První elektrická kontejnerová loď bez posádky vypluje ještě letos

Její baterie bude mít kapacitu až tisíckrát vyšší než elektromobil Tesla Model Y, tedy 7 MWh, a to proto, aby zvládla přepravit 103 kontejnerů údajně kompletně bez emisí.

S rychlostí 13 uzlů sice pluje o něco pomaleji než obyčejné nákladní lodě, které se obvykle pohybují rychlostí mezi 16 a 25 uzly, oproti nim však ušetří stejné emise jako 40 tisíc kamionů.

Lodní průmysl se na emisích skleníkových plynů podle Mezinárodní námořní organizace podílí ze 2,5 až třech procent. Elektřinu ale Norové vyrábějí skoro všechnu pomocí vodních, ale i větrných elektráren, které mají mnohem nižší uhlíkovou stopu než spalování fosilních paliv. V přesných číslech je to 88 procent z vody a 10 procent z větru.

První celoelektrická a k tomu samořiditelná loď na světě vypluje už koncem letoška. Jmenuje se Yara Birkeland, zřejmě nepříliš překvapivě za ní stojí norské firmy a v Norsku podnikne mezi přístavními městy Herøya a Brevik také svoji úvodní cestu.

V přístavištích se pak bude před plavbou do kontejnerových přístavů i nabíjet. Plavidlo bez posádky podle jeho výrobců znamená i levnější provoz. Místo ní budou pohyby monitorovat tři onshore datová kontrolní centra.

Nejdřív bude nakládání a vykládání lidskou pomoc vyžadovat. Norové však věří, že do budoucna budou všechny operace včetně kotvení fungovat samořiditelně. To ovšem bude vyžadovat také vývoj autonomních jeřábů a obkročných nosičů, které se starají o umístění kontejnerů na lodě.

Nutno dodat, že Yara Birkeland není vůbec první samořiditelnou lodí na světě. Tou byl už v roce 2018 finský trajekt, na němž se podílel i Rolls-Royce.

Norská novinka mezi kontejnerovými loděmi se jako koncept zrodila už v roce 2017. Tamní chemická společnost Yara International si ji objednala u výrobce lodí Vard a technologické firmy Kongsberg Maritime. Navržena byla tak, aby snížila emise oxidu uhličitého a také oxidů dusíků, které jsou kromě podílu na skleníkovém efektu rovněž toxické. Původně měla vyplout už loni, ale start zpozdila pandemie i špatná logistika.

„Na začátku jsme to přecenili a pustili se do moc věcí zároveň,“ dodává Jon Sletten, manažer továrny Yara v Porsgrunnu, pro server CNN. Autonomní loď prý také potřebovala, aby pro ni norské úřady upravily regulace a dostala povolení pro cestování v tamních vodách.

Rudy Negenborn, profesor námořních a dopravních technologií na technické univerzitě v Delftu v Nizozemsku, říká, že plně autonomní lodě jako Yara Birkeland jsou budoucností.

Dodává však, že před jejich používáním pro delší a komerční cesty zbývá k překonání ještě mnoho výzev. Hlavní překážkou může prý být navigace ve velkých přístavech, kam by měla od relativně klidných vnitrozemských přístavů loď jednou také zamířit.

„V určitém bodě budou muset takové lodě začít vzájemně komunikovat, aby si mohly vyměňovat informace a vytvářet cesty, které spolu nebudou kolidovat,“ dodává Negenborn s tím, že bez posádky kvůli údržbě a kontrole by autonomní kontejnerové lodě potřebovaly také vestavěné systémy vlastní diagnostiky, které by zvládly detekovat a řešit nastalé problémy nebo obstarat lidskou pomoc.

Cestování mezi zeměmi také bude vyžadovat další úpravy námořních regulací. Dílčí technologie pro postupné naplňování takové budoucnosti jsou však podle profesora už k dispozici a postupně prý lidé také uvidí, jak jsou k plavidlům přidávány.

Yara International například neplánuje přidat ke svým operacím více samořiditelných lodí. Sletten však říká, že později možná budou přidávat další prvky technologie umělé inteligence, které se mají používat i na komerčních plavidlech.