Ujgurové v Číně čelí genocidě

Foto: Profimedia.cz

Protesty za Ujgury probíhají po celém světě. Snímek z Německa.

Nizozemí se stalo první evropskou zemí, která uznala situaci Ujgurů v Číně za genocidu. Přidalo se ke státům jako USA a Kanada, které navíc začínají uvažovat i o bojkotu olympijských her v Pekingu.

Článek

Nizozemský parlament schválil právně nezávazné usnesení, které říká, že menšina muslimských Ujgurů v Číně čelí genocidě. Jde o první takové usnesení odhlasované parlamentem evropské země. „V Číně dochází ke genocidě na ujgurské menšině,“ konstatuje schválený text. Neříká však nic o tom, že by za genocidou stála čínská vláda.

Tento týden označil slovem genocida čínské nakládání s Ujgury také kanadský parlament. Návrh byl schválen hlasováním v poměru 266 : 0, ačkoli se kanadský předseda vlády Justin Trudeau a jeho kabinet rozhodli hlasování zdržet. Předtím stejným výrazem popsaly postup proti Ujgurům USA, za což si tehdejší viceprezident Mike Pompeo a dalších 26 lidí vysloužili čínskou odpověď v podobě sankcí.

Nizozemské usnesení uvádí, že „kroky, které mají zabránit narozením“, a existence „trestních táborů“ spadají pod rezoluci Valného shromáždění OSN číslo 260, která je obecně známá pod názvem Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia.

Odhlasované usnesení nizozemskou vládu k žádným krokům nezavazuje. Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) nizozemského premiéra Marka Rutteho hlasovala proti návrhu. Ministr zahraničí Stef Blok sdělil, že vláda nechce výraz „genocida“ k popsání situace Ujgurů používat, protože ji tak neoznačuje OSN ani žádný mezinárodní soud. Blok však po odhlasování usnesení v parlamentu řekl, že situace Ujgurů je velmi znepokojivá. Nizozemsko podle něj doufá, že bude moci v tomto ohledu spolupracovat s dalšími zeměmi.

Autor usnesení, zákonodárce Sjoerd Sjoerdsma, chce kromě toho přesvědčit Mezinárodní olympijský výbor, aby přesunul plánované zimní olympijské hry v roce 2022 z Pekingu jinam.

Bojkot OH

Na změnu místa konání zimních olympijských her tlačí i Kanada. Čína už snahy kanadských politiků označila za „hrubý zásah do vnitřních záležitostí Číny a těžkou provokaci 1,4 miliardy obyvatel Číny“.  Ministerstvo zahraničí v Pekingu uvedlo, že jde o „do očí bijící politizaci sportu porušující ducha olympijského hnutí a poškozující zájmy jejich sportovců“. „Jak sobecké a úzkoprsé!“ dodalo ministerstvo směrem ke kanadským politikům, kteří „soudí na základě politických lží“.

K bojkotu her vyzval v pondělí amerického prezidenta Joea Bidena i člen Sněmovny reprezentantů John Katko. „Nedávné kroky čínské komunistické strany jsou protikladem k hodnotám Spojených států i jejich spojenců po celém světě,“ napsal Katko. „Účast na olympiádě v zemi, která aktivně páchá genocidu, nejen podkopává tyto sdílené hodnoty, ale vrhá stín na příslib pro všechny, kteří hledají svobodné a spravedlivé společnosti.“

Názory na bojkot se však liší. „V žádném případě se my v Kanadském olympijském výboru (COC) a Kanadském paralympijském výboru nesnažíme minimalizovat dění v Číně. Bojkot však není odpovědí,“ napsal tento měsíc předseda COC David Shoemaker v The Globe and Mail. Čína navíc ve svém deníku Global Times pohrozila, že uvalí sankce na kohokoli, kdo bude po bojkotu olympijských her takto volat.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell tento týden na zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) v Ženevě Čínu vyzval, aby umožnila navštívit západočínskou provincii Sin-ťiang vysoké komisařce OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové.

Na evropské úrovni nenechává situace s Ujgury chladnou Velkou Británii. Britská vláda 12. ledna rozhodla, že bude pokutovat společnosti, které tajně spolupracují s čínským regionem Sin-ťiang. Britský ministr zahraničí Dominic Raab v úterý oznámil nová opatření, která jsou podle ministerstva zahraničí navržena tak, aby zajistila, že žádné britské organizace „nebudou spoluúčastí na porušování lidských práv v Sin-ťiangu a ani z nich nebudou mít prospěch“.

Vláda Spojeného království rovněž přezkoumá, které britské produkty lze do Sin-ťiangu exportovat, a vydá nové pokyny „stanovující specifická rizika, jimž čelí společnosti s těmito vazbami“.

„To, zda se jedná o genocidu, musí stanovit soud. Laťka byla nastavena neuvěřitelně vysoko,“ řekl Raab. „A upřímně, neměli bychom se účastnit jednání o volném obchodu se zeměmi, které porušují lidská práva, byť hluboko pod hranicí genocidy,“ uvedl Raab. „Čína říká, že to jsou všechno lži, jež připravuje Západ a Británie, která je mezi nimi vedoucím členem,“ řekl a dodal, že požaduje nezávislé vyšetřování OSN v oblasti.

Vlna solidarity se rozjela také ve Francii, kde se za zrušení převýchovných táborů staví desítky měst i vesnic.

Ujgurové jsou převážně muslimská turkická menšinová skupina, kterých v Sin-ťiangu v severozápadní Číně žije asi 11 milionů. Skupiny pro lidská práva tvrdí, že čínská vláda příslušníky menšin postupně zbavuje jejich náboženských i jiných svobod. Tyto snahy postupně vyústily v represivní systém hromadného sledování, zadržování, indoktrinace a nucené sterilizace. K této politice přistoupila Čína po návštěvě Si Ťin-pchinga v Sin-ťiangu v roce 2014, v době, kdy došlo k teroristickému útoku ujgurských separatistů. Krátce poté podle dokumentů zveřejněných The New York Times byla místním úředníkům nařízená „reakce bez špetky milosti“.

Čína tvrdí, že zprávy o hromadném zadržování a nucené sterilizaci jsou „lži a absurdní pomluvy“, úřady tábory označují za střediska odborného vzdělávání, kde Ujgurové podstupují politickou převýchovu. V táborech se vyučuje čínština, čínské dějiny a zákony.

Lidé, kteří těmito tábory prošli, říkají, že v nich byli nuceni odsoudit islám a slíbit věrnost čínské komunistické straně. Množí se rovněž svědectví o mučení a systematickém znásilňování i zprávy o nucených sterilizacích a potratech. Australský výzkumný institut ASPI v minulém roce také upozornil na problém nucené práce Ujgurů.

Doporučované